Článek
Tento článek je pouze informativní. Nemá nikoho zesměšnit, urazit ani ponížit.
Nechtěné či neplánované těhotenství může potkat každou ženu. Co ale potom, co se o graviditě dozvíte? Určitě nepanikařit a rozhodnutí ponechat pouze na sobě. Jistě by bylo vhodné zvážit životní situaci, finanční situaci a hlavně se nenechat nikým a ničím ovlivnit. Pokud je ale rozhodnuto a je zvolena možnost umělého přerušení, tak to určitě není špatně.
Kdo má právo za ženu rozhodovat?
Nikdo. Žena, která zvažuje umělé přerušení těhotenství, k tomu má jistě své důvody. Může ji k tomu vést těžké životní období, finanční situace, dítě nechce anebo zjistila, že otec dítěte není ten, s kým by chtěla žít a dítě vychovávat. V každém případě je konečné slovo na ženě, neboť gravidita se týká jí a stejně tak zákrok, kterým by se těhotenství ukončilo.
Pokud se jedná o ženu, která po dítěti netouží a je vdaná, nejspíše by bylo dobré tuto novinku s manželem sdílet. Avšak i v tomto případě je konečné rozhodnutí na ženě. V manželství je toto poměrně nešťastné téma a jistě velmi citlivé. Nejedno manželství dostalo do problému, avšak je dobré vždy jednat v klidu a s čistou hlavou. Je to těžké, přimíchají se k tomu city a další problém je na světě.
Přemlouvání a hry na city
Je možné, že si žena úplně není jistá, jak by se měla zachovat, a tak se svěří. To nejhorší, co se jí může stát je, že se dočká přemlouvání, nechť své rozhodnutí ještě přehodnotí, a hry na city. Co by za to daly jiné ženy, že jo? Žena očekává spíše psychickou podporu, než hloupé řeči od ostatních. Zvažuje-li žena ukončení těhotenství, pravděpodobně se nebude dojímat nad řečmi maminek a jejich vyprávění o miminkách. Pravděpodobně nebude chtít slyšet, jak moc je miminko roztomilé, když spinká a že by se jí to určitě taky nakonec zalíbilo.
A otec dítěte o tom ví?
Říct nebo neříct otci dítěte, že se rodina zakládat nebude? Toť otázka. Někteří tvrdí, že je to přeci otec a když se „to“ stalo, tak u toho byli oba, takže by to měl vědět. Jiní se domnívají, že interrupce je zásah do ženského těla, a proto by o tom otec ani nemusel vědět. Jenže co když to žena muži zatají a později, klidně za 10 let, to „praskne“? Jistě jsou muži, kteří o potomka nestojí, ale jsou i tací, kteří tuto zprávu vezmou zodpovědně a jistě by je to mohlo i mrzet. Horší varianta je, pokud muž se ženou tvoří pár, někdy dokonce i manželský, a žena muži tuto skutečnost zatají.
Neodsuzujme cizí rozhodnutí
V konečném důsledku by nikdo neměl ženy, které se ocitnou v takové situaci, odsuzovat. Je to přeci jejich věc a jejich rozhodnutí. Bohužel, i když žijeme ve 21. století, tak interrupce je stále tabu a pro plno lid nepochopitelná. Plno lidí poté kouká na ženu skrz prsty, protože přeci „provedla něco otřesného“. Ne, provedla to, co usoudila, že je pro ni nejlepší. Je nepochopitelné, proč by to jiným mělo vadit.
