Článek
Obsahuje kofein. Jaké překvapení. Samozřejmě platí, že čím více kofeinu, tím více super síly. A právě tady se láme chleba.
Nejoblíbenější je samozřejmě instantní káva. Četl někdo z vás někdy popis její výroby? V podstatě to připomíná kombinaci výroby neutronové bomby a černé magie. Nejhorším následkem této procedury je však nižší obsah kofeinu než u klasické zrnkové kávy, kterou jen nemilosrdně upražili a pomleli.
Rozdíl může být klidně až dvojnásobný.
Takže ten kolega, který si na směně vaří poctivou „lógrovku“, je buď vytažený z muzea, nebo velmi dobře informovaný a dvojnásobně nakopnutý.
Druhy kávy
Káva na trhu pochází nejčastěji ze dvou druhů kávovníku: arabiky nebo robusty. Z jejich zrn se často připravují různé směsi. Arabika je sama o sobě jemnější, aromatičtější a bývá kyselejší. Robusta je naopak výraznější, zemitější a hořčejší. A opět se ukazuje, že být robustní se vyplácí.
Robusta totiž obsahuje přibližně dvakrát více kofeinu než arabika.
Za jednu z nejzajímavějších bývá považována vietnamská robusta, která vyniká vysokým obsahem kofeinu, nízkou kyselostí a výraznou, zemitou chutí. Pokud je cílem přežít noční směnu, bývá pro mnohé lepší volbou než různé módní ochucené arabiky.
Jak se vyhnout otravnému lógru? Odpovědí je takzvaný French press. V podstatě si kávu přefiltrujete pomocí jemného kovového sítka. Kdo má rád malé rituály, tomu se toto nádobíčko bude určitě líbit.
Kofein
Nejčastějšími zdroji kofeinu jsou kromě kávy také čaj, čokoláda nebo kolové ořechy. Kofein není úplně tak nevinný, jak se může zdát. Ve vyšších dávkách může způsobovat nervozitu, třes, bušení srdce nebo problémy se spánkem. Zároveň je návykový. Aby to nebylo tak jednoduché, lidské tělo není hloupé a na pravidelné dávky si postupně zvyká. Proto je vhodné pít kávu především tehdy, když ji skutečně potřebujeme. Jinak se její účinek časem oslabuje a člověk musí zvyšovat dávky, aby dosáhl stejného efektu. Kofein se z těla odbourává přibližně 5 až 6 hodin. Je tedy dobré na to myslet, aby člověk po noční směně místo spánku neposkakoval po posteli jako popcorn na pánvi.
Na druhou stranu existuje řada studií, které ukazují, že rozumná konzumace kávy zdravému člověku obvykle neškodí. Káva je ostatně jednou z nejvýznamnějších obchodovaných komodit na světě. Můžeme být rádi, že se zatím nenašly kávové vrty, které by bylo nutné demokraticky osvobozovat od nedemokratických režimů a lze ji pěstovat ve vhodných podmínkách .
Syntetický kofein
Syntetický kofein je ve skutečnosti úplně stejná molekula jako kofein obsažený v kávě. Lidské tělo mezi nimi prakticky nerozlišuje. Najdeme ho především v energetických nápojích, před tréninkových směsích a různých sportovních „nakopávačích“. Jedna dávka často obsahuje kolem 200 mg kofeinu, což odpovídá zhruba dvěma až třem běžným šálkům kávy. Z vlastní zkušenosti jej vnímám jako vhodný hlavně pro krátkodobé nakopnutí před tréninkem. Účinek nastoupí rychle, ale také rychleji odezní. Klasická káva působí subjektivně o něco déle, pravděpodobně i díky dalším látkám, které přirozeně obsahuje.
Zajímavosti o kávě
- V přírodě využívají rostliny kofein jako přirozený pesticid. Pomáhá jim chránit se před některými druhy hmyzu a zároveň omezuje konkurenci jiných rostlin v okolí.
- Do Evropy se káva rozšířila prostřednictvím Osmanské říše. Její historie je úzce spojena s Blízkým východem a legendami o obléhání Vídně v 17. století.
- Kávu provázejí také různé historické skandály. Například v nejslavnějším americkém kolovém nápoji je kofein rovněž přítomen. Na počátku 20. století se ve Spojených státech vedly spory o jeho škodlivost, zejména ve vztahu k dětem a mládeži. Objevovaly se dokonce historky, že kofein způsobuje nervozitu, nespavost, porušování večerky a další „amorální“ chování na dívčích internátech. Abych trochu zchladil rozpoutanou vášnivou fantazii: tato historka dnes patří spíše do kategorie urban legend. Ve skutečnosti šlo hlavně o obavy z nespavosti, zvýšené nervozity a kázeňských přestupků. Dnešní dítě by se při pohledu na tehdejší požadavky na disciplínu a morálku pravděpodobně vyděsilo víc než tehdejší učitelé při pohledu na sklenici s červenou etiketou.
- První doložené používání kávy bývá spojováno s Etiopií kolem 9. století. Podle legendy si pasáček koz všiml, že jeho stádo po pozření plodů kávovníku neobvykle ožívá. Samozřejmě se rozhodl vyzkoušet účinek na vlastní kůži a brzy údajně poskakoval stejně nadšeně jako jeho kozy.
- Z Etiopie v 9 století se káva postupně rozšířila přes Jemen, Egypt a Blízký východ .
- Do Evropy se dostala při dobývaní Vídně. Kávou povzbuzení Turci narazili na polské husary, kteří prokázali, že náboženský zápal dokáže občas konkurovat i pořádné dávce kofeinu. V táboře zanechali kávu která se stala válečnou kořistí vítězné strany.
Ondrův občasník
Postřehy ze života, které stojí za zamyšlení. A občas i pobaví.
Zdroje :
