Článek
Naše planeta prochází tzv. globalizací. Díky rychlejším dopravním prostředkům se lidé během jediného dne můžou ocitnout na opačném konci. Díky internetu a sociálním sítím se takto můžou přemísťovat v reálném čase a komunikovat s kýmkoliv odkudkoliv. To v sobě nese novou obchodní politiku a s tími komunikaci. Vy sice vidíte s kým komunikujete, ale již nevidíte jeho vnitřní svět. A v podstatě je vám to jedno. Byznys je byznys. Byznys nezná a neuznává hranice. Tím se i mění náš pohled na toho druhého. Hranice, které jsme kdysi v sobě vystavěli díky lokálnímu smýšlení teď padají. A je to logické.
Po celé planetě se rodí nová generace člověka. Otcové budují globální firmy a jejich děti se v tomto globálním světě učí žít. Jejich mysl není omezena hranicemi v rodičích. Na té druhé straně je zde pro ně člověk. Je jim jedno, zda je to běloch, černoch, Angličan, Rus, Němec, křesťan, buddhista, muslim, žid. Na druhé straně vidí člověka, ne příslušníka něčeho. A to jim dává křídla k rozletu. A celou planetou se tato svoboda šíří a šíří. Změna nenastane hned, je to otázka generací.
A jak jsou na tom současná náboženství? Zatím žijí, ale zcela viditelně začínají umírat. Brání se, zabíjejí ve jménu své víry. Ale nemají šanci. Proč?
Jak jsem napsal v úvodu. Každé náboženství, které se nám jeví jako světové, je díky svému vzniku lokální. Buddha, Ježíš i Mohamed sice přinesli nové duchovní myšlenky a ukázali novou duchovní cestu, ale při uvedení do praktického života museli reflektovat a přijmout tradice, zvyky a obyčeje lokality, ve které žili. Každé nové náboženství v sobě logicky nese prvky minulosti.
Křesťanství např. přijalo některé pohanské slavnosti, jen je nazvali jinak, Vánoce, Velikonoce. Pohanské bohy čehokoliv zaměnili za patrony čehokoliv.
Islám jenom uznal jednoho Boha, ale pravidla života ponechal. A jelikož Arabové stále žijí v kmenovém světě, má každý kmen svá pravidla.
Buddhismus neřeší Boha, ale řeší jednotná pravidla pro život a vysvobozeni se z utrpení.
A když se nová generace ocitá v tomto rozděleném světě, jak v něm mají žít? Stane se ta nejobyčejnější věc, najdou to, co mají společné, a to, co je rozděluje, zahodí.
A ve své podstatě se opět ocitáme v době spojení skrze rozdělení. Jak řekl Ježíš: Bude syn proti otci, dcera proti matce. A to je počátek nové cesty. Cesty k novému světovému náboženství. A jestliže něco nového vznikne, něco starého musí zemřít. A ve společnosti musí nastat hlad. Hlad po novém spojení na duchovní úrovni. A tento hlad přinese nového Proroka a nové skutečně světové náboženství. I když, pokud přijmeme existenci života na jiných planetách, tak i oni budou mít své náboženství. A z tohoto pohledu se při následném kontaktu tato různá nábožeství budou jevit jako lokální. A tak po určité době se vše bude opakovat. Neboť co je v malém, je i ve velkém.
