Brilantní kooperační strategie Duchové ostrova je hitem stavícím vás proti kolonizátorům

Představte si odlehlý ostrov, který řadu staletí unikal lidské pozornosti. Nyní se však na scéně objevují kolonizátoři, jejichž jedinou touhou není nic menšího, než si toto místo podrobit a přetransformovat k obrazu svému. A přesně v tom jim musíte zabránit, protože jakožto jeden z duchů ostrova rozhodně netoužíte po tom, aby vám zdejší oblaka zahalil kouř z továren. Záchrana tohoto místa ovšem není procházkou růžovým sadem.

Počet hráčů: 1 – 4

Herní doba: 90 – 120 minut

Věk: 14+

Na celku se mi líbí už samotná myšlenka toho, že ostrov není ve hře Duchové ostrova jasně dán, nýbrž je složen z modulárních dílů, z nichž můžete pokaždé vytvořit nový svět. Jeho velikost a podmínky je navíc definována počtem hrajících, takže ve výsledku můžete do rukou dostat opravdu velkou mapu. Každý z hráčů pak v této hře startuje na odlišné desce ostrova, s tím, že je mu dán vybraný duch.

Elementární nabídka je tvořena čtyřmi kousky. Ty se od sebe odlišují ve hře Duchové ostrova vizuálním zpracováním, nějakým tím příběhem, náročností, schopnostmi nebo způsoby jakými dokáže šířit svůj vliv napříč ostrovem. Co si budeme povídat, škála prvků je opravdu pestrá, proto není dobré na startu sáhnout po komplexní variantě, nýbrž kousku patřícího do kategorie „přístupnějších“. Určitý duch dost často funguje určitým způsobem, zatímco jiný je třeba jeho úplným opakem.

Vstříc určitým scénářům či kolonizátorským národům je proto dobré vždy s duchem majícím větší šanci na úspěch. Ne že by bylo nemožné s nabízenými entitami uspět, avšak když třeba pomalého ducha postavíte před scénář, který si žádá „hrdinu“ s rychlejšími reakcemi není to ideální, protože je na vás následně vyvíjen větší tlak kvůli tomu, že se svět kolem něj neúprosně vyvíjí.

Za sebe musím říct, že se mi základní škála elementů hodně líbí, obsahuje totiž jak entity spojené s přírodou, tak bytosti z vašich nočních můr. Samotné zpracování jednotlivců se všemi jejich silnými stránkami a schopnostmi mě ve hře Duchové ostrova pak fascinovalo. Takže bylo náročné se vybrat bytost, s níž se vydám do bitvy o osud ostrova poprvé. Nakonec se ale mé skupině podařilo si zvolit pár entit a dát se do boje v rámci kol, během nichž všichni hrají současně. Jedná se přeci jen o kooperaci.

Samotné kolo je ve hře Duchové ostrova složeno celkem ze čtyř fází a jedné etapy, která je spojená víceméně s „administrativními“ prvky. Úvodní částí celého tahu je fáze Duchů rozložená do tří akcí. První z nich je růst, v jehož rámci si vyberete jednu ze tří možností. Obnovit lze takto karty a získat jednu novou kartu schopností. K tomuto druhu kartiček se dostanete také druhou akcí, v níž ale namísto obnovování můžete vzít jeden žeton přítomnosti a umístit ho na herní mapu. No a pak je tu třetí možnost v jejímž rámci vezmete rovnou několik žetonů přítomnosti duchů a navíc energii.

Čím čistší je váš panel ducha, tím více můžete zahrát během svého kola karet. Stejně tak vám bude vždy dáno více energie, kterou dostáváte podle toho, kolik prostoru máte odhaleného v horní řadě. Tuto energii následně užíváte ve třetí etapě, kdy máte možnost zahrát tolik karet, kolik vám určuje herní deska bez ohledu na to, zda máte energie na větší počet akcí. Vývoj je pro vás proto hodně důležitý, u některých duchů je však relativně pomalý, takže není čas s ním otálet.

Každá karta má svou rychlost. Některé se proto aktivují ihned poté, co je vynesete v rámci fáze Rychlých schopností. Takto lze použít třeba kartu Vábení samoty, která vám dá příležitost vyhnat jednoho kolonizátora nebo vesnici za každý žeton domorodé vesnice, čímž je přesunete pryč z původní destinace. Jakmile je tato etapa skončena a rychlé karty vyhodnoceny, startuje v Duchové ostrova fáze Kolonizátorů.

V případě, že se vám během té předchozí podařilo zničit nějakou osadu nebo město získáte žetony strachu, které následně lze vyhodnocovat během vynesení karty strachu, u níž vyhodnocujete efekt dle míry zděšení, jíž je obyvatelstvo postiženo. Poškodit tak můžete kolonizátorská města sousedící s domorodci, vyhnat průzkumníky nepřítele, nebo realizovat řadu jiných kroků s potenciálem pomoci vaší zemi. Jakmile je strach vyhodnocen, nastává chvíle kolonizačních sil, jimž se vyhodnocují karty přesouvající se po políčkách akcí.

Úplně první variantou je plenění, v jehož rámci ničí kolonizátoři všechna území, kde mají dostupné síly. Udělené poškození je určeno tím, zda se jedná o průzkumníka, vesnici nebo město. Když se podaří domorodcům přežít, mají možnost nepřátelům výpad vrátit. Tyto výpady mají dopad také na zemi samotnou, protože její poškozování přináší na mapu žetony pohromy, které ničí přítomné duchy.

Pokud se karta nachází na dalším poli můžete vypleněný bod na mapě zastavět. Musíte na něm však mít kolonizátora. Bez něj to zkrátka nejde. Třetí alternativou je pak ve hře Duchové ostrova Průzkum. Nejprve při ní otočíte novou kartu průzkumu, načež nasadíte na jednotlivá pole průzkumníky. Po tomto okamžiku se karty kolonizátorů přesunou a karta na bodu plenění zamíří do odhazovací hromádky.

Následuje vyhodnocení karet pomalých. Ty jsou většinou náročnější na energii, avšak jejich dopad na partii je často zásadní. Očistná potopa kupříkladu dokáže odstranit v přímořské oblasti jeden žeton pohromy a navíc jí „udělí“ čtyři poškození. Sílu této karty lze podobně jako u jiných navýšit tak, že už v rámci kola máte vynesený dostatek kousků s žádaným elementem, který vám poskytují karty. Vašim úkolem je všechny vyhnat, takže se proto budete snažit udělat maximum.

Partie ve hře Duchové ostrova končí, jakmile máte splněno. Nemusíte však vždy vyhrát. Je zde hodně cest ke prohře. Když váš duch nemá na desce žádný žeton přítomnosti je konec. Stejně tak nevyhrajete ani v momentu, kdy uběhne nastavený čas. Poslední alternativou jak může vaše putování skončit je možnost, v jejímž rámci zasáhne ostrov příliš mnoho pohrom.

Kooperativní strategie Duchové ostrova představuje výjimečný kousek na poli deskových her. Sami nebo s přáteli se tu můžete pustit do obrany ostrova, který trpí pod náporem chamtivých kolonistů. Za sebe jsem byl zaujat primárně zpracováním jednotlivých entit disponujících pestrou škálou zajímavých schopností.

Poutavý byl také formát expanze vlivu herním světem a především střet s civilizací nutící vás neustále přemýšlet nad tím, jaký krok udělat příště. Už dlouho jsem neměl v ruce tak zajímavý kooperační titul. Pokud máte rádi strategie a nevadí vám špetka komplexity, kterou se musíte prokousat, pak jsou Duchové ostrova ideální volbou.

Za poskytnutí kopie hry Duchové ostrova na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti REXhry.