Spor EU a Afriky o kakao: ochrana lesů, evropský alibismus nebo drsná překážka pro africké farmáře?

Přijala proto Nařízení o produktech nezpůsobujících odlesňování (EUDR – EU Deforestation Regulation), které patří mezi nejdiskutovanější evropské ekologické předpisy. Nová pravidla se týkají například kakaa, kávy, palmového oleje, sóji, kaučuku, dřeva nebo skotu. Právě tato legislativa vyvolala spor mezi Evropskou unií a několika africkými státy, zejména Pobřežím slonoviny a Ghanou, které společně produkují více než 60 % světového kakaa. Evropský trh je přitom pro jejich vývoz klíčový. – Malá metodologická vsuvka: Pokud ve svých textech kritizuji některé kroky EU, dělám to s cílem upozornit na problém z jiného úhlu pohledu a zlepšit svůj vlastní prostor, kterého si neskonale vážím. Když jsem cestoval kolem světa před vstupem do EU, byl jsem nikdo ze země, o níž většina světa vůbec nemá tušení. Dnes jsem člověk z Evropy a v případě trablí mám zastání na ambasádách našich evropských bratří. Pokud tedy kritizuji, nabízím spíše osvěžující pohled Afričanů s cílem sebezlepšení. Jsem hrdý Europán a pro některé také radikální proafrická sv…

Co nové nařízení EU vyžaduje?

Podle EUDR musí firmy dovážející kakao do Evropské unie prokázat, že jejich produkty:

Firmy musí provést takzvanou náležitou péči (due diligence) a před uvedením výrobků na evropský trh doložit jejich původ.

Proč Evropská unie pravidla zavedla?

Podle Evropské komise je rozšiřování zemědělské půdy hlavní příčinou přibližně 90 % celosvětového odlesňování. Produkce kakaa patří mezi významné faktory úbytku tropických lesů zejména v západní Africe. Cílem nové legislativy je zajistit, aby evropská spotřeba nepřispívala k ničení deštných lesů ani ke ztrátě biologické rozmanitosti. Evropská unie zároveň tvrdí, že podpoří producenty při zavádění systémů sledování původu kakaa.

Kritika ze strany afrických zemí

Přestože africké vlády (přinejmenším proklamativně) podporují ochranu přírody, upozorňují na praktické problémy. Většina pěstitelů kakaa hospodaří na malých rodinných farmách o rozloze několika hektarů. Mnozí nemají přístup k digitálním mapám ani moderním technologiím potřebným k evidenci pozemků. Podle představitelů Ghany a Pobřeží slonoviny mohou nové požadavky znamenat vysoké administrativní náklady a hrozí, že část drobných farmářů nebude schopna své produkty do Evropské unie vůbec vyvážet. Kritici proto označují EUDR za nepřímou obchodní bariéru, která může zvýhodnit velké společnosti na úkor malých producentů. Další obavou je, že obchodníci budou nakupovat pouze od producentů, kteří již splňují všechny požadavky, zatímco ostatní budou vytlačeni na méně výhodné trhy.

Současný vývoj

Evropská unie i africké státy nyní investují do systémů sledování původu kakaa. Ghana například buduje Ghana Cocoa Traceability System, který umožňuje propojit každou dodávku kakaa s konkrétní farmou pomocí GPS dat. Evropská unie tento pokrok ocenila a označila Ghanu za jednu z nejlépe připravených zemí na zavedení nových pravidel. Přesto odborníci upozorňují, že úplná dohledatelnost všech dodávek bude časově i finančně náročná. Podle agentury Reuters představuje největší problém právě zapojení mnoha drobných pěstitelů, kteří často nemají potřebné technické vybavení ani administrativní podporu.

Argumenty obou stran

Evropská unie tvrdí, že:

Africké státy namítají, že:

Závěrem

Spor kolem evropského nařízení EUDR ukazuje, že ochrana životního prostředí není pouze ekologickou otázkou, ale také otázkou ekonomickou a společenskou. Evropská unie se snaží snížit svůj podíl na odlesňování tropických lesů, zatímco africké země upozorňují, že přechod na nové standardy bude stát značné finanční prostředky a může negativně zasáhnout obrovské množství drobných pěstitelů kakaa. Budoucnost této spolupráce bude záviset na tom, zda se podaří najít rovnováhu mezi ochranou přírody a spravedlivými podmínkami pro země, jejichž ekonomika je na vývozu kakaa existenčně závislá.

Dovolím si na samý závěr malou odbočku. Když jsem byl před mnoha lety na Madagaskaru svědkem zavedení zákona zakazujícího zabíjení krokodýlů a vyvážení výrobků z krokodýlí kůže, byl jsem právě na středomalgašském venkově, kde byli lidé existenčně závislí na krokodýlím mase a z kůže vyráběli kvalitní a žádané výrobky. Ti lidé nebyli hloupí, nikdy by si krokodýly, na nichž byli závislí, zcela nevybili. Zabíjeli jich právě tolik, aby sami přežili, ale aby neohrozili populaci krokodýlů. Legislativní nařízení je někdy dobře míněné, ale zapomene dodat, z čeho mají žít lidé. Les a krokodýli jsou fajn, ale lidé a jejich přežití jsou neméně fajn.

Zdroje:

Evropská komise – informace o nařízení EUDR a požadavcích na dovoz komodit.

Ghana News Agency (2026) – pokrok Ghany při zavádění systému sledování původu kakaa.

Reuters – problémy s dohledatelností kakaa a dopady EUDR na drobné farmáře.