Článek
Ráno vyrážíme z Ostravy vlakem směrem na Olomouc. Přeci jen, i řidiči mají svá práva a nemusí pořád sedět za volantem. Cílem našeho výletu je Pevnost poznání – místo, o kterém jsme až donedávna neměli ani tušení.
Volba dopravy padla na RegioJet, a musím uznat, že to byla dobrá volba. Velkým plusem je možnost snídaně přímo ve vlaku. Stačí si stáhnout aplikaci, ve které si občerstvení objednáte za velmi příznivé ceny. Pro rodiny s dětmi je to ideální – ratolesti prostě ráno naložíte do vlaku a stres z odjezdu je rázem pryč. A o to přece rodičům jde především.
Přiznávám, že o Pevnosti poznání jsme dosud neslyšeli. Jako Ostraváci jsme zvyklí spíš na Malý a Velký svět techniky. Právě proto bylo výsledné překvapení o to větší… ale k tomu se ještě dostanu.
Po příjezdu vystupujeme na olomouckém nádraží a pro přesun městem volíme tramvaj. Hned na začátku narážíme na drobný technický zádrhel: automaty v tramvajích slouží pouze k označení jízdenek, nikoliv k platbě kartou. Nevadí, jízdenky kupujeme v automatu a vyrážíme.
Tramvaje jsou o něco menší, než na jaké jsme zvyklí doma, ale to nic nemění na tom, že nás bezpečně přiblíží k cíli. Zbytek už obstarává GPS v mobilu. Nutno říct, že pěší navigace si tu žila tak trochu vlastním životem. Vedla nás různými oklikami, které často vůbec nedávaly smysl – ale paradoxně nás zavedly na krásná místa. Olomouc je doslova protkaná kostely a historickými zákoutími, které stojí za krátké zastavení i obdivný pohled.
Vystupujeme na zastávce U dómu a začíná městské kličkování. GPS nás sice hnala podivnými trasami, ale nakonec jsme přes Michalský výpad dorazili směrem dolů k pevnosti. Cesty naše – i páně podle navigace – byly chvílemi nevyzpytatelné, ale Olomouc nám to bohatě vynahradila svou atmosférou.
Menší komplikace přišla při pokusu projít přes arboretum, které bylo zavřené. Žádná tragédie – stačilo popojít zhruba sto metrů a našli jsme další most, po kterém se dalo pohodlně dostat k pevnosti zezadu.
Pevnost poznání: nenápadná zvenku, ohromující uvnitř
Zvenčí působí Pevnost poznání nenápadně a ani její webové stránky mě nijak zvlášť nenadchly. O to větší šok – v tom nejlepším slova smyslu – nás čekal uvnitř.
Hned po vstupu najdete pokladnu, možnost odložit oblečení, malý bufet a za ním první expozici věnovanou samotné pevnosti. Už tady je jasné, že nejde o klasické muzeum. Můžete si půjčit dobové oblečení, vyzkoušet princip nabíjení děla, zahrát si počítačový simulátor dělostřeleckého souboje nebo ovládat interaktivní prak mířící na pevnost.
A to je teprve začátek.
Ve vyšších patrech se otevírá svět vědy v tom nejživějším podání. Fyzikální modely, principy fungování mozku, interaktivní záplavový model města, který si můžete sami regulovat. Model mozku, do kterého lze doslova vlézt. Simulátory očních vad, expozice o přírodě, technice, optice i matematice. Téměř všechno je možné osahat, vyzkoušet a pochopit vlastní hlavou.
Upřímně – není možné, aby si tu každý nenašel něco, co ho zaujme. A zároveň platí, že jedna návštěva prostě nestačí. Odcházel jsem s pocitem, že už mám hlavu plnou informací, a přesto jsem zdaleka neviděl vše. Tohle jsem opravdu ještě nezažil.
Po krátkém občerstvení jsme se z pevnosti vydali zpátky do města, tentokrát už s cílem dát si oběd na náměstí. Opět jsme procházeli kolem krásných kostelů a historických budov, až jsme se dostali na zastávku Tržnice. Tam jsme v automatu koupili jízdenky a tramvají vyrazili zpět na nádraží. Spoj nám vyšel dokonale – na vlak jsme čekali sotva deset minut.
Shrnutí
Pokud hledáte výlet, který nadchne děti i dospělé, Olomoucká Pevnost poznání je trefa do černého. Nenápadná zvenku, naprosto fascinující uvnitř. Rozhodně doporučuji – a klidně i opakovaně.
https://www.pevnostpoznani.cz/
