Článek
Již v nadpisu jsem uvedl jedinou správnou skutečnost: Bůh by byl pošetilý ( jemně řečeno), kdyby o nějakému národu řekl: Vy jste mým národem vyvoleným. Vždyť by tím popřel sám sebe. ON stvořil něco. Něco k obrazu svému. Jak můžeme vědět, jak to něco nazval Bůh. Samo něco se nazvalo člověkem. Nebyl to žid, nebyl to islamista, nebyl to křesťan, nebyl to hinduista atd.
Budu se zabývat pouze Biblí a židovským národem. Bibli napsali lidé. Ne Bůh či Bohové. A napsali ji židé pro židy. Ne pro celý svět. Byla určena židům. Začíná Starým zákonem, což je Stará smlouva s Bohem. Desatero je tou smlouvou. Pravidla chování.
Zpět k národu vyvolenému. Proč je nám tvrzeno, že izraelité jsou Bohem vyvolený národ? Je třeba se podívat na izrelskou skutečnost v té době. Byli národem v porobení, v otroctví. Odsouzeni k likvidaci. Ale to je přece v historii lidstva normální. Vždyť sami nevíme, kolik národů bylo v minulosti vyhlazeno. A děje se to i dnes, když se podíváme po celé naší planetě v současnosti. Afrika. Tibet. Amazonie. I židé sami při hledání své země zaslíbené vyhlazovali jiné národy.
Proč jsou tedy v Bibli slova o národě vyvoleném? Bylo třeba příslušníky izraelitů motivovat. Motivovat pro život. Aby znovu získali motivaci pro svou existenci. Kdyby jim to řekl nějaký člověk, bylo by jim to jedno. Ale když je jim to podáno jako Božské přání. A lidé tehdy byli hodně věřící. Bůh je s námi. ON nám pomůže. To je motivace.
Vždyť to samé se děje pořád. Hitler a jeho árijský národ. Alexandr Makedonský. Džingischán. Napoleon. Putin. Národ nesemknete na vidině bohatství. Národ semknete na vidině Boží nadřazenosti. Bůh je s námi. Náš Bůh je jediný správný. A tak se pořád vedou války ve jménu Boha. Mého Boha.
Do ringu jdou dva boxeři. Jeden je křesťan, druhý islamista. Jeden z nich vyhraje. Vítěz bude velebit toho svého Boha.
Do ringu jdou dva křesťané. Jeden vyhraje. Čí Bůh vyhrál, když jsou oba křesťané?
Bůh je tady jeden pro všechny. Jen jsou různé cesty. Každá cesta je v počátku správná. V okamžiku, kdy ji vezmou do rukou zlí lidé a začnou tvrdit něco o nadřazenosti mé cesty, tak nás vedou do pekla. Do pekla válek. A to samé se stalo izraelitům. Začali naslouchat špatným žrecům. Ježíš před nimi varoval: Běda vám znalcům zákona, kteří jste si vzali klíče k poznání. Sami jste nevešli a jiným v tom braníte.
Bůh stvořil bytost, která se nazvala člověkem. To, co se z ní stalo, není vina Boha, ale člověka samého. Není Bohem národ vyvolený. Existuje pouze člověk vyvolený. A jeho vrcholem je vyvolené lidstvo. Lidstvo bez ega příslušnosti k jakémukoliv národu. K jakémukoliv náboženství.
Miluj bližního svého jako sebe samého. Vidíte v tom nějaké rozdělení na ty dobré a na ty špatné? Na vyvolené a zavrhnuté? To jen jen výsledek činnosti špatných učitelů. Místo, abychom je zavrhli, tak se k nim modlíme. Plazíme se před zemi. Dáváme jim dary, aby oni žili v blahobytu z naší práce. V přesvědčení, že díky jim nám bude dopřán život věčný. Taková pošetilost.
Neexistuje národ vyvolený, byť nám to čtou ze svých svatých knih. Svaté knihy psali lidé. Ne Bůh.
