Článek
Současný americký prezident je beze sporu obdivuhodná osobnost. Je otázka, zda v pozitivním či negativním smyslu. O Trumpovi již byla napsána spousta knih a ještě spousta napsána bude – já se pokusím o krátkou úvahu.
Trumpovi jsem fandil ale nyní tomu již tak není. V druhém mandátu se spíše projevuje jako ješitný dědek. Trochu smutné. V Americe jsem v roce 99 strávil nějakou dobu jako ilegální pomocný dělník. Tvrdá země to je.
Trump vyšel z tvrdého amerického podnikatelského prostředí. Prostředí, kde pouze tvrdost nestačí k úspěchu. Je nutno porušovat pravidla a zákony a zároveň doufat v sílu vlastních právníků. Trump v dvaadvaceti letech nastoupil do úspěšné realitní firmy svého otce. Do začátku svého podnikání získal milion dolarů. Dokázal se ve svém oboru prosadit, navzdory tomu, že za svoji kariéru čtyřikrát(!) zbankrotoval. Jen jeho osobní dluh se pohyboval téměř okolo miliardy dolarů. K tomu další obchodní miliardové dluhy. Jen tvrdá osobnost za takové situace klidně usíná. Ze všeho se dostal a nyní píše historii jako opětovně zvolený americký prezident.
Před svým prvním zvolením byl v USA vnímán jako úspěšný podnikatel, úspěšná televizní celebrita a bavič (míněno nikoliv pejorativně). Jeho televizní reality show The apprentice byla velmi populární a za každý jednotlivý díl inkasoval milion dolarů. Trump se díky televizi dostal do povědomí a dokonale toho využil. Před svým prvním zvolením se stal velmi atraktivním pro všechna média. Denně poskytoval dva, tři televizní rozhovory. Hodnota mediálního prostoru „zdarma“ se odhaduje na dvě miliardy dolarů. Příjemný bonus. Tuto propagandu trumpův tým využil beze zbytku, navzdory tomu, že 80% zpráv bylo vůči němu negativní. Trump pochopil základní mediální pravidlo, nebo-li: „Není důležité, co říkáš ale je důležité jak to říkáš.“ V publiku vždy zůstane „vizuální otisk“ nikoli „předmětný otisk“.Na tom postavil celou svoji kandidaturu. Trump – mediální mág.
Trump je bezpochyby Macho a alfa samec s plnou dávkou testosteronu. To prokázal při atentátu v přímém přenosu v Butleru. Kolik českých politiků by se dokázalo zachovat se stejnou odvahou? Žádný. „Fight! Fight! Fight!“ Trump měl v daný moment opravdové štěstí, že mu střelec nemířil na tělo, ale pouze mu „lízl“ ucho. Skoro by se chtělo napsat, že je Trump vyvolený?
A jakou historii píše ve svém druhém prezidentském období? Druhé období je přehlídkou narcismu a poraněného ega. Beze sporu. Touha, za každou cenu, získat Nobelovu cenu míru. Směšné. Tanečky okolo geografických názvů, které jsou již staletí ustálené. Nechápu. Snaha o zabrání dalšího území – dokonce území dlouholetých spojenců (Grónsko, Kanada…) Úplně mimo. Zmatky se cly. Situace, která spíš připomínala ruletu, než nějaký sofistikovaný plán. Špatná strategická rozhodnutí – válka s Iránem a zablokování Hormuzského průlivu. Obratem nastává skokové zvýšení ropných produktů a všichni se diví. Americký prezident měl vždycky k dispozici armádu špičkových poradců, kteří pracovali naprosto nezávisle. Tito specialisté dokázali každý problém uchopit z vícero stran a dospět i ke kontra názorům. Trump tuto nejdůležitější armádu prakticky rozpustil. Nyní sklízí plody svých rozhodnutí. Trumpa zajímá pouze loajalita. Odbornost stranou. Na nejdůležitější politická vyjednávání posílá svého zetě a bývalého obchodního přítele. To jsou nekompetentní a nezkušené postavičky. Ovšem výsledky takovýchto jednání padají na Trumpovu hlavu (jeho rozhodnutí, jeho zodpovědnost).
Když sleduji tuto politiku, divím se, co všechno je ještě možné. Trump dokáže překvapit. Třeba tím, že běhá po Bílém domě a sekundovým lepidlem dolepuje pozlacené interiérové ozdoby. To už je tragikomické. V prvním období se projevoval jako státník, který je zvyklý na tvrdá obchodní jednání, má svůj nezaměnitelný styl a sálá z něj tvůrčí energie. První období – důstojnost. V druhém období začíná být karikaturou sebe sama. Nedivil bych se, kdyby v Evropě vypukla opravdu velká válka. Konflikt Ukrajina vs. Rusko měl skončit za 24 hodin. Zkratkovité heslo pro novináře na hlavní titulek. Na titulky byl Trump vždycky machr.
Amerika se z Evropy stahuje, NATO není bez USA nic. Evropa se stala historickým skanzenem se štědrým sociálním systémem. Sami jsme slabí a těžiště světové politiky se již dávno přestěhovala z Londýna, Paříže či Berlína do Asie a na blízký východ. Jsme ve stavu slabosti a Putinovi stačí jen zaťukat na jakékoliv evropská vrátka. Nikdo mu nebude odporovat. Američani už kor ne.
V jednom Trumpovi rozumím. Průměrný Američan ze střední třídy má nižší věk dožití a méně kvalitní život, než jeho stejně situovaný Evropan. Desetiletí jsme žili z amerických peněz. Je férové říct, že to tak bylo a bylo by férové toho nechat. Trumpovi každopádně přeji pevné zdraví a železné nervy do dalších let. Ať je jeho odkaz odkazem moudrého muže, nikoliv odkazem televizního baviče a ať nepropásne ten správný moment k odchodu z nejvyšších pater světové politiky.
