Motýli-Létající drahokamy

Spousta z nás obdivuje krásu motýlích křídel – barvy a eleganci. Co je to vlastně za tvora?

Tady se nám vytváří mnohem složitější obrázek. To, co vidíme, je vlastně jen nosič genů po krajině. Jeho život bývá velmi krátký, někdy jen pár týdnů. Někteří dospělí jedinci přezimují a poté, co splní svou „povinnost“, uhynou.

Jak je to tedy s jejich životním cyklem? Dospělci se spáří a samička naklade vajíčka na živnou rostlinu. Z nich se vylíhne housenka, která požírá listy. Během života roste a svléká se. Nakonec se zakuklí a tam proběhne kouzlo proměny v motýla.

Spektrum rostlin je široké. Každý druh má „svou“ rostlinu. Otakárek fenyklový to má třeba už v názvu, ale vzhledem k příbuznosti rostlin nepohrdne ani mrkvovou natí. V tomto případě jsou housenky docela hezké a barevné. Pokud je housenka napadena, brání se vystrčením páchnoucích růžků.

Taková housenka od babočky kopřivové nebo pavího oka je naopak spíše nenápadně černá.

V možnostech a strategiích je nekonečně mnoho variant. Přástevník medvědí má například chlupatou housenku až hanba.

Některé druhy volí tzv. kolektivní obranu a žijí pohromadě, jiné se rozprchnou a vsadí na jednotlivce a náhodu.

Co by se stalo, pokud by v přírodě neexistovala pojistka proti přemnožení? Všechno by sežraly a druh by nakonec vyhynul. Co se tedy stane, pokud jsou podmínky příhodné a druh se přemnoží?

Nastupují paraziti, například mouchy kuklice. Ty nakladou vajíčka do nebohé housenky a jejich larvy ji doslova sežerou zevnitř.

Pokud housenka tuto výzvu přežije a vyroste do dostatečné velikosti, přechází do fáze zakuklení. I zde existují různé možnosti a tvary. Nejzajímavější byl například v historii pro člověka v Číně Bourec morušový. Proč? Hedvábí. Omotává totiž svou kuklu kokonem z vlákna, ze kterého se hedvábí vyrábí.

Někteří motýli zvládnou za rok i dvě generace, které se od sebe mohou lišit. Jiné druhy ve fázi kukly přezimují a líhnou se až na jaře.

Motýli se většinou živí nektarem. V některých případech, jako jsou například martináči, se sosák nevyvine a motýl přežívá jen ze zásob v těle po dobu několika týdnů, než oplodní samičku, která naklade vajíčka a poté uhyne.

Druhy se mohou šířit a cestovat i na obrovské vzdálenosti. Jiné jsou lokální, endemické.

Které jsou nejvzácnější? No přece ty, kterých je nejméně.

Motýly sledují sběratelé a entomologové – takoví zapálení nadšenci po celém světě. Díky nim o nich něco víme.

V současnosti probíhá i v naší republice monitoring: Mapování a ochrana motýlů České republiky
https://www.lepidoptera.cz/

Sběratelé (Entomologové) nejsou jen lidé, kteří motýly sbírají. V této komunitě existují jasná pravidla – motýl musí být správně preparován a opatřen štítkem s lokalitou a datem odchytu.

Mají i své burzy. Dříve existovaly tzv. výměnné dny. Dnes se druhy, které ve sbírce chybí, většinou kupují.

Velmi atraktivní motýli se dokonce pěstují na farmách a dodávají do celého světa.

Vliv sběratelů na populaci v přírodě je z hlediska sběru mizivý. Ten spíše slouží k evidenci druhu a jeho ochraně.

Skutečným faktorem rozhodujícím o populaci daného druhu je lidská činnost, která buď udržuje, nebo ničí jeho biotop. Pokud například louka s danou rostlinou zanikne a zaroste stromy, druh musí najít nový biotop, jinak na dané lokalitě zmizí.

Zajímavost na konec: tipněte si, kolik může stát sběratelsky nejcennější druh, který je natolik chráněný, že ho nelze běžně získat do sbírky.

Ondrův občasník

Postřehy ze života, které stojí za zamyšlení. A občas i pobaví.