Článek
My, kteří se zabývám správou věcí veřejných, se dostáváme do sporů, když hájíme vaše zájmy a snažíme se plnit sliby, jimiž jsme se vám zavázali. Pro mě jsou hádky a boje součástí údělu, který jsem si zvolil. Mrzí mě, pokud „střepiny“ těchto šrapnelů dopadají i na vás. Chci, aby jediné, co se dozvíte, co slyšíte, co z mojí politiky vnímáte, byly pouze výsledky práce. Lidé mají právo na to, aby je polici neotravovali svými problémy, leč řešili ty jejich.
Nejsem naivní, vím, jak to u nás momentálně vypadá, že papiňák vzájemné nenávisti mezi stranami je nadmíru „natlakovaný“ a unikající pára zasahuje i nezúčastněné občany. Vždy je ovšem možné přát si, aby bylo líp. Alespoň na konci roku… Hraji tvrdě, protože musím hrát tvrdě, nicméně co se odehrává na hřišti, to na něm má také zůstat. Diváci nejsou součástí zápasu, byť se je do něj mnozí politici snaží vtáhnout. Já ale odsuzuji jejich jednání.
Jedna věc je umět zasadit úder, druhá dodržovat fair play a třetí (což je nejdůležitější), nezapojovat do souboje běžné lidi. Viděli jsme to bohužel zejména před sněmovními volbami. Snaha „rozběsnit dav“ a poštvat ho na soupeře, přesáhla všechny myslitelné meze. My v ANO jsme tak nečinili. I z naší strany bylo soupeření vypjaté (šlo ho hodně) a naše kritika minulé vlády byla ostrá (musela být), nikdy jsme však nezašli až na osobní rovinu.
Líčit oponenta jako zlé monstrum a ještě útočit na jeho rodinu (i to se v minulosti stávalo) mění politiku na zápas v bahně. Nejhorší je, že tohle všechno se přenáší i na voliče. Ať už vlastní, ve kterých ti, co sahají k takto podpásovým úderům probouzejí zlost a vztek, nebo na „ty druhé“, jímž se de facto vzkazuje, že se snad mají za své preference stydět. Právě tahle stigmatizace je podle mého tím vůbec nejhorším zlořádem současné politiky.
Partaje, které neumějí získávat hlasy jinak než tím, že naháží špínu na oponenty a dokonce na jejich voliče, vytvářejí ono špatné společenské ovzduší. Sám to nedělám a nikdy dělat nebudu. A na vás všechny mám prosbu: nenechte se nakazit tímto bacilem nenávisti, nenechte se otrávit - a nezatracujte kvůli rozdílnosti názorů své blízké. My jsme si tohle řemeslo vybrali a musíme něco snést, vy a vaše okolí nikoli.
Bylo by strašně smutné, aby nemluvil soused se sousedem, kolega s kolegou kamarád s kamarádem, ba ani rodiče s dětmi a vnuci s prarodiči jen proto, že každý volí nikoho jiného. Výměna názorů, třeba i ostrá, patří k životu a my Češi se docela rádi přeme. Ale druhý den spolu zase mluvíme, neodsoudíme toho druhého jen kvůli tomu, že s ním nesouhlasíme. Už vůbec nestojí za to dělat si takhle zle kvůli politice.
Ono ani pro nás neplatí, že nemůžeme jít na skleničku, pivo, nebo kávu s někým z „druhé strany“. Nemusíme si myslet to samé, stačí sdílet stejné hodnoty. A jednou z nich je v naší civilizaci schopnost odpouštět. Zkuste to, uleví se vám. Sám jsem prominul jednomu člověku, který mě opravdu hrubě osočil. Leč omluvil se a tím je to pro mě vyřízené. Věřím, že tak případně přistoupí i druzí ke mně, dle zásady „čiň jiným, co chceš, aby činili oni tobě“.
Příští rok nás v Praze čekají komunální volby. Kampaň k nim bude dlouhá a určitě tvrdá. Neměla by však zasahovat občany. To je moje přesvědčení, kterým se celou dobu řídím a budu řídit dál. Vám všem přeji klidné prožití svátků, ať se vám v Novém roce daří, ať zažíváte fyzickou a rovněž duševní pohodu. Pokud jde o ni, opravdu nestojí za to kazit si život politikou, ať sobě či ostatním. Můžete to ode mě brát jako novoroční slib.
