Hlavní obsah
Jídlo a pití

Pojďme něco vařit podle znamení zvěrokruhu

Foto: Olina Táborská

Medvědí česnek byl donedávna zcela opomíjený. Jsou místa, kde na něj lze pořádat přímo žně. Hodí se jak na ozdobu jídla, tak do nádivek. S brokolicí lze při vaření také dělat divy.

Horoskopy vnímáme spíš jako něco pro pobavení. Vařit podle nich znamená vařit s tím, co zrovna roste, kvete, zraje, co je jednoduše po ruce.

Článek

„Jím, abych žil. Ale občas žiju, abych mohl jíst“

Tento citát je často připisován autorovi François de La Rochefoucauldovi, i když není zcela jisté, zda to řekl zrovna on. V každém případě vyjadřuje vtipnou pravdu o našem vztahu k jídlu.

O mém určitě. Jím ráda. Také sbírám knihy o jídle. Dávno už podle nich nevařím, beru si z receptů vždy jen něco, zbytek si přizpůsobím. V roce 1989 jsem dostala od nakladatelství bonus za nákup knih. Jmenuje se Receptář ve znamení zvěrokruhu aneb sezónní kuchařka pro pokročilé. Autorka Alice Pinková upřesňuje, že horoskopy jsou tu jen takovou pomocnou zábavnou složkou. Jde jí spíš o sezónní vaření z ingrediencí právě dostupných. „Stravovat se sezónně znamená stravovat se zároveň zdravě i hospodárně,“ píše.

Horoskopem je uvedena každá kapitola pro konkrétní měsíc. Je březen, shodou okolností měsíc, kdy jsem se narodila. Nejen já, ale v tentýž den i syn. A tak se chystám v ten slavný den připravit něco podle této knížky. Neměla jsem ji v rukou přes třicet let. Protože jsem ji dnes objevila, beru to jako znamení, že vás s ní mám seznámit.

Horoskopy také vnímám jako zábavu, ačkoli jsem se přesvědčila, anebo je to shoda okolností, že mnoho lidí, které znám, odpovídá charakteristice znamení. Takže, Berani, třeba se v těchto řádcích z uvedené knihy najdete:

„Člověk, který v automatu nápadně rychle kouše netrpělivě přitom přešlapuje a doslova do sebe v chvatu hází jídlo, bývá obvykle narozen ve znamení Berana. Jeho vnitřní neklid mu stále našeptává, že čas strávený při jídle by mohl být využit lépe a užitečněji.“

A ještě něco: „Charakteristika člověka narozeného v uvedeném znamení, který jí proto, aby žil, a ne opačně. Zcela odpovídá naší představě o učiteli národů Janu Ámosovi Komenském, který se ve znamení Berana rovněž narodil. Měl racionální a lze říci přímo současný názor na životosprávu, když zdůrazňoval prostou a střídmou stravu, střídání práce s aktivním odpočinkem a důsledné zachovávání osobní hygieny a hygieny prostředí.“

Specialita Berana jsou pochopitelně zelené byliny. Je-li zeleniny a bylinek v jídle dostatek, píše autorka, netřeba tolik solit. A nadbytek soli, jak víme, zvyšuje tlak a ohrožuje ledviny. Stačí denně jeden gram, jak – to doporučují odborníci.

Čím můžeme sůl nahradit? Už naši předkové, uvádí Alice Pinková, dochucovali jídlo zelenými bylinkami. Ty vskutku nejsou jen pro okrasu při focení. Dodají pokrmu chuť, a ještě prospějí organizmu. Obsahují totiž minerální látky a vitamíny. Myslím, že většina z nás už přemýšlí, které z nich použije do velikonoční nádivky. My doma použijeme medvědí česnek, už roste. Měli jsme jím nazdoben i dnešní oběd. Po celý rok pěstujeme řeřichu, jen je třeba ji včas posbírat, ať nepřijdete o úrodu, což se mi právě stalo. Do Velikonoc času dost, to bude ještě několik sklizní. Vhodné je pěstovat ji v sadě Microgreens. Sklízí se po šesti dnech.

Do nádivek se hodí i šťovík, tomu se však lépe daří v zemi.

Foto: Olina Táborská

Polévka z červené čočky s medvědím česnekem

Recept pro Berany

Vybrala jsem z knihy jeden, který jsem si opět trochu přizpůsobila chutím naší rodiny.

Bylinky zapečené v těstě

Nejrychleji závin připravíme z listového těsta. Tence je vyválíme, potřeme pastou z bylinek, játrové paštiky doma vyrobené (na másle, cibuli a tymiánu orestujeme očištěná a drobně nakrájená kuřecí játra. Když jsou měkká, osolíme, opepříme, rozmixujeme. Hotovou paštiku dáme do zapékacích misek, zalijeme rozpuštěným máslem. Já do něj přidám štamprličku koňaku nebo portského vína. Na krajíci kváskového chleba je to fakt luxusní jídlo a hodí se i do zmíněného závinu s bylinkami. Aby nebyl chudý, nastrouhám na játrovou paštiku sýr cheddar, zavinu, potřu vejcem a upeču.

Osobnosti světové gastronomie

Autorka v knize s některými čtenáře seznamuje. Nemohla nejmenovat světoznámého dobrodruha jménem Jean-Anthelme Brillat de Savarin. Narodil se 2. dubna 1755. Proslul dílem Fyziologie chuti. Zpočátku v rodné Francii, kde bylo, jak uvádí Alice Pinková, labužnictví považováno za součást L‘art de vivre (umění žít). Postupně se jeho dílo překládalo v dalších evropských zemích.

Ve Fyziologii chuti se odráží jeho životní filozofie jako moudrého muže, jenž uměl pozorovat život kolem sebe s přívětivostí, ironií i humorem. Muže, jenž mnohé znal o dobré kuchyni a také sám rád dobře jedl a pil. Savarin měl prý tak zdravý žaludek, že o něm jeho velký obdivovatel Honoré de Balzac napsal: „Ani Velká francouzská revoluce nenarušila Savarinovi dobré trávení…“

Z tohoto Savarinova díla bývají citovány některé aforismy, jež dodnes nezestárly:

„Někoho pozvat znamená starat se o jeho blaho po celou dobu, kterou stráví pod naší střechou.

Kuchařem se může stát každý, ale kuchařem-umělcem se člověk rodí.

Kdo se přejídá nebo opíjí, nerozumí jídlu ani pití.

Stůl je jediným místem, kde se člověk během první hodiny nikdy nenudí.“

Ze Savarinových lahůdek mě v knize zaujal jemný moučník zvaný
Savarin á la Savarin. Jde o dezert z kynutého těsta polévaný směsí cukrového sirupu a meruňkovice, posázený kompotovanými broskvemi, sypanými krájenými mandlemi, doplněný šlehačkou.

Z českých osobností autorka připomíná Viléma Brabce. Která žena z mé generace neměla doma jeho kuchařku, (například Studenou kuchařku), ať se přihlásí.

Narodil se 8. dubna 1901. Známý je jako autor kuchařek a propagátor zdravého stravování. Byl odborným učitelem kuchařské technologie a napsal 27 kuchařských knih. Vyšly i v zahraničí v celkovém nákladu asi dvou milionů výtisků.

Do třetice připomenu ještě Giovanniho Giacoma Casanovu. Narodil se 2. dubna 1725. Jak víme, je to italský dobrodruh, autor mnohasvazkových pamětí, v nichž líčí svůj život plný především milostných příběhů. Zemřel v Duchcově. Podle něj se jmenuje víc pokrmů. Například:

Omáčka a la Casanova: Majonéza, v níž jsou promíchány nadrobno nasekané natvrdo vařené žloutky, na nudličky nakrájené vařené bílky a lanýže.

Polévka a la Casanova: Drůbeží smetanová polévka s vložkou z artyčokových spodečků nakrájených na kostičky, lanýžů, kuřecích ledvinek a s knedlíčky z drůbežího masa.

Obložené chlebíčky a la Casanova: Plátky osmaženého bílého chleba, obložené řezy ze svíčkové pečeně na roštu, přelité omáčkou chutney.

Tak. Zbývá popřát všem vám dobrou chuť.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz