Článek
V poslední době se objevuje spousta článků na téma vzdělání dalších generací. A většinou vyznívají zklamaně, někdy přímo tragicky. Čeho se bojíme? Je to jejich cesta. Každá generace si volí svou cestu. Neplatí žádné dědictví otců zachovej nám, pane. Cožpak my jsme to dodržovali? Kdyby ano, tak by jsme necinkali klíči na náměstích v roce 1989. Pokud osvobodíte svou mysl od všech zbytečností a podíváte se na historický vývoj člověka a lidstva, tak jsme v mnohém podobni existenci dinosaurů. A v podstatě i náš čeká zánik, pokud planetu neopustíme a nevydáme se do vesmíru. Ale ani tam nás nečeká jenom to dobré.
Takže k dinosaurům. Pomineme teď počátek vzniku života a přejdeme do doby, kdy na souši žila zvířata. Ráj to na pohled. Čistý vzduch. Čistá voda. Vegetace. Dostatek zelené potravy pro všechny. Až nadbytek. A tak se zvířata přejídala. A jak víme, tak přejídání vede k obezitě. A tak zvířata rostla a rostla. A množila se. A žila si v klidu a v pohodě. A množila se. A přišla éra gigantismu.
A pak se staly dvě věci. Za prvé: Někomu zachutnalo maso. A začal hon na býložravce a boj mezi masožravci. A za druhé: Býložravci se začali specializovat na určitý druh potravy. Aby měli více pro sebe. Specializace. Myslíte, kdyby je nezahubila vesmírná katastrofa, že by měli šanci na přežití v měnícím se klimatu? Pochybuji. A kdyby nevyhynuli díky klimatické krizi, že by tady byl člověk? Pochybuji. I když možná ano, ale jak by vypadal? Ale to není součástí tohoto článku.
A teď k člověku. Když se opravdu zamyslíte nad vývojem člověka, lidstva a civilizace, cožpak nekopírujemee éru dinosaurů? Přišli první lidé. Planetu měli jen pro sebe. Měli dostatek všeho, i když se to z výkladu mnohých historiků či archeologů zrovna nejeví. Ale přežili jsme. A množili jsme se. A množili. Na planetě byl dostatek místa, putovali jsme z místa na místo. A přišel čas se usadit.Začal vznikat nadbytek. Začala vznikat města, státy, kde lidé žili v míru. A přišli masožravci. Zadarmo chtěli přijít k bohatství a k nadvládě nad jinými. A tímto soubojem, růstem populace, válkami mezi sebou se lidstvo rozrůstalo a rozrůstá.
A planeta je nám malá. Nemůžeme růst do šířky, tak rosteme do výšky. Babylonské věže. A co vědomosti? Byli lidé zakladatelé. Protože k pokroku stačilo málo. Živili jsme se zemědělstvím. Přišla průmyslová revoluce. Bylo třeba znát více. Tak jsme se učili. Byly to jednoduché věci, které zvládal každý. Jenže průmysl se vyvíjí. Prišla počítačová revoluce. A to sebou nese specializaci. Ano, jednoduché věci zvládnou všichni. Jenže čím složitější, tím užší je specializace. Naši potomci již nemusí znát všechno. Specializují se. A to co nepotřebují, tak zahodí. A když to potřebují, buď se to tedy naučí nebo si to najdou na internetu.
Na závěr se nabízí otázka věků: Zahubí nás výbuch sopky? Pád asteroidu? Klimatická krize? Nebo stihneme odletět do vesmíru? Když vidím současný boj po celé planetě, tak dříve zahubíme sami sebe.
