Článek
Člověk. Realita. Víra. Nacházíme se v divné době. Všechno se mění. Nová generace lidstva hledá novou cestu. Nová cesta. Nové technologie. Nové způsoby komunikace. Kdo se v tom má vyznat?
Ježíš prý řekl: Kde jsou dva, jsem s nimi. To je špatně. Vždyť i když jsem sám, je BŮH i Ježíš se mnou. Bůh mne nikdy neopustí. Jeho dveře jsou vždy otevřené. Není pravda Tlučte a bude vám otevřeno. Ty dveře jsou pořád otevřené. Jen musíte udělat první krok. A pak další. A další. Jde to ztěžka, rezavé motory. Vrže to. Skřipe to. Ale postupně se to zlepší. A motor funguje čím dál tím líp. Až nejednou jede sám od sebe. Pořád. A pořád. Je to perpetuum mobile. Jede to samo. Žádný pohon. Žádný benzin. Jede. Jede. A nezastaví se.
Jeden řecký filosof řekl: Řečník má vyčerpat téma, ne posluchače. O to se i ve svých článcích snažím. Chodím teď na církevní projekt Kurzy Alfa. A jsou tam řečníci, kteří mluví a mluví a mluví. A téma vyčerpají po 5 minutách. Přesto mluví a mluví a mluví.
Mám na výběr. Vstát a jít pryč. Vstát a křičet: Už dost. Mlčet a čekat až skončí.
Jsem tam dobrovolně, tak mlčím a poslouchám. A chtěl bych utéci. Chtěl bych křičet: Už dost!
Ale bylo to Moje rozhodnutí se toho kurzu zúčastnit. Tak jsem tam. Čekám. Poslouchám. Mluvím. Trpím.
Proč já trpím jako křesťan při tomhle setkání?
A už jsem někde jinde v tomhle tématu.
