Článek
Tip na mikrovýlet, když nemáš čas jet daleko
V dnešní době trochu zapomínáme, jak hezkou krajinu máme hned za rohem. Když není čas vyrazit na hory nebo přejet půl republiky, neznamená to, že musíme zůstat doma. V okolí města jsou místa, kam se chodilo po generace – a pořád mají co nabídnout.
Ne vždycky je chuť někam daleko cestovat. A čas? Ten raději ani nezmiňovat.
Právě proto mám rád mikrovýlety.
Jeden takový je téměř legendární: cesta „do Mexika“.
A ne, nemusíte shánět pas.
Cesta, po které chodil dědeček. A teď i moje děti
„Mexiko“ je výlet přírodou, lidově řečeno humny. Tradičně se tam chodí z Poruby. Chodil tam můj dědeček, moje maminka, já – a dneska moje děti. Místo, které přežilo generace bez marketingu a instagramových bodů.
Jsou dvě možné trasy. Tuhle vám popíšu schválně jen textem.
Ať je to trochu dobrodružnější.
Ideální je vzít si papírovou mapu. Ano, ten kdo zná svět jen přes mobil, se z toho může na chvíli lehce zpotit. Ale přesně o to jde. Je to výlet, ne konzum.
Tradiční trasa do Mexika
Začíná se na konečné tramvaje Smyčka. Odtud se jde směrem na Vřesinu, po chodníku po levé straně, až k sokolovně. Vlastně už jdete po žluté turistické značce.
Před sokolovnou zahnete doleva nahoru směrem k bývalému JZD. Cesta vás povede kolem hřiště, myček aut a bývalého teletníku, ze kterého je dnes autoservis. Pokračujete až k podchodu pod Rudnou, zahnete doprava a po zhruba dvou stech metrech se po levé straně otevře vstup do lesa.
pěšina
Orientační bod? Potůček Vřesinka.
Podél něj se lesní pěšinou dostanete až k hrázi rybníka Skalka.
Tady přichází první zkouška:
bobřík hupsání po kamenech přes potok.
Trochu do kopce, trochu do života
Po žluté se vydáte nahoru na kopec. Lehce se zadýchají hlavně takzvaní gaučoví jedinci – lidé, jejichž hlavním sportem je změna polohy vleže.
Nahoře se začnou objevovat výhledy na Ostravu. Kdo chce opravdu hezký výhled, může dojít až k vodárenské věži. Kdo ne, pokračuje po žluté nad areálem Skalka Family Park. Trasa je dnes přeznačená – dřív se to bralo rovnou přes lyžařský svah, dnes se to obchází.
Lesní pěšina pokračuje směrem na Mexiko. Občas se vyhýbáte cyklistům, kteří si trasu zkracují. Ohleduplnost tu naštěstí pořád platí.
Milovníci přírody ocení mravenčí města. Čistě městské dítě, které zná svět hlavně přes displej, tu může zažít první setkání se „smrtí“.
Mravenci ho samozřejmě sežerou a po kouskách odnesou do tiktokového ráje.
Divadlo v přírodě U lípy V Hájku.
Cestou narazíte na výrazný strom – rozhodně mužského rodu. Je nepřehlédnutelný. Právě tady se kdysi hrávala ochotnická divadelní představení, o čemž se dá dočíst přímo na místě.
Pokračujete dál, až překřížíte Klimkovickou cestu.
A pak už je to jasné – zhruba dvě stě metrů sprintu do Mexika.
Nechodilo se tam náhodou. Je tam totiž hospoda. Oficiálně Hostinec U Buroně, ale pro nás to bylo, je a bude prostě Mexiko.
Pokud jste to zvládli, gratuluji – jste v cíli. Po občerstvení už vás čeká jen cesta zpátky, ideálně stejnou trasou.
Praktická poznámka na závěr
Kočárkem se tahle trasa zvládá těžko. Pokud ale chcete variantu sjízdnější, vyrazte od Sanatoria Klimkovice – odtud po lesní cestě projede i vozíčkář.
