Tunguská exploze 1908: Největší výbuch v historii, který nezanechal kráter

Ráno 30. června 1908 otřásl centrální Sibiří výbuch, jaký moderní svět dosud nezažil.
Obrovská ohnivá koule se zjevila nad řekou Podkamenná Tunguska a v několika sekundách zničila lesy o rozloze dvou tisíc kilometrů čtverečních. Událost, známá jako Tunguská exploze, zůstává i po více než sto letech předmětem vědeckého zkoumání – nejen kvůli své síle, ale i proto, že nezanachala po sobě žádný kráter.

Podle odhadů došlo k explozi v 7:13 až 7:15 místního času. Epicentrum se nacházelo poblíž řeky Podkamennaja Tunguska (souřadnice přibližně 60°55′ N, 101°57′ E).
Výbuch uvolnil energii zhruba 10 až 15 megatun TNT, tedy několikanásobek síly atomové bomby svržené na Hirošimu.

Otřesy byly zaznamenány až v západní Evropě a svědci popisovali oslepující záblesk a tlakový náraz, který je srazil k zemi. Místní Evenkové hovořili o „nebeském ohni“ a „hřmění, které trvalo několik minut“.

Les byl doslova srovnán se zemí. Stromy byly pokáceny radiálně od středu výbuchu, což naznačuje, že šlo o vzdušnou explozi tělesa, které se rozpadlo několik kilometrů nad zemí.

Navzdory síle exploze se nenašel žádný dopadový kráter. První výpravy dorazily na místo až v roce 1927, kdy ruský badatel Leonid Kulik vedl geologickou expedici. Místo našli spálené, ale bez známek dopadu tělesa.

V zemině a rašeliništích byly objeveny jen mikroskopické částice s vysokým obsahem niklu a železa – známky kosmického původu. To naznačuje, že těleso se rozpadlo ve vzduchu, aniž by dopadlo vcelku na zem.

Odpověď na tuto otázku vědce rozděluje dodnes.

Obě teorie se shodují, že těleso explodovalo v nadmořské výšce 5–10 kilometrů.
Rozdíl spočívá v materiálu – zatímco kometa by se rozpadla beze zbytku, kamenný asteroid by mohl zanechat mikročástice, které se skutečně našly.

V noci po výbuchu lidé po celé Evropě pozorovali zvláštní úkaz: obloha zářila i po západu slunce. V Londýně a Petrohradě bylo možné číst noviny bez umělého světla. Vědci se domnívají, že to způsobily jemné částice prachu a ledu rozptýlené do atmosféry po explozi.

Ani po více než sto letech výzkumů nemáme jednoznačnou odpověď na všechny otázky.
Nevíme přesně:

Některé teorie z posledních let dokonce navrhují, že mohlo jít o tzv. „skimming“ asteroid – těleso, které prolétlo atmosférou a znovu se vrátilo do kosmu. Tyto hypotézy ale zatím nemají experimentální potvrzení.

Tunguská událost zůstává největší zaznamenanou explozí kosmického původu v novodobé historii, která nezpůsobila lidské oběti. Zároveň upozornila vědce na reálné riziko dopadů středně velkých těles, která se při vstupu do atmosféry nerozpadnou úplně.

NASA i další kosmické agentury od té doby sledují tzv. Near-Earth Objects (NEO) – asteroidy, jejichž dráha kříží orbitu Země. Právě Tunguska je důvodem, proč se dnes tyto objekty monitorují s takovou pečlivostí.

Tunguská událost je fascinujícím připomenutím, že i bez přímého dopadu může být vesmírná síla ničivá. Století po výbuchu už víme, že šlo o přírodní jev – nikoli nadpřirozený fenomén. Ale zároveň zůstává varováním, že podobný výbuch by dnes mohl zasáhnout obydlenou oblast – s následky, které si raději ani nepředstavovat.

zdroje: