Článek
Na počátek je třeba se rozhodnout, zda pro mne Bůh existuje či ne. A tady vyvstává první velký problém. Jaký je Bůh ? Je fyzický nebo myšlenkový ?
Pokud přijmeme podobu Boha ve fyzické formě, tak se ve smyslu Vetřelců dávnověku, předpokládám, že ty dokumenty sledujete, jedná o fyzické bytosti, které k nám v minulosti zavítali z jiných světů. A zatímco dnes se těchto návštěvníků díky filmům bojíme, tak v minulosti byli přivítáni a učili naše předky. Bohužel, naši předci zřejmě ještě nebyli na vyšším stupni technického vývoje, aby nám mohli předat technologie. Tak je musíme vymýšlet sami. Nabízí se tady také otázka, zda jsou zde ještě přítomni? Jestli nějakým způsobem nás technologicky posouvají? Ale to je teď vedlejší. Jde o to, zda je pro mne pravý Bůh fyzický? Pro mě NE. Odporovalo by to jeho významu.
Takže pro mne je Bůh myšlenkový. A to je jeho skutečná podoba. Hodně mi pomáhá věta : ,,Skrze Něho a v Něm jest všechno stvořeno, všechno viditelné a neviditelné.´´ Když se nad tímto zamyslíme, tak všechen Vesmír splňuje tyto podmínky pro skutečnou podobu Boha. Vesmír byl stvořen z původní energie, tedy z Boha a vše existuje ve Vesmíru tedy Bohu. A tohle plně splňuje podmínky existence Boha. Nikdy totiž nemůžeme říci, co bylo na počátku. Ateista vědec hledá vysvětlení díky pokusům, věřící řekne :,,Byl tam Bůh.“ Věřící se totiž vždycky může ateisty vědce zeptat :,, A co bylo před tím ? “ Věřící má klid, je tam Bůh a vědec zase jde dělat pokusy.
A budeme pokračovat v myšlenkové podobě Boha a zda člověka chrání. A zase je to velmi jednoduché.
Používám větu : ,,V Boha věřím nebo Bůh je?“ To je hodně důležité. Při větě Bůh je, si již nemusíte žádat nějaké důkazy. Při větě Věřím v Boha, požadujete důkazy o jeho existenci. Bůh k nám promlouvá neustále. Je ukryt uvnitř nás.
Přišel Bůh za opatem a řekl mu: ,,Otče opate. Cítím se hrozně unavený. Lidé po mně pořád něco chtějí, pořád za něco prosí. Nikde nemám klid. Poraď Mi, prosím, kam mám jítm, abych si chvíli odpočinul .“ Otec opat chvíli přemýšlí a pak povídá :,, Běž a schovej se jim do jejich srdce. Tam Tě určitě nebudou hledat.“ A Bůh tak učinil. Šel a schoval se lidem v jejich srdcích. A měl klid. Tam ho nikdo nehledal.
Krásný příběh z pera Anthonyho de Mella. Přesně vystihuje základní problém člověka. Místo věty Milujte se a množte se, neustále hledá důkazy o existenci Boha. A při tom ho máme neustále ve svém srdci. A odsud chrání každého jedince. Neustále k nám promlouvá, ale většina lidstva ho neslyší.
Jsou dva případy, kdy lidé slyší nebo vidí Boha.
1: Jsou to lidé v askezy, jako Ježíš na poušti. Mučí své tělo a v určité chvíli se Bůh ozve nebo se něco stane a jedinec to považuje za Boží znamení. Bůh se mu zjeví, aby ho zachránil.
2: Jsou to lidé v těžké životní situaci, jako já před 10 lety. Již od dětství jsem měl problém s realitou. Nedokázal jsem žít v realitě.Po dvou sebevraždách, po 30 letech života v alkoholu, jsem v léčebně vystřízlivěl. Nevěděl jsem , co dál. Rozvedený, bez rodiny, bez práce, bez domova. Jak dál? A ON, Bůh, přišel a promluvil ke mně. Nemluvil uvnitř mé hlavy. Mluvil ke mně z venku z vnějšího světa, z Vesmíru. Nikdo jiný ho neslyšel. Jen já.
Bůh je uvnitř mne a skrze Něho a v Něm jest všechno stvořeno.
Bůh je tady pro každého jedince. A jeho cílem je naplnit nás sebou samým a spojit všechny bytosti, aby žili v míru a radosti, jak o tom hovoří Kabbala a kniha Zohar.
Na počátku byl jeden člověk, jeden Bůh, jedno náboženství. Pak se lidstvo rozdělilo, bylo nekonečně lidí, jeden Bůh, jiná cesta k němu. Teď se lidstvo v rámci globalizace opět spojuje. Miliardy lidí, jeden Bůh, jedno náboženství, jak o tom hovoří Kabbala.
Bohu člověk není lhostejný, vždyť ho stvořil. Ale nemůže se zavděčit všem. Skrze Nebe a Peklo dojde člověk poznání. Je to na lidech samotných. My lidé to musíme udělat sami. Bůh nás pouze vede. A když hodně sejdeme 6 cestym, tak se ozve. Ozve se skrze jedince, ne skrze národy. Člověk, rodinam, rodm, národm, tak dosud existoval člověkm, v těchto podobách. Nyní je na cestě je své vrcholné existenci, k lidstvu. Cesta bolestivá a trnitá. Jenže všechno vždy začíná prvním krůčkem. A ty již děláme a nejde to zastavit.
Tak nás vede Bůh a chrání nás.
