Článek
V jiné domácnosti sedí pár u stolu v kuchyni nad vonící kávou. Oba ještě v županech, není kam spěchat. Snídaně bude dlouhá, je neděle. Žena vyndá z mrazáku zbytky vánočního cukroví. Čekají, až rozmrzne, povídají si. Jen tak, o ničem důležitém. Jsou spolu a je jim dobře.
V Dobřichovicích kamarádka vstane z postele a první, co udělá, že nakrmí své dvě jezevčice a voříška, kterého o víkendu hlídá. Panička musela odjet bez něj. Je to krásný pes, sice nepoznáte rasu, ale podle fotky, která mi před chvílí přistála na WhatsApp, se ten pes usmívá. Je šťastný, stejně jako ta, která si ho vzala o víkendu na starost.
Já už jsem dlouho vzhůru. Vypila jsem dvě kávy. Malé, piju je pro radost z nádherných porcelánových šálků, které jsem dostala od kamarádky. Koukám na azurově modrou oblohu. Vyjdu na balkon. Je opět zasněžený. Včera jsem ho zametala. Nevadí, udělám to ráda opět. Je tak krásné počasí. A venku vše ztichlo, sníh tlumí zvuky. Klid.
Naše nedělní rána jsou taková, jaká si je uděláme. Je to jen na nás a díky tomu, že žijeme v bezpečné zemi, by to problém být neměl. Přesto nepatříme mezi ty nejšťastnější. To je zatím prostor, který zabírají skandinávské republiky. Vede Finsko. Jak to? Je tam přece pořád zima, a taková malá zemička a dny jsou tam krátké a… A co Dánsko? Co je tam může dělat lidi šťastnými? Že by to jejich „hygge“? Fakt jim stačí, že si po práci sednou a zapálí svíčku, jak to někteří rádi zlehčují?
No, není to o té svíčce, je to o tom, že se lidé na okamžik, kdy si spolu posedí při svíčkách, popovídají, čtou, nebo jen tak spokojeně třeba hrají deskovou hru.
Přečetla jsem si o tom článek ve Forbesu. Být šťastný je vlastně velmi jednoduché. Je to umění radovat se z přítomného okamžiku. Jasně, chce to ještě několik předpokladů, jako je důvěra občanů v zemi, kde žijí, v její vládu, důvěra vůči sobě. Spokojenost s životní úrovní. Odpovídající platy, kvalitní školství a zdravotnictví. To všechno ve skandinávských zemích mají. I vysoké daně. Ale za to dostanou lidé od státu skutečně odpovídající služby. Vím, o čem to je, kamarádky syn se rozhodl s rodinu odstěhovat do Švédska. Jsou tam čtyři roky, žijí v domku u lesa, nevadí jim vysoké daně, i tak jim zbude dost na živobytí a hlavně, jsou tam spokojeni a domů se vracet nehodlají.
Zkrátím to - na článek nechám odkaz. Chci jen říct, že být šťastný člověk v zemi, jako je i ta naše, kde je demokracie, bezpečí, kde funguje sociální síť a zdravotnictví je všem dostupné, by neměl být zas takový problém. Stačí pak už jen maličkost - lépe si zvolit lidi, kteří tu zemi budou spravovat.
Foto: Unsplash.com
