Článek
Důchody a svět postavený na práci
Stále čtu souboje politiků o důchody, které jsou založeny na principu solidarity následujících generací. Znamená to, že ti, co pracují, vydělávají na důchody těch, co pracovali před nimi, tedy svých rodičů či prarodičů .Má to smysl ?
Robotizace už není budoucnost
Blíží se doba, kdy počet pracovních míst nebude dostatečný z důvodu robotizace provozů. Například v automobilovém průmyslu zuří doslova konkurenční válka o přežití mezi automobilkami. Na fixně stojící roboty, tzv. fixní automatizaci, jsme si už zvykli.
Jedná se o „bednu“, do které třeba vjede karoserie a robot provede svařování automaticky.
Další variantou jsou tzv. koboti. V podstatě se jedná o spolupráci člověka a stroje. Rameno umisťuje díly rychleji a přesněji, než by dokázala lidská ruka.
Poslední variantou, která je mediálně nejvíce propagovaná, jsou roboti typu humanoid.
Každé řešení má své klady a zápory. Fixní automatizace je nejrychlejší, koboti jsou univerzálnější a humanoidi budou po svém dokončeném vývoji nejvariabilnější. Pokud se pomocí AI naučí učit z toho, co vidí, stanou se největším konkurentem manuální lidské práce.
Válka jako urychlovač technologického vývoje
Dalším motorem takového vývoje je armáda. To ukazuje třeba poslední vojenská přehlídka na Ukrajině. Žádní vojáci, pouze drony a pojízdné platformy, prozatím ovládané operátorem. Vzhledem k nemilosrdnému prostředí, kde se zkracují reakční doby tvořící rozdíl mezi prohrou a vítězstvím, očekávám předávání rozhodování o útoku umělé inteligenci. Ať se prohlašuje cokoliv o humanitě a konečném schválení útoku operátorem, pokud budou na bojišti tisíce autonomních bojových jednotek, nebude v lidských silách situaci vyhodnocovat dostatečným tempem.
Které profese jsou v ohrožení
Toto se bude projevovat ve všech lidských činnostech, od řízení dopravních prostředků po stále stejných trasách až po překladatelské práce.
Neznamená to, že člověk bude úplně vyloučen z procesu, jen se jeho role zmenší a bude specifičtější, od vyhodnocování nestandardních situací až po hledání nových řešení.
Co se opakuje, je svým způsobem v ohrožení. Zastavit vývoj je nereálné. V pohybu jej drží i Čína bez přísných omezení duševního vlastnictví. USA také nezůstanou pozadu.
Ve výpočetní technice jde vývoj takovým tempem, že je otázkou času, než se nevyplatí servis a bude lepší vychrlit tuny dalších nových modelů.
Rýpnu si i do tzv. novinových vaťáků. Nazývám tak ty, co píšou články pomocí umělé inteligence. Najdou nějakou formu Wikipedie či jiného zdroje, nechají vše přeložit a zkompilují z toho článek. Prostě žádná invence ani myšlenka tvořícího autora.
Načrtli jsme si tedy budoucí svět. Asi všichni nebudou na platformách typu TikTok tvořit obsah pro závislé děti o tom, jak je husté poslepu jíst hnusné bonbóny a strašně to prožívat. Případně jak vytrolit vlastní matku. Extrém mě dorazil, když jsem na YouTube narazil na skupinku lidí, podotýkám dospělých, v kostýmech Supermana a Spider-Mana, jak pobíhají na dětské klouzačce a neskutečně se radují, přičemž mají úžasný počet zhlédnutí.
Dejme si tedy odhad, že v roce 2050 bude stačit pouze 50 procent aktuálních lidských pracovníků. To ale znamená v podstatě kolaps dnešního světa a jeho systému. K čemu budou miliony výrobků? Kdo si je koupí a z čeho, pokud nebude mít zaměstnání?
Asimovova vize a ekonomická realita
Zajímavé je, že tuto myšlenku pojal a řešil už Isaac Asimov v roce 1957 ve své sci-fi knize „Nahé slunce“, kde lidé už nepracují, o vše se starají roboti a vše je automatizované. Bylo to sci-fi stejně jako u Julese Verna s jeho ponorkami a letadly. A ejhle, máme je zde.
Celkově je tedy třeba zvážit, jaký bude nový řád světa. Žádná změna od průmyslové revoluce neproběhla příliš v klidu a bez sociálních bouří. Vždy proběhla víceméně hekticky a neplánovaně. Kdo vypadl z kola, měl smůlu a musel se o sebe nějak postarat. Tím neříkám, že průmyslová revoluce byla špatná. Pro lidi živořící z nedostatku půdy v horách byl krok do města za průmyslem doslova živou vodou a osvobozením.
Společnost bez práce
Pokud robotizace vytvoří pro lidi dostatek zdrojů bez práce, budou v podstatě živeni jako zvířátka v zoo. Jaká bude jejich náplň života, pokud už nepůjde o boj o přežití a zdroje?
Díky lékařské péči se budou dožívat mnohem delšího života. Umělé srdce nebude problém. Někde jsem četl, že by se člověk mohl teoreticky dožívat 130 let. Jen bude potřeba měnit některé orgány, které mají kratší životnost. Nebo už třeba bude existovat genetická regenerace orgánů.
Chléb, hry a budoucnost lidstva
Co s tou tlupou lidí bez cíle? Malá skupina je posedlá věděním, vzděláváním se a neustálým posouváním svých znalostí, ale Gaussova křivka v populaci je neúprosná. Co majorita populace . Definujme ji heslem řešení ze starého Říma: „Dejte jim chléb a hry.“
I to už bylo předmětem sci-fi knihy, jejíž autor si teď nevybavuji. Sousední čtvrti měly hřiště pro „válečné hry“, ve kterých byla sousedská sounáležitost posilována dobře vrženým granátem v útoku.
Co bude smyslem života, když rození dětí bude již jen obtěžujícím faktorem omezujícím užívání si života?
Vymřeme a nahradí nás umělá inteligence schopná díky minimálním omezením expandovat do vesmíru?
Ondrův občasník
Postřehy ze života, které stojí za zamyšlení. A občas i pobaví.
Zdroje :
