Heroes of Might and Magic III je stále ultimátním králem tahových strategií

První díl série Heroes of Might and Magic disponoval velmi jednoduchým příběhem, který však přeci jen určitým způsobem formoval to, jakým směrem se série vydá. Heroes of Might and Magic II byl pak v tomto ohledu lepší, jelikož nabízel rovnou dvě alternativy prezentující souboj znesvářených bratrů usilujících o vládu nad herním světem. Opravdu na nový level posunul formát tažení až Heroes of Might and Magic III. Proč? Primárně z toho důvodu, že hra přišla rovnou s několika kampaněmi orientovanými na hrdiny patřící k různým hradům. Adekvátní prostor dostává jak dobro, tak i zlo. Postavy, s nimiž ji navíc absolvujete, jsou zajímavé, což lze považovat za velké plus, jelikož si k nim lze vytvořit vztah. Třeba taková Catherine Ironfist je nezapomenutelná a především silná ženská hrdinka. A pak, že drsná děvčata neexistují!

Kampaně jsou silným prvkem, který z velké části stojí na myšlence dokonalých rébusů, jež si na vyšších obtížnostech žádají určitý postup, bez něhož zkrátka selžete. Většinu herního času však strávíte mimo příběhová tažení, jelikož je vám nabídnuta hromada různě optimalizovaných map a malých vyprávění, do nichž se lze pustit. Scénářů jsou stovky s různými podmínkami pro vítězství, přičemž vám často stačí prostě všechny oddělat dřív, než to stihnou oni. Jestliže budeme brát v potaz i oficiální expanze, tak je vám nabídnuto celkem devět hradů, z nichž část už bezpochyby znáte. Hrad, Bašta, Věž, Tvrz, Kobka či Nekropole jsou pro hráče předchozích dílů dobře rozpoznatelné, zatímco Peklo, Pevnost a Soutok už vyvolávají dojem něčeho nového.

V případě každého uvedeného tu dostáváte unikátní frakci, která sice má s ostatními pár společných budov, avšak kromě nich disponuje také hromadou unikátních struktur, jimiž se od dalších zásadních hráčů tohoto světa liší. Nekropole je kupříkladu sídlem orientovaným primárně na nekromancii a generování kostlivců, s čímž jsou spojeny budovy, které za ni stavíte. Věž pak staví do popředí magii, takže tu máte komplexnější věž magie, na niž roubujete různá vylepšení pro vaše hrdiny. Základní myšlenka hradů je tu nastavená dokonale, jedinečnost jim zkrátka svědčí. Generují navíc daleko více peněz a také jednotek, díky čemuž je hratelnost dynamičtější než u jedničky nebo dvojky, kde měl člověk stabilně hluboko do kapsy bez ohledu na zlaté doly.

Pracujete tu tentokrát také více s hrdiny, kteří jsou u každého hradu k dispozici ve dvou variacích. Máme tu většinou mága a válečníka, přičemž je s tím spojeno to, jaké má daná postava statistiky, a také nějaká ta schopnost, jíž vybočuje z řady. Samotná práce s nimi je též zajímavější než v prvním nebo druhém Heroes of Might and Magic. Vývojových cest je zkrátka mnohonásobně více. Stejně tak vám tvůrci nabízejí pestřejší nabídku artefaktů, kterými je můžete vybavit, takže slabého bojovníka lze transformovat ve slušnou mašinu. Hráč s ním pak pohybuje jak po zemi, tak po podzemních částech mapy, kde leckdy čeká nějaké to nepřátelské sídlo či důl, který chcete získat.

Boj je samozřejmě další zásadní složkou tohoto díla. Bitevní pole jsou komplexnější, což vede k tomu, že na nich můžete provádět o kapku zajímavější kousky bez ohledu na to, zda bojujete v čistém prostoru, nebo dobýváte pevnost. Velkou zásluhu na celkovém dojmu má o poznání pestřejší paleta bojovníků jednotlivých hradů i těch, kteří patří do kategorie neutrálních sil. Na bojišti tu proti sobě stojí draci, obři, skřeti, nemrtvé armády nebo také bytosti magického rázu, které však za konkurencí nezaostávají. Vsadit je možné i na magii disponující hromadou zajímavých kouzel, jimiž dokážete hydry, bazilišky nebo gryfy slušně uzemnit.

Když člověk Heroes of Might and Magic III hraje, vlastně přemýšlí nad tím, zda reálně může dostat adekvátního nástupce, který by byl schopen celou značku posunout někam kupředu, aniž by to vyvolalo nějaký druh pobouření. Možné to pravděpodobně není, jelikož právě v tomto kousku došlo k maximálnímu vyladění všech herních mechanik tahových RPG strategií do něčeho nezapomenutelného. Máme tu tím pádem velmi pestrou nabídku hradů, naditou škálu jednotek, zábavné bitvy a také rozsáhlý herní svět, jehož průzkum vás v každém scénáři naprosto pohltí. Vizuál je pak i po více než dvou dekádách silným aspektem, jímž vás opravdu neurazí, což není u totožně starých děl pravidlem.

Stojí Heroes of Might and Magic III i po letech za to? Samozřejmě, že ano! Jedná se totiž o časem vybroušený klenot, který jasně ukazuje, že když své myšlenky správně zpracujete, může vzniknout něco, co přetrvá po řadu dekád. Stejně jako v případě dvojky i třetí díl si zahrajete na PC a mobilních zařízeních. Pokud tedy toužíte po tom si dát něco hutného ze světa série Heroes of Might and Magic, je tohle i díky podpoře komunity asi jedna z nejlepších alternativ, po nichž můžete sáhnout. Pokud by pak byl zájem, tak bychom se mohli podívat i na některé zásadní modifikace pro tento díl. Jestliže nikoliv, tak se příště podíváme detailněji na Heroes of Might and Magic IV, který je možná neprávem odsuzován.