Recenze Prince of Persia: The Lost Crown – silný návrat po letech

Za poutavý bych se nebál označit už samotný příběh, který je skrze Prince of Persia: The Lost Crown prezentován. Hráč se tu transformuje do mladého žoldáka Sargona, jemuž se podařilo dostat do vybrané skupiny válečníků známé též jako Nesmrtelní. Tahle malá partička se stává po únosu dědice trůnu Ghassana jedinou nadějí Perské říše, která chce svého milovaného panovníka zpět. Vydáte se spolu se svými bratry ve zbrani vstříc magické hoře Qaf.

Ta se stává dějištěm celého vyprávění, v němž se můžete těšit na řadu zajímavých momentů poutajících vaši pozornost. Rozhodně jsem nečekal, že budu příběhem zaujat, avšak musím říct, že se povedl. Jeho absolvování je na poměry her od Ubisoftu příjemnou záležitostí. Stejně tak mi přijde, že se vývojářům Prince of Persia: The Lost Crown podařilo využít potenciál jednotlivých postav, na něž během svého putování narazíte. Sargon sice není žádná pohodová postavička, ale celkově tu najdete řadu person hodných zapamatování, které vám občas zadají i nějaký ten vedlejší úkol spojený s odměnou v podobě krystalů a talismanů.

Talismany jsou pro Sargona jistou formou vývoje. Za pomoci krystalů padajících také z těl nepřátel je máte možnost vylepšovat. Zdokonalit nemusíte však pouze je, investovat se dá také do mečů, luku, či léčivých lektvarů s nimiž putujete herním světem. Před hráče je tu postaven klasický systém evoluce hlavního hrdiny, který je spojen s myšlenkou, že si postupem dějovou linií otevírá nové schopnosti. Na startu totiž máte po ruce sice silného, avšak víceméně obyčejného válečníka. Ten se v Prince of Persia: The Lost Crown dostává k dosud nepoznaným silám různými cestami.

Za nenásilnou volbu lze považovat sběr pírek, která představují zdroj dovedností otevírajících vám možnost pracovat s časem, dimenzemi či si vytvářet v prostoru stěny, po nichž dovede váš hrdina pár sekund běžet, díky čemuž překoná třeba na první pohled nepřekonatelné propasti. Zpřístupněním jednotlivých „kouzel“ si otevíráte další pasáže gigantické mapy, z níž je vám na startu dána k dispozici pouze malá část. Jakmile ale máte více schopností, dokážete si vlastním tělem získat přístup do dosud nepřístupných prostor. Hra vás vyloženě nevodí za ručičku, po většinu času ovšem víte, kam máte jít.

Záchytným bodem jsou pak v Prince of Persia: The Lost Crown vždy zlatavé stromy. Když je necháte vyrůst automaticky si tak vytvoříte pozici, kde si můžete obnovit ztracené životy a také popřípadě své vlastní tělo v případě porážky během boje s obyčejnými nepřáteli. Během průzkumu úrovní se střetnete s řadou specifických protivníků daných často prostředím, v němž žijí. Ve stokách na vás kupříkladu čeká nebývale otravný hmyz, zatímco v nejvyšších patrech města musíte čelit elitním válečníkům, kteří svou bojovou zdatností značně převyšují obyčejné protivníky. I oni jsou však malou výzvou v porovnání s bossy, jichž tu není málo.

Po většinu času se jedná o duely, kdy se Sargon musí vypořádat s nějakou tou bestií, či válečníkem, jenž je hoden jeho schopnostem. Řekl bych, že všechny jsou navrženy opravdu zajímavě, takže se při nich nebude nudit. Stejně jako u konkurenčních projektů se tu můžete těšit na snadné střety i na ty u nichž se budete muset naučit nepřítelův set pohybů.

Prince of Persia: The Lost Crown před hráče však nestaví pouze výzvu v podobě bossů a obyčejných protivníků. Další překážkou jsou samotné úrovně, jejichž design považuji za velmi povedený. Rozložením vždy odpovídají tomu, co si představuje od daného prostoru. Ve stokách je citelný smrad, zatímco na moři se ve vašich útrobách může klidně probudit mořská nemoc způsobená válečnými koráby pohupujícími se na rozbouřených vlnách. Všechny destinace pak vedle unikátní podoby nabízí též bezpočet pastí, jimž je nucen Sargon čelit. Jejich překonávání je zábavné. Za sebe jsem měl problém pouze s jedním prvkem, a tím je obnovování nepřátel v úrovních, které je vyloženě otravné a kazí celkový dojem.

Ubisoft se během poslední dekády rozhodl změnit politiku u některých sérií a snaží se s nimi vrátit nejednou k jejich kořenům. Po Assassin's Creed Mirage, který se navrátil k principům série Assassin's Creed, stejná situace nastává také v případě Prince of Persia: The Lost Crown. Jedná se totiž o titul, který v rámci základních mechanik míří na fanoušky prvních dílů značky Prince of Persia. Disponuje však řadou zásadních inovací, které jej posouvají a dělají z něj zajímavou 2D akční adventuru minimálně v mých očích neselhávající v žádném zásadním ohledu. Pokud hledáte akční adventuru, tak je právě tento kousek jasnou volbou.