Hlavní obsah
Názory a úvahy

Proč jsem chtěla mít dcery a ne syny

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

Bez komentáře…

V zemích, které se brání agresorům, chodí bojovat i ženy. Např. v Izraeli je dvouletá vojenská povinnost i pro ně. Tento text jsem tedy napsala spíš symbolicky. Téma mi leželo v hlavě dlouhá léta.

Článek

V letech 1977 až 1980 jsem žila v Rusku a kamarádila s absolventkou medicíny.

V roce 1979 jsme s ní prožily několik šílených dní, kdy přišla vystrašená, že ji chtějí poslat do Afghánistánu.

Dny do rozhodnutí, že zůstává, mě na celý život poznamenaly.

Skutečnost, že by musela do války, kterou její země rozpoutala, změnila můj pohled na svět.

I já mám syny.

Před porody jsem si přála mít jen děvčátka.

Všem jsem na otázku proč, odpovídala, že nemusejí na vojnu a že mi je nikdo nebude verbovat na vojenskou školu. 

V patnácti letech náš starší onemocněl diabetem. Pro mě jako mámu, která se s ním učila zacházet s inzulínem, bylo titěrnou útěchou, že aspoň nepůjde na vojnu, ale věřte, že mě to napadlo.

Respektuji a vážím si lidí, kteří se pro práci v armádě rozhodnou dobrovolně.

Povinná vojna v minulém režimu však byla (nejen pro) mě strašákem.

V roce 1987 porodila ruská kamarádka syna.

Letos mu bylo šestatřicet.

Obavy, které už jednou prožila, když šlo o ni, jsou o to horší, že jde o syna.

Jmenuje se Filip, to jméno se jí zalíbilo u nás v Česku.

Čtenáře možná napadne – dobře mu tak, Russákovi.

Já se na její tragédii dívám jen z pozice matky. Ani nevím, zda i on volil Putina. Vím jen, že není primitiv a že je proti válce na Ukrajině.

Pro mě je to především syn ženy žijící v zemi, kterou řídí válečná zločinecká oligarchická banda.

Nepřeju žádné matce na světě, aby prožívala to, co musejí prožívat všechny matky ve všech zemích, které jsou ve válce,ať v obranné, nebo útočné – a hlavně, kterou ony nerozpoutaly, stejně jako jsme nezavinily totalitní režim, v němž jsem prožila třicet osm let.

Toto je vždy dílo frustrovaných populistických politiků a dalších zainteresovaných sponzorů vidících jen zisk - i za cenu lidských životů.

Naší civilizaci nestačí dosavadní znalosti o předešlých válkách.

Stále se objevují gauneři, kteří svět zneužívají pro své imperiální záměry a vytváří si zákony, které jim dovolují používat obyvatele svých zemí jako potravu pro zbraně.

Jak je možné, že jsme dosud nenašli recept na to, jak jim to VČAS překazit?

Jak je možné, že hrstka zkorumpovaných lidských ubožáků dokáže přinutit statisíce lidí, aby se navzájem zabíjeli?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz