Článek
Výlet za poznáním moderní architektury Hamburku určitě stojí za to. Je co obdivovat. Pokusím se popsat méně známé architektonické perly tohoto hanzovního města.
Labská filharmonie je již notoricky známá stavba. Multifunkční objekt s několika sály (ten největší až pro 2.150 návštevníků), spojení historické a high-tech architektury třetího tisíciletí. Umístěna na jednom z výběžků městské čtvrti HafenCity – jedna z dominant a symbol celého města – nelze minout. Málokdo ví, že rozpočet na tuto stavbu byl 12-ti násobně překročen. Unikátní je na této stavbě úplně všechno: od konceptu, architektonického výrazu, interiérových materiálů až po fasády a zastřešení.
Celá městská čtvrť HafenCity je jednou velkou učebnicí moderní architektury. Ze severu lemovaná historickými doky a sklady (Speicherstadt), z jihu ohraničena řekou. Celé toto území je protkáno kanály a doky, které dodávají nezapomenutelnou atmosféru. Deichtorcenter je další ze zajímavých staveb na rozmezí historického Hamburku a právě HafenCity (Deichtorplatz 1). Deseti patrová administrativní budova na trojúhelníkovém půdoryse se dvěma atrii přes celou výšku budovy, oděná do skla a oceli s německou, trochu chladnou, elegancí.
V HafenCity je prakticky jedno kam se vydáte. Vynikající architektura poslední dekády v této čtvrti vás mile překvapí všude. (HC University, Marco Polo Tower a další…) Rozhodně doporučuji procházku po pravém břehu Labe západním směrem. Tedy od Filharmonie k molům (Landungsbrücken) a dále přes St. Pauli Fischmarkt, poté ulicí Groβe Elbstraβe, až po Neumühlen. Původní brouwnfieldy jsou již nahrazeny futuristickými stavbami, ať administrativními či residenčními. Každý z objektů se může chlubit úžasnými výhledy na řeku, přístavy a doky.
Co rozhodně doporučím je plavba z Landungsbrücken lodí (MHD 62) do Finkenwerder, což je původní, stará, rybářská vesnička na opačném břehu Labe. Plavba trvá přibližně 40 minut tam a 40 minut zpět. Za tři eura se člověk může projet skrz celý hamburský přístav. Pokud se objevíte v Hamburku v turistické sezóně, tak je lepší nastoupit na loď až na další zastávce (Altona Fischmarkt), vyhnete se davu turistů na hlavním přestupním molu (Landungsbrücken).
Z dalších staveb zmíním „Tanzende Türme“ (Tančící věže) od architektonického studia BRT (Reeperbahn 1). Tato stavba s panoramatickou restaurací v posledním patře, vám vyrazí dech. Kombinace tmavošedé oceli, skla a vyladěné siluety vás uhrane. Pokud plánujete kafíčko ve dvacátém třetím patře restaurace, je nutný oblek, jinak vás nahoru nepustí.
Německá architektura mne naprosto uchvátila. Zde vítězí ideje a myšlenky velkých architektů. U nás v ČR vítězí peněženky klientů. Někdy jsou ovšem tito architekti už možná za hranou. Konkrétní příklad: průnik šikmého žb sloupu (kruhového průměru) skleněnou stěnou v oblouku (trojsklo). Tento detail bych opravdu nechtěl vykreslovat do podrobnosti, ovšem v Německu není problém (viz. titulní fotografie).
