Astromos: „Vesmírný Netflix“, stín na Měsíci nebo nové snímky vesmíru

Magazín bude vycházet pravidelně jednou za měsíc, shrnující právě měsíc předešlý, přičemž se mezi čísly může nepravidelně objevit speciál na různá témata, nejen o vesmíru. Astromos bude složen z nejzajímavějších vybraných vesmírně zaměřených událostí a pozorovacích příležitostí na noční obloze dle uvážení autora. Nyní však již k premiérovému číslu magazínu Astromos.

Od založení Netflixu, jedné z nejrozšířenějších online streamovacích služeb, uběhlo již více jak 26 let. Za tu dobu se na trhu objevilo i mnoho dalších platforem, které podobně nabízejí obsah uzamčený za platebním portálem.

Této myšlenky se chytla i největší vesmírná agentura na světě – americká NASA. První oznámení o chystané streamovací službě se k nám dostalo během letošních prázdnin. Pár měsíců netrpělivého čekání se ale vyplatilo a 8. listopadu byla spuštěna služba NASA+.

Na rozdíl od ostatních komerčních platforem je však NASA+ zcela zdarma, a navíc bez reklam. Najít zde můžeme nespočet pořadů z dílny agentury, dokumentující například průběh mise Artemis I, či sérii „Other Worlds“ přibližující práci vědců s Teleskopem Jamese Webba.

Dostupná je na počítači, televizi a mobilních zařízeních, na kterých vyšla aktualizace pro oficiální aplikaci NASA, která přímo implementuje streamovací službu.

Ještě v říjnu jsme měli možnost pozorovat za jasného počasí vzácný jev. Úplněk, který rozzářil celou noc, byl zčásti zastíněn – došlo totiž k tzv. částečnému zatmění Měsíce.

Tato událost není příliš častá, a navíc musí nastat souhra i s bezoblačným nebem. V noci z 28. na 29. října k této souhře naštěstí došlo. Aby však nastalo samotné zatmění, musí se správně srovnat Slunce, Země a Měsíc. Měsíc pak musí vstoupit do tzv. plného stínu Země, kde se celá podívaná odehraje. Mimochodem, právě i kvůli přechodu Měsíce přes plný stín naší planety můžeme pozorovat tzv. „krvavý Měsíc“.

Částečné zatmění je však provázeno vždy penumbrálním (česky polostínovým) zatměním. Tento druh se vyznačuje tím, že Luna i při úplňku viditelně ztmavne. Další „ukrojený“ Měsíc budeme moci pozorovat až v září příštího roku.

Vystavěna, aby spojila celý svět. Mezinárodní vesmírná stanice slaví 25 let. Od té doby prošla nespočtem úprav a vystřídalo se zde mnoho astronautů a astronautek z celého světa.

Trvalé osídlení, ale započalo až o 2 roky později, kdy přiletěla první posádka z ruského Bajkonuru s názvem „Expedition 1“. Posádka sestávala celkem ze tří astronautů, respektive dvou kosmonautů a jednoho astronauta. Byli to Rusové Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov a Američan William Shepherd. Tím tak byla započata nová éra lidstva, ve které lidé již nežijí jen na Zemi, ale i trvale ve vesmíru.

V dnešní době pobývá na ISS až sedm lidí najednou, jedná se většinou o výzkumníky, kteří na stanici provádějí experimenty či údržbu. Momentálně je na palubě expedice s pořadovým číslem 69, respektive 70, jelikož někteří členové první zmíněné se podílí na expedici nadcházející. 

Bohužel i tento velkolepý projekt bude mít svůj konec. NASA minulý rok oznámila, že řízený sestup stanice nastane v roce 2031. Do té doby má však stanice běžet v plném provozu a v roce 2025 se máme dokonce dočkat i nových modulů od firmy Axiom. To značí, jak je ISS důležitá nejen v současném dobývání vesmíru.

Dále jsme v listopadu mohli spatřit jednu z nejvýznamnějších technologických událostí roku. 18. listopadu proběhl druhý test největší rakety/vesmírné lodi současnosti – Starship od společnosti SpaceX.

Na rozdíl od svého prvního testu byl tento poněkud úspěšnější. Při prvním pokusu totiž celá raketa explodoval ještě před tím, než se stihla oddělit. Nyní však k této fázi dolétla a pomocí tzv. „hot staging“ bylo oddělení v čase T+ 2:41 (čtěte dvě minuty a čtyřicet jedna sekund) úspěšné. To byl víceméně hlavní úkol tohoto letového testu.

Poté už se situace opět začala podobat letu prvnímu. Booster (zvaný Super Heavy; první stupeň) po oddělení vykonal manévr k přistání zpět na Zemi, ale krátce poté ještě ve vzduchu explodoval. Starship, druhý stupeň, však pokračovala dále a dokázala dosáhnout vesmíru. Tam ale došlo ke ztrátě telemetrie (byl přerušen přenos dat) a loď byla řízeně počítačem odpálena.

Další letový test (v ang. Integrated Flight Test) je dle SpaceX naplánován na ne dříve než tento prosinec. Důvodem je příprava nového boosteru a lodi, což relativně netrvá dlouho, ale udělení povolení k letu od FAA (Federální letecká správa) by se mohlo protáhnout.

Mladý dalekohled Euclid, který má ve vesmíru zkoumat temnou hmotu a energii, poslal vědcům na Zemi jeho první fotografie. Nejsou to však snímky temné hmoty, nýbrž galaxií a mlhovin. Po více než čtyřech měsících tedy můžeme vidět krásu vesmíru novýma očima. Tady jsou ony snímky:

Nov – 12. prosince – příležitost pozorovat galaxie a mlhoviny

Geminidy – 14. – 15. prosince – vyvrcholení letošního roje meteoritů (až 2 za minutu)

Konjunkce Saturnu a Měsíce – 17. prosince – nízko nad obzorem, viditelné jen pár hodin

Konjunkce Jupiteru a Měsíce – 22. prosince – viditelné většinu noci

Úplněk – 27. prosince – poslední úplněk v tomto roce

Kometa 62P/Tsuchinshan – 31. prosince – nejlepší viditelnost komety