Článek
Ostrý střet nastal při projednávání účetní závěrky městské společnosti Pražské služby. Pirátská náměstkyně Jana Komrsková, která za firmu nese politickou odpovědnost, místo věcného shrnutí hospodaření přednesla seznam překvapivých obvinění. Mimo jiné i podezření na obcházení zákona o veřejných zakázkách, nefunkční audit a celkově vážné problémy uvnitř firmy.
Paní náměstkyně zřejmě nechce přijmout fakt, že se Piráti už téměř sedm let na vedení Prahy a městských společností podílí. Nemůže se tedy dál stylizovat do role opoziční aktivistky. Naopak, je představitelka města a členka valné hromady, zastupuje vlastníka Pražských služeb. Pokud problémy, které sama zmínila, skutečně existují, pak neodhalují selhání jiných, ale především její vlastní.
Diskuse k tomuto bodu byla naprosto bezprecedentně ukončena hlasováním – zástupci SPOLU a STAN ji jednoduše nechtěli dál poslouchat. Stalo se tak vůbec poprvé za působení současné koalice. Ačkoli je takový postup formálně možný, vyvolává vážné otázky o transparentnosti a otevřenosti jednání. Zvláště když jde o správu veřejného majetku. Je tohle opravdu způsob, jakým mají demokratické strany jednat? Když se diskuse nehodí, jednoduše ji ukončíme?
A teď to nejlepší: radní Komrsková nakonec nehlasovala pro účetní závěrku firmy, za kterou sama nese gesční odpovědnost. Takové nepochopení vlastní role je nepřijatelné. Jen stěží si lze z její strany představit větší amatérismus.
Následovalo projednání účetní závěrky další městské společnosti – Operátora ICT, „výkladní skříně“ Zdeňka Hřiba, kterou Piráti dlouhodobě ovládají personálně i programově. Z podkladů vyplynulo, že firma skončila ve ztrátě, protože si její vedení rozdělilo rekordně vysoké odměny, na které firma neměla peníze. Ano, čtete správně. Podle vyjádření ředitele nejsou bonusy nijak vázány na hospodářský výsledek. Bonusy prý byly schváleny na základě splnění úkolů zadaných dozorčí radou – a zisk mezi těmito úkoly nebyl!
Kdyby nešlo o městskou firmu a veřejné peníze, rád bych se tomu všemu zasmál. Bohužel, takto vypadá realita pirátského řízení městských společností – nulový ohled na hospodárnost, efektivitu a odpovědnost vůči daňovým poplatníkům. Není proto překvapením, že účetní závěrka Operátora ICT nakonec nebyla schválena. Chyběly pro to hlasy koaličních partnerů ze SPOLU a STAN.
Dlouhá a bezvýsledná debata také provázela jednání o návrhu nového systému sdílené cyklomobility, včetně možného zákazu elektrických koloběžek. O jejich regulaci se mluví roky, většina městských částí si na ně stěžuje – ohrožují chodce, blokují chodníky i parkovací místa. Přesto se koalice dosud nedokázala shodnout na řešení. Zdeněk Hřib o svých návrzích s nikým nejedná, ignoruje doporučení dopravního výboru a ještě se diví, že jeho dnešní návrh neprošel. Kritiku sklidil zejména od radního Klecandy, bývalého starosty Kolovrat, který upozornil, že návrh zcela opomíjí okrajové části Prahy – přitom právě tam by sdílená mobilita mohla sehrát klíčovou roli v napojení na MHD a vlaky.
Napětí a osobní výpady pokračovaly i na následné tiskové konferenci koalice. Místo srozumitelného vysvětlení (ne)činnosti, převládly jedovaté komentáře a slovní přestřelky. Nepochopím, komu takový styl politiky slouží – snad egu jednotlivců, stranické kampani či vzájemné rivalitě. Jisté však je, že výsledkem je klinická smrt města a frustrace těch, na které dopadá nejvíce. Pražanů.
