Češi podceňují opalovací krémy. Bez jejich použití hrozí zdravotní problémy a fatální následky

Je to tady. Horké letní dny přivedou mnoho lidí k myšlence získat krásně bronzovou pokožku. Tito se pak často napřímo vystavují slunečnímu záření bez potřebné ochrany, tedy bez použití opalovacího krému či oleje za účelem rychlejšího výsledku opalování. Ovšem tento drobný vynechaný krok může mít vážné následky.

Ať už jste na dovolené u moře nebo jen relaxujete na zahradě či koupališti, vždy zvažte vhodný způsob ochrany před UV zářením. Češi mají tendenci odmítat opalovací krémy s tvrzeními jako např. „Nebudu se mazat, já se nikdy nespálím!“ nebo „Dneska je pod mrakem a to stejně neopaluje.“ Toto jsou lži. Pokud vyrazíte po dlouhé absenci slunečních paprsků na první opalování, je zde téměř 100% šance, že se spálíte. Spáleniny jsou velmi nepříjemné, avšak k tomu nejhoršímu může dojít až po několika letech. Jiné nepříjemnosti jsou také sluneční alergie či poškození očí.

Lidská pokožka vlivem slunečního záření získává svůj tmavší odstín v závislosti na podkožním pigmentu jedince a fototypu, který na něm přímo závisí. Obecně platí, že čím světlejší barvu očí a vlasů jedinec má, tím nižší je jeho číslo fototypu. ČPZP uvádí 4 typy fototypu, avšak ani jedincům s nejtmavším typem pleti (tedy s fototypem 4) nedoporučuje bezmyšlenkovité opalování.

Sluneční záření, přesněji záření UVA a UVB, může způsobit spálení kůže, její předčasné stárnutí, poškození zraku, oslabení imunitního systému a dokonce i rakovinu kůže. V Souvislosti s pobytem na přímém slunci se může projevit i alergie. Kdy ale opalování končí spáleninami a kdy rakovinou?

Nejběžnější a nejrychlejší reakcí kůže na přebytek slunečního záření je její spálení. Toto se projevuje zarudnutím kůže. Postižená kůže je pak na dotek teplejší oproti nespáleným částem těla a postižené místo je také velmi citlivé na dotek. Stane se, že i spáleniny Vám mohou „přerůst přes hlavu“. V některých případech se na spálených místech vyskytnou puchýřky. Tuto situaci už je vhodné řešit s lékařem. Na běžné popáleniny postačí chladivý obklad, regenerační přípravky a je vhodná také absence opalování.

„Kůže má paměť a to, co se stalo v dětství, tedy spálení kůže, se projeví až za léta v dospívání nebo dospělosti zvýšenou tvorbou pigmentových znamének, u kterých je větší riziko vzniku melanomu. Z toho jasně vyplývá, že chránit bychom měli především dětskou pokožku, protože studie dokázaly, že více než padesát procent celoživotní dávky UV záření získáváme v nejútlejším věku.“ vysvětluje Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Poškození očí slunečním zářením je způsobeno odrazem slunečních paprsků např. od vodní hladiny. NZIP uvádí, že tomuto lze předejít nošením slunečních brýlí. Pokud jste je ale nepoužili, první příznaky se dostaví již po 6-8 hodinách a po projevech prvních obtíží byste měli vyhledat lékaře.

Často nečekanou, zato velmi nepříjemnou záležitostí je alergie na sluneční záření. "Sluneční alergie je odborně označována jako tzv. světelná urtikaria (kopřivka) nebo polymorfní světelná dermatóza. Charakterizuje ji svědění, zarudnutí, kopřivka a tvorba pupínků na kůži už po krátkém vystavení intenzivnímu slunečnímu svitu.

U alergie na slunce v těle vznikají látky, které již samotným působením slunečního záření u citlivějších lidí vyvolávají změny na pokožce podobné alergické reakci. Počet osob s alergií na oslunění se bohužel stále zvyšuje hlavně v zemích, kde se střídají čtyři roční období, tj. v našich zeměpisných šířkách. Častěji bývají postiženy ženy mezi 20. a 40. rokem, ale může se objevit u každého z nás a nepříjemně nás překvapit jak u moře, tak na horách." uvádí odborný časopis PharmaNEWS.

Výše uvedené negativní následky opalování se projeví víceméně ihned, zatímco rakovinu kůže si můžete pěstovat řadu let a ani o ní nevědět, přitom se jedná o závažný zdravotní problém.

„Melanom (kožní nádor) patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění i v České republice. Nádory kůže ročně onemocní 30 000 osob. Za vznikem rakoviny kůže může stát řada věcí, nicméně až za 80 % kožních nádorů může škodlivé UV záření. Náchylnější jsou přitom lidé, kteří se opakovaně pálí na slunci. Spáleniny samy o sobě rakovinu nepůsobí, kůže si je ale moc dobře pamatuje. Zatímco mnoho let nemusí dojít k žádným projevům, škody se kupí a kožní buňky poškozuje UV záření. Ve chvíli, kdy dojde k vyčerpání imunitního systému pokožky, který se snaží poškozené buňky opravovat či eliminovat, dojde ke vzniku kožního nádoru.“ uvádí ve svém článku KB Pojišťovna.

Proti výše uvedeným nepříjemným následkům však existuje v celku jednoduché řešení - opalovací krém. Přibližně 20 - 30 minut před tím, než se vystavíte slunečním paprskům a začnete si užívat opalování, dopřejte své pokožce dávku opalovacího krému. Opalovací krém vybírejte pečlivě a zvažte i ochranný faktor (OF). Tento se označuje čísly 6, 10, 15, 20, 25, 30 a v lékárnách lze sehnat krém s OF 50, 50 plus a 100. K sehnání jsou i tzv. suché oleje s OF. Před použitím opalovacích přípravků si vždy přečtěte, jak daný přípravek použít. Obecně se doporučuje namazat pokožku 20-30 minut před opalováním, po koupání či nadměrném pocení a zároveň vrstvu krému stále udržovat po celou dobu, kdy je pokožka vystavena přímému slunci.

Opalovací přípravky obsahují tzv. UV filtry. Jedná se o velmi nadrobno rozemleté chemické sloučeniny, které UV záření odrazí nebo ho pohltí. Právě z tohoto se pak počítá OF. Číslo na opalovacích krémech označujeme jako (UV) ochranný faktor , v angličtině je označován jako SPF faktor (Sun Protect Factor). Tento udává, jaká část slunečního záření se při použití krému pronikne do kůže a tím se prodlouží doba pobytu na slunci bez jejího spálení. Na příklad při použití krému s SPF 50, je propuštěna 1/50 záření do kůže, tj. zachycení 98 % UVB záření. Zjednodušeně - pokud použijete krém s ochranným faktorem 50, můžete být na slunci 50krát déle bez toho, aby se pokožka spálila.

„To číslo je teoretické. Důležité je, aby zůstala vrstva krému souvislá. I pokud máme faktor 50, tak bychom se měli každé dvě hodiny přemazat a vrstvu si udržovat,“ upozornil host pro rozhovor s Českým rozhlasem.

Po ukončení pobytu na slunci byste ze sebe měli smýt vše, co se na Vaši pokožku nachytalo, vč. všech vrstev opalovacích krémů, a následně ji dopřát řádnou dávku hydratace v podobě přípravku po opalování. Vhodné jsou také přípravky s Betakarotenem či bambucké máslo.

K další možné ochraně se řadí také zdržet se pobytu na přímém slunci přes poledne, tj. od 11:00 hod. do 15:00 hod. V tu dobu je slunce na obloze nejvýše a je tak nejsilnější. Držte se také pokynů na přípravku na opalování. Pokud se domníváte, že Vaše kůže negativně reaguje na sluneční paprsky, opalování raději ukončete. Pozor také na tvrzení, že ve stínu se nespálíte. Toto je mýtus, neboť i ve stínu na Vás mohou dopadnout sluneční paprsky, které se odrazí od vody či betonu.