Svezl jsem se Teslou aneb elektromobilita je budoucnost

Napsat, že jsem nevěděl, co od jízdy čekat, by byla lež. Čekal jsem totiž hodně. Že poznám na vlastní kůži, co je vlastně zač ten proklínaný elektromobil. Vydrží nám baterka? Nevybije se? Budeme mít, kde dobít? Budou na nás lidi po cestě plivat a tak dále a tak dále. Předem musím říci, že jsem jel jako spolujezdec. Na řízení bych si ani napoprvé netroufl.

První jízda byla z Prahy do Hradce Králové, druhá do Havlíčkova Brodu. Jako naprostý amatér a vlastník pouhopouhé Fabie dostávám nejprve školení, jak si vůbec otevřít dveře. Klika se nepatrně zmáčkne, vyskočí a nasedat. Zevnitř se mačká tlačítko. Nastupuji do Tesly, která je tři roky stará a má najeto skoro 140 tisíc kilometrů. Nikdy nepotřebovala do servisu, až nyní, protože ji někdo při parkování škrábnul a odřel. Servis si objednáte přes aplikaci a vybírat můžete ze servisů z celého světa. U nás je teda zatím jen jeden a jsou tam čekací lhůty.

Auto lze připravit na jízdu již dopředu přes aplikaci, takže v zimě si můžete zatopit. Rozjezd je nepatrný, že by si člověk ani nevšiml, že jede. Palubní deska je naprosto jiná, než známe z konvenčních aut. Vlastně tam nic není, je to taková „obýváková“ stěna. Pouze volant se dvěma páčkami a velká obrazovka, která připomíná počítač. No, on to vlastně je počítač. Celé auto se na něm ovládá, pustit si tam můžete Spotify, Youtube, Netflix a podobně. Ovšem nikoliv za jízdy, to jsou tyto aplikace blokovány. Jsou tam i hry – děti mají rády laserovou show.

Pasažéři nemusí koukat jen z tradičních oken, ale mohou se dívat také do nebes střešním oknem. Když si do Tesly pořídíte autonomního pilota, může se kochat i řidič. Tesla velmi dobře ví, co se děje kolem ní. Sledují to čidla i kamery a na obrazovce se ukazuje, jaká auta jsou kolem vás, řazení do pruhů, semafory, plné čáry a další překážky. Auto hlídá, kam jedete a zasáhne, když děláte něco nepatřičného. Pochopitelně dává bedlivý pozor, abyste nesrazili člověka.

Jízda je plynulá, tichá a koordinovaná. Auto tak nějak splyne se silnicí a lehce proklouzává mezi dalšími auty. A umí taky pořádné zrychlení. Vyzkoušeli jsme divoký rozjezd, že člověk je vstřelen do sedačky a kdyby měl příčesek, tak mu snad spadne. A to jsme zrychlení určitě nevyužili na maximum, to si pak člověk musí připadat jako v raketoplánu. Oficiálně se uvádí zrychlení z nuly na 100 km/h za 3,4 sekund. Naše auto to zvládne za 4,1 sekundu.

Baterii jsme neměli zcela nabitou, protože se to ani nedoporučuje. Než jsme odjeli zpět, měla ještě poloviční kapacitu a na displeji svítilo, že až dorazíme do cíle, bude mít baterie 10 %. Pakliže s autem nejedete nijak divoce a podle předpisů, energie tak rychle neubývá. Software při výpočtu zůstatku energie v cíli počítá také s převýšením na cestě nebo třeba s počasím. Jízda proti větru bude vyžadovat více energie.

Jak mi sděluje majitelka auta, člověk se rychle naučí plánovat si cesty tak, aby se mu auto nevybilo. Chce to akorát jiné přemýšlení. V ČR je stále problém s dostatečnou kapacitou nabíjecích stanic. Některé jsou navíc už zastaralé a nabíjejí pomalu. U nás existují nabíječky, které zvládnou příkon 150 kW a Tesla 3 by s nimi neměla žádný problém. Na dálnici D11 jsme ale narazili na nabíječku s příkonem 74 kW. Udělali jsme si u ní pauzu asi na 15 minut a nabili jsme cca 30 %.

Mezitím jsem si mohl prohlédnout auto i kufr. Ten je sice docela velký, ale otvor je poněkud malý. Žádný z našich dvou kočárků by se tam určitě nevešel. Zajímavostí určitě nejenom Tesly jsou kamery, které snímají situaci kolem auta i uvnitř. Pakliže je vůz zaparkovaný a někdo se kolem něj pohybuje, zapne se nahrávání. Kamery lze samozřejmě sledovat odkudkoliv.

Když si Teslu pořídíte domů, může si každý uživatel nastavit svůj profil a auto se mu vždy při zapnutí přizpůsobí. Potomkům rovněž můžete nastavit rychlost, s jakou maximálně mohou jet. Kde jsou a co dělají? To zjistíte z aplikace.

Jenže co když palubní počítač selže? Známe to všichni z našich stolních počítačů, které se čas od času zadrhnou. I když se počítač vypne, auto je zcela ovladatelné a funguje volant, plyn i brzda. Počítač pak lze v klidu restartovat. Samozřejmě i u Tesly se objevily chyby, kdy se auto po zastavení stalo nepojízdné. Ovšem to se může stát u jakéhokoliv výrobku. Rovněž dveře jdou otevřít při problémech se softwarem. Při nehodě se otevřou samy, auto si pochopitelně umí i zavolat pomoc.

Majitelka vozu mi řekla, že se naštěstí moc nesetkává s negativním chováním. S lidmi, kteří jsou z přesvědčení odpůrci elektromobilů, příliš nedebatuje. Stane se však, že ji na ulici osloví lidé, kteří se zajímají, jaké auto je. Řidiči konvenčních aut například někdy schválně parkují na místech pro nabíjení elektromobilů, má průvodkyně s úsměvem dodává, že by se jim to dalo oplácet bezdůvodným stáním u stojanů čerpacích stanic.

Obě jízdy, při kterých jsme najeli asi 450 kilometrů, se povedly. Auto neselhalo. I když není vše dokonalé, chyby se objevují a člověk si musí trochu upravit myšlení, jsou elektroauta budoucnost. Vývoj baterií a nabíjení jde kupředu a zanedlouho bude stačit k nabití několik minut. Těším se, až si takové auto pořídím. Nakonec naši předci jezdili na koni v kočáru nebo parními stroji a své zvyklosti také změnili.

Několik faktických poznámek na závěr. Na podzim vyšla jedinečná studie odborníků z Vysoké školy technické v Brně, kteří počítali emise životního cyklu elektromobilů a aut se spalovacími motory (vše Hyudai Kona). Jedinečná v tom, že výzkum probíhal v českých podmínkách s českým energetickým mixem. Vyšlo z ní, že elektromobily během provozu mohou snížit emise o 46 % oproti benzínu a o 39 % ve srovnání s naftou. Konkrétně elektromobil s 64 kWh baterií vyrovná svůj emisní dluh z výroby po ujetí 32 184 km a elektromobil s 39 kWh po ujetí 17 801 km.

Podle listopadové tiskové zprávy Centra dopravního výzkumu je v Česku registrováno 8 695 osobních bateriových elektromobilů, meziročně nárůst o 61,3 %. V Česku je evidováno 5 646 dobíječek, což znamená 14. místo mezi zeměmi EU.