Článek
Strávil jsem rok svého života ve svobodném hanzovním městě Hamburk, byla to úžasná doba. Opravdu jsem si to užil a děkuji Bohu, že jsem to stihl ještě před migrační tsunami. Rád vás provedu tímto městem a to nejen na notoricky známá místa ale i do neznámých zákoutí. Město jsem prolezl skrz naskrz, toto město stojí za návštěvu.
Do Hamburku se dá nejpohodlněji dojet přímým vlakem z Prahy hlavního nádraží. Cesta trvá necelých šest hodin. Sednout do kupéčka, lupnout čtyři, pět kousků a jste tam coby dup. Časově je ta cesta prakticky stejně dlouhá, jako letadlem, pokud počítáme i čas cesty na letiště, čekání na letišti, let a cestu z letiště do centra. Vlak v Hamburku stojí na hlavním, Dammtor a Altona, pak odjíždí do Dánska.
Super jsme tady a kam zajít nejdříve? Můžeme se přesunout západním směrem po pěší zóně do centra nebo na druhou stranu a projít čtvrť St. Georg. Tato čtvrť nabízela klidnější tempo než centrum, spoustu exotických restaurací, galerie s uměním a výstavní síně. Příjemný špacír to byl, ovšem dnes, kdy policie odsunula všechny vágusy z hlaváku a ti se zabydleli právě v ulicích St. Georg, bych už návštěvu, obzvlášť večer, nedoporučoval. Míříme tedy do centra. Naším cílem je Rathausmarkt - hlavní náměstí před radnicí. To je pomyslný středobod Hamburku. Náměstí je z jedné strany lemováno kanálem z Binnenalster (jezero uprostřed města). Stojí za to procházka arkádami kolem tohoto jezera (i s vodotryskem), na něj navazuje Auβenalster ale to už je větší vodní plocha – zde je příjemná projížďka lodičkou. Jezera jsou propojená a kanály skrz centum města jsou napojena do Labe.
Pokud ovšem zvolíme trasu jižně od Radnice, dostaneme se do starých, původních doků (Speicherstadt). Tuto část města určitě doporučuji k návštěvě. Klasické, vysoké domy (původní sklady) z režných cihel, naskládané jeden vedle druhého a mezi nimi kanály, kterými se taktéž můžeme svést. Na konci Speicherstadt stojí nedávno dokončená Labská filharmonie. Úžasný objekt, který byl nastavěn nad jedním z původních skladů. Dnes je to polyfunkční budova, tyčící se nad řekou, turistický magnet.
Můžeme jít dál po proudu řeky a dojdeme na Landungsbrücken. Kilometrové molo odkud startují všechny lodní linky, které propojují město s částmi města za řekou. Určitě se svezte linkou 62 až do Finkenwerder, což byla kdysi rybářská vesnička na konci Hamburku. Cesta tam i zpět za 5€ skrz celý hamburský přístav, kolem suchých doků a opraven lodí je nezapomenutelný zážitek. Tato cesta tam i zpět trvá asi hodinu. Když budete mít štěstí, možná kolem vás propluje i Queen Mary 2. Největší zámořský parník světa.
Milovníkům moderní architektury bych vřele doporučil čtvrť Hafen City, která se stále dostavuje a úžasné, moderní stavby, které předběhly dobu, jsou ozdobou města. Hafen City se nachází hned vedle Speicherstadt. Do místní Univerzity vás na čumendu vpustí. Úplně jiné studijní prostředí, než co jsme zvyklí.
V Hamburku je na pravé straně řeky město, na levé straně průmysl (doky, opravny, sklady). Výhledů na věže vykládek jsem se nikdy nemohl nabažit. Jdeme dál po proudu Labe. St. Pauli nemůžeme vynechat. Tady začínali Beatles svoji kariéru. Na Beatles Platz mají vtipné sousoší, do kterého můžete vstoupit a získat zajímavou fotku. Tudy vede ulice Reeperbahn. V podvečer a v noci plná prostitutek, které se ovšem chovají přiměřeně. Nikdo se nikomu nevnucuje. Ovšem o práci tyto dámy nouzi nemají – Hamburk největší přístav Evropy, stále plný nadržených námořníků. Určitě doporučím zavítat do ulice Groβe Freiheit. Ulice nočních klubů, diskoték a zábavních podniků. Jeden vedle druhého, v sobotu a v pátek obzvlášť narváno jak místními tak cizinci. Stojí za návštěvu – vypustit stres z hlavy v rytmu hudby.
Pokud máte chuť na sex (s ochranou samozřejmě, na to jsou přísní kontroloři a přísné pokuty), zavedu vás do uličky Herbertstraβe. Tato ulice je přehrazená a vstoupit mohou pouze dospělí muži, ženy a mladiství nikoliv. Ulice má dvě části: A a B, tedy prostitutky třídy A klasicky ve výlohách v hlavní ulici a pak v souběžné uličce taky prostitutky ale už jen třídy B. Většinou jsou to mladé, pěkné dívky z východní Evropy, něco černošek a pár němek. Za návštěvu toto místo stojí, za akci asi ne, pokud si nechcete přivést zpět nějaký exotický suvenýr, co se dlouho léčí. Na Reeperbahn ještě zůstaneme. Stopro doporučuji navštívit restauraci v černých Tančících věžích na východním konci ulice. Restaurace s úžasným výhledem přes celý Hamburk, ovšem nutno přijít v obleku a šatech, v kraťasech vás do výtahu nahoru nevpustí. St. Pauli je ikonická městská čtvrť. Tady je zastávka povinná. Každý fotbalový fanoušek zná emblém FC St.Pauli: černobílá pirátská lebka s hnáty. Možno navštívit stadión. Lépe zajít na zápas.
Sousední čtvrtí je Altona. Ikonou Altony je Fischmarkt na náplavce. Každou sobotu se zde koná vyhlášený rybí trh. Opravdu delikatesní. Od šesti do devíti dopoledne nakoupíte kilo a půl uzených ryb za 15€. Už vím jak chutná ryba: nakoupil jsem na Fischmarktu v Hamburku. Vůbec celá náplavka od centra až po Blankeneese stojí za procházku (asi 15km). Hned u Fischmarktu je ukotvena jedna technická perla, a sice vyřazená ruská ponorka U-434. Nic pro vozíčkáře, ale za mrknutí do stísněného interiéru ponorky z dob studené války těch 8€ stojí. Stále se pohybujeme kolem řeky, což je tepna celého města.
Zážitky ale můžete získat i jinde: Horner Rennbahn – hamburské dostihové pole. Kdo má rád koníčky a atmosféru vítězství, musí navštívit. Dostihy se nachází už mimo centrum, ale také stojí za to. No, Chuchle je Chuchle: v Hamburku mají podél tratí vysázené stromy, celý závod tedy lze sledovat pouze na obrazovce. Nevím, který myslitel to tak zařídil.
A co výlety okolo Hamburku? Tady je taky spousta možností. Lübeck, taktéž hanzovní město, plné původní, hrázděné architektury. Lüneburg – historická perla. Výlet lodí na Helgoland? Nebo i smutná návštěva bývalého koncentračního tábora Neuengamme? Hamburkem prošla celá německá historie.
Rád se sem znovu vrátím. A co vy, nalákal jsem vás?
