Článek
Velikonoce jsou stále blíž a blíž. Miliony lidí na celém světě se chystají na největší událost, kterou církev nabízí. Vzkříšení. Zmrtvýchvstání muže jménem Ježíš zvaný Kristus. Křestanství se je na této události v podstatě založeno. Od samého počátku nám tak dokazuje, že i když je to v pořádku, tak je to špatně. Vzkříšení není to hlavní, co nám přinesl Ježíš. Ježíš nám přinesl Novou smlouvu s Bohem. Jenže místo chůze v jeho stopách, nás církev odvedla úplně někam jinam
Co jsou hlavní znaky špatné cesty? Vždyť je to tak jednoduché. Jen musíte zapomenout na vše, co jste dosud slyšeli. Co vám od vašeho dětství cpou do hlavy. Jak řekl Ježíš: „K Bohu musíte přijít jako děti.“ To neznamená omládnout tělesně. To znamená mít čistou, ničím neposkvrněnou mysl. Taková je dětská duše po narození. Je svobodná. Ovšem jen do té doby, než ji okolí začne ovlivňovat a tzv. vychovávat. A čistá duše se stane zajatcem pekla. Pekla zvaného realita existence.
Starý zakon. Stará smlouva s Bohem. Nový zákon. Nová smlouva s Bohem. Už tady nám církev lže.
Stará smlouva s Bohem je Desatero božích přikázání, které dostal Mojžíš. Jsou to jednoduchá, ale tvrdá pravidla, jak se má člověk chovat sám k sobě a k bližnímu svému. Jsou jednoznačná. Ovšem je život tak jednoznačný? Je možné takhle jednoznačně se chovat v jakékoliv životní situaci? Ne. V každé situaci se musíme chovat dle momentální situace. Někdy musíme jit proti Desateru v rámci vyššího dobra. A o tom je Nová smlouva s Bohem, kterou nám přinesl Ježíš.
Nová smlouva s Bohem. To není Vzkříšení. Nová smlouva jsou podobenství, ve kterých Ježíš ukazuje, jak se máme chovat. V každé situaci to může být jinak. To je ta nová smlouva s Bohem. To je ta svobodná vůle, kterou nám Bůh ponechal.
A díky této nové smlouvě je stará smlouva zrušena. Tak mi vysvětlete, proč se v rámci tzv. Svátosti smíření zpovídáme knězi ze svých hříchů dle Desatera? Vždyť Desatero bylo Ježíšem zrušeno? Stará smlouva nemůže být nad novou smlouvou. Odpověd je jednoduchá : Ovládání lidí a peníze, prý pro církev, ve skutečnosti pro ty nahoře v hierarchii církve. Zatím co obyčejní kněží žijí v chudobě, ti nahoře si užívají luxusu.
Pozdvihování. Další chyba. Toto je mé tělo, které se za vás vydává. Toto je moje krev, která se za vás vydává. Toto je smlouva nová a věčná. To konejte na mou památku. Již z výše napsaného je jasné, že nová smlouva jsou pravidla chování a ne obětování. Tato chyba nejde ospravedlnit. Opět jednoznačné odvedení člověka od cesty Ježíše v touze po ovládání věřících. Tohle by Ježíš nikdy neřekl. Ježíš mluvil o svobodné vůli. Jak by nás mohl uvrhnout do vězení? Odvedení člověka od svobodné vůle v rámci osobní zodpovědnosti za své činy k padání na kolena před modlami v touze po tzv. věčném životě. Vždyť Ježíš sám vešel do kostela a rozbíjel tam modly. A co dnes máme v kostele? Opět samé modly. Vždyť jsme se od tzv. pohanských naboženstvých vůbec nevzdálili. Jeden hlavní Bůh a spousta jemu podřízených bůžků, které křesťanství nazývá svatými. Svatá Barbora. Svatý Florian apod. Kdo řekl, že jsou svatí? Opět církev, protože každé nové náboženství v sobě nese stopy minulých, aby jej lidé lépe přijali.
Křesťanství není o padání na kolena, není o spínání rukou, není to o vyprošováni si výhod, není to strachu před ďáblem a peklem. Křesťanství je o následování cesty Ježíše v rámci svobodné vůle, osobní zodpovědnosti za své činy, zbavování se neřestí, o touze po osobním spojení se s Bohem. Říká se tomu gnosticismus. Moje cesta. Moje činy. Moje zodpovědnost.
Gnosticismus. Osobní cesta. Cesta, kterou církev zavrhla. Chtěla lidi ovládat. Mít nad nimi moc. Prý oni jediní jsou prostředníkem mezi člověkem a Bohem. Plné kostely bojících se lidí. Lidí snadno ovladatelných. Můžete ovládat svobodnou mysl? Ne, to nejde. Proto byli prohlašováni za kacíře a upalováni. Stejně jako dnes. I Ježíše by dnes upálili. Znovu a znovu.
Novic: „Otče Opate, existuje něco jako společenské osvobození?“
Opat: „Ano. Existuje.“
Novic: „Otče Opate, a jaké to je?“
Opat: „Je to touha nepatřit ke stádu.“
Co je Láska?
Naprostá nepřítomnost strachu.
Čeho se bojíme?
LÁSKY.
