Článek
Mise MINURSO, která od roku 1991 dohlížela na příměří v Západní Sahaře, začíná 1. listopadu 2026 ukončovat svou činnost. Západní Sahara je území na severozápadě Afriky, které bylo do roku 1975 španělskou kolonií. Po odchodu Španělska, které území hanebně zabralo (jak to onehdy v Africe evropské mocnosti bez uzardění činily a u toho zabíjely a zotročovaly), si na Západní Saharu začaly činit nárok sousední Maroko a Mauritánie a vypukla válka, která trvala až do roku 1991. Mauritánie se z konfliktu stáhla v roce 1979. Dál válčilo Maroko proti saharskému hnutí Polisario, které od začátku usilovalo o nezávislost území. Dlouhý válečný konflikt se podařilo ukončit až v roce 1991 dohodou o příměří. Součástí řešení mělo být referendum o nezávislosti, k němuž ale nikdy nedošlo.

Západosahařané na osvobozeném území pod vlajkou Západní Sahary
Právě neschopnost dosáhnout politické dohody se stala jedním z důvodů konce působnosti OSN. Zlom přišel 30. října 2026, kdy Rada bezpečnosti OSN nedokázala schválit ani jeden ze dvou návrhů na prodloužení jejího mandátu. Americký návrh narazil na ruské veto. Následně neprošel ani ruský protinávrh, který vetovaly Spojené státy. USA podporují marocký plán autonomie, podle kterého by Západní Sahara získala samosprávu, ale zůstala pod marockou svrchovaností. Rusko naopak prosazuje pokračování dosavadního rámce OSN. Pro hnutí Polisario je americký přístup problematický, protože zvýhodňuje marockou pozici. Alžírsko, které Polisario dlouhodobě podporuje, zase vnímá rostoucí mezinárodní podporu Maroka jako ohrožení vlastních regionálních zájmů.

Západosahařan v typickém modrém oděvu
Protože jsem Západní Saharu dvakrát celou procestoval, mohu říci, že na povrchu tam nenajdete vlastně nic. Fádní písečná rovina – kde nic není, ani smrt nebere. Ale pod povrchem, to už je jiná píseň. Západní Sahara disponuje významnými zásobami fosfátů, nabízí přístup k bohatým rybolovným oblastem Atlantiku a má potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Kontrola nad tímto územím představuje nejen geostrategickou, ale také ekonomickou výhru. A velmoci dostávají na Západní Saharu chuť a začínají opět hrát.
Zdroje:





