Článek
Místo aby přiznal, že jsou dlouholetí kamarádi, napsal na Twitter, že se musel skrýt před bouřkou do hospody, kde náhodou seděl Martin Nejedlý. Byl z toho pokec na pět hodin a média i sociální sítě mají téma. Hurá na Blažka!
Jenže, než se začneme víc vztekat, měli bychom si připomenout, že byl Martin Nejedlý dvě volební období Hradním trpěným poradcem. Podezíraným sice, že hájí zájmy spíš ruského prezidenta, přesto byl na Hradě deset let a nikomu se nepodařilo zbavit se ho, stejně jako jsme pořád (někteří) nadávali na prezidenta, prokazujícího znaky velezrádce, ale také marně. A nepovede se ani teď zbavit funkce ministra spravedlnosti. To, že seděl v hospodě s neoblíbeným ex-poradcem, dnes tedy s panem Nikým, není dostatečný důvod.
Vypadá to na opravdové rozhořčení, ale možná bychom si měli přiznat, že máme dvě tváře morálky. Kdopak z těch, co si hrají na honičku na Blažka, volil Zemana a byl si vědom jeho lživých kampaní? A musel pak se svou chybnou volbou žít a respektovat, jakého prezidenta máme. A jaké má kolem sebe lidi, kterým se zatím nic nedokázalo a všechno, co nám vadilo, jim prošlo.
To neplatí v právě doznívající kauze kandidáta na ústavního soudce Fremra a tento případ jen potvrzuje, že máme dvě morálky. Jedna věc je, že vůbec neměl kandidovat, druhá, co ho dostalo. Prohřešky z minulosti.
Jenže kostlivce mají ve svých skříních tisíce lidí, kteří dělali kariéru v minulém režimu. Disidentů bylo skutečně jen pár.
Jasně, soudný člověk, vědomý si toho, co kdy páchal, se do funkcí vysoce náročných na morální profil ani nehrne, ale… Teď bych tady mohla začít jmenovat politiky, jimž nevadilo hlasovat s komunisty, které jsme sice taky v Poslanecké sněmovně trpěli, ale pokrytecky se od nich distancovali. Je to stejné, jako to, že se Pavel Blažek schází s někým, o kom si něco myslíme, ale nejsme schopni to prokázat a zarazit.
Je to hra bez pravidel, a proto budou vznikat další a další podobné kauzy a vždycky z toho nakonec vyjde jediné, co je patrné. Dvojí tvář naší morálky, protože nejsme schopni stanovit si zřetelně a jednou provždy, co je a není špatně.
