Článek
Synagoga (známá také jako Templ) stála v Jablonci nad Nisou (v německých pramenech Gablonz an der Neiße) mezi lety 1892 – 1938, než byla zcela zničena nacisty. Drtivá většina židovských obyvatel Jablonce nad Nisou zahynula během nacistického holokaustu. Židovské rodiny a jejich úspěšný obchod nemalou měrou pomohly Jablonci, aby se z nenápadné horské vísky stal ve své době velmi bohatým městem, které nakonec po celém světě proslavila jablonecká bižuterie.
Projektu stavby synagogy v Jablonci nad Nisou se chopil roku 1891 významný židovský architekt sakrálních staveb v Rakousko-Uhersku, v Bratislavě narozený Vídeňan Wilhelm Stiassny. Základní kámen byl slavnostně položen 10. dubna 1892. Hotová stavba pro 280 věřících v tehdy módním maurském stylu se secesními prvky byla slavnostně zasvěcena již 28. září téhož roku. Na slavnost se v hojném počtu dostavili představitelé židovských obcí z Liberce, Turnova, Mladé Boleslavi a Prahy, zástupci státních úřadů, měšťanstva a spolků i okresního výboru, evangelické obce a škol i další četní hosté. Do budovy byl vložen symbolický poslední kámen a do schrány úmluvy vloženy svitky Tóry. Zároveň byl představen nový jablonecký rabín, dr. Hermann Baneth, který měl tehdy vstupní proslov. Celý projekt stavby jablonecké synagogy vyšel na 60 000 zlatých.
Rok po vysvěcení synagogy, tedy roku 1893 se k jablonecké židovské obci hlásilo přes 500 členů, roku 1910 už to bylo 826 osob a při posledním sčítání lidu před nacistickou pohromou roku 1930 to bylo 893 osob. V první polovině 20. století existovaly v Jablonci židovské spolky Chevra Kadiša, Židovský ženský spolek, Židovský svaz mládeže a Sionistický spolek.
Synagoga sloužila svému účelu až do osudného roku 1938, kdy byly Sudety anektovány nacistickým Německem. Budova byla při tzv. Křišťálové noci vypálena a zcela zničena. Křišťálová noc (německy Kristallnacht), označovaná také jako Listopadový pogrom nebo Říšský pogrom, byl protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Název je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog.
Jablonečtí Židé, kterým se podařilo uprchnout před nacistickým běsněním, odvezli všech devět Tór z jablonecké synagogy do Turnova, kde pobýval i jablonecký rabín dr. George Vida. Tomu se následně podařilo jednu z jabloneckých Tór zachránit, když ji vzal s sebou při útěku do Spojených států amerických v roce 1939. Tam se nachází dodnes: je vystavena v Tikvat Israel Holocaust Memorial v Rockville, otevřená přesně tam, kde z ní bylo naposledy v jablonecké synagoze předčítáno. Ostatní předměty, které společně s Tórami jablonečtí věřící odnesli do Turnova, se později dostaly společně s předměty z turnovské synagogy do Židovského ústředního muzea v Praze.
Zdroje:
HAVELKA, Ondřej. Příběh velké jablonecké synagogy. Náboženský infoservis – Dingir, 14. 12. 2023.