Článek
Schůzka svolaná veřejně přes sociální sítě měla jediný cíl: ukázat, jak ti dva nemají rádi Andreje Babiše. Chyběl jim tam jen třetí do mariáše, pirátský předseda Zdeněk Hřib. S absurdní záminkou, že se to celé nevysílalo online. Jemu se to šaškování zkrátka zdálo málo šaškovské.
Po pravdě působí směšně už to, aby se scházeli zástupci celkem pěti stran k manifestaci, že nepůjdou do vlády s tou šestou. Proti které navíc už jednu koalici uzavřeli. Co to jako mělo být? Vzájemný slib věrnosti? Nebo naopak ukázka nedůvěry a podezíravosti, zda by nakonec přeci jen někdo s oním „špinavým“ ANO neuzavřel dohodu? Ty se sjednávají po volbách. Počkejme na jejich výsledky. Pak možná z lídrů SPOLU a STAN vyprchá pivní euforie…
V každém případě respektuji suverénní rozhodnutí každé strany domlouvat se s kým chce. Ovšem proč ten teatrální způsob? On Vít Rakušan, který to celé zpunktoval, nemá na Petra Fialu a Zdeňka Hřiba telefon? Musel je vyzvat veřejně přes platformu „X“? Nešlo ve skutečnosti o něco jiného? Třeba o to, že předseda Starostů chtěl ukázat, že právě on je z té trojice „nejvěrnější“, že nikdy nezradí základní program této vlády, totiž „Antibabiš“?
Kdo hlasitě něco popírá a oškliví si to, třeba už se na to sám chystá? Být Petrem Fialou, možná bych začali podezírat svého partnera ze „zaječích úmyslů“…. Ale to je jejich věc. Co mě zaráží jako politika, ale vlastně i jako občana, je skutečnost, že nám vládnou lidé, kteří se nedokáží normálně domluvit na jednání a mají potřebu hlásat záměr, že se chtějí sejít i o čem budou mluvit, do světa dříve, než to oznámí kolegům.
Ale co, to u Starostů a Pirátů vidíme často. Místo aby nějakou věc probrali na vládě - kam to patří - tak útočí na své partnery přes sociální sítě. Dělají to na celostátní, ale třeba i na pražské úrovni. Říkají tomu „transparentnost“. Mě napadá úplně jiné slovo: podrazáctví. Někdy i politiky SPOLU lituji, že mají za spojence místo státníků příslušníky internetových bojůvek. Ale co chtěli, to dostali… Bez nich by se tihle „hlasatelé dobra“ na radnici nedostali.
I předseda ODS poznal, co je to mít ve vládě „lepšolidi“. Co se týká Pirátů, ti uraženě práskli dveřmi a začali se tvářit jako největší opozičníci. Starostové hrají roli „vnitřní opozice“. V tomhle případě byl Petr Fiala jen obětí souboje dvou největších populistů a pokrytců na české politické scéně. Rakušan i Hřib nám předvedli, jak vypadá politika morálního kýče. Jako mazanější se ukázal ten druhý, který ani nepřišel - s tím, že je toho kýče na něj ještě málo.
Pokud se musí pět (nebo nakonec jen čtyři) strany domlouvat proti jediné, není to výraz síly, ale spíše slabosti. Pokud se ke schůzce vyzývají veřejně, ukazuje to na vyprázdněnost jejich politiky a zároveň vysokou míru paniky, který je vede doslova k citovému vydírání potenciální voličů. Pokud se pak na síti pochválí za „gesto naděje“ (Rakušan), jde o vrchol trapnosti. Pokud nemají lidem co jiného říci, než že nenávidí Babiše, nemají této zemi co dát.
Z „hrdinné“ demonstrace vzdoru zbyla fraška. Co zatím dělal objekt nenávisti Babiš? Bavil se s lidmi, za kterými přijel. A kdo místo sledování dvou hodnostářů na internetu raději v Praze vyrazil ven, mohl si dát pivo s námi - točeného Karla čepovaného místopředsedou Sněmovny Havlíčkem. Politika se dělá osobně a s těmi, jichž se týká. Zato Rakušan s Fialou připomínali dva pověstné kůly v plotě. Moralizováním z hospody ANO neporazíte, pánové!
