Tak jste zavraždili dalšího koně!

Pro nic. Pro dámičky v trapných, kýčovitých kloboucích a pupkatý fotříky hrající si na honoraci a tetelící se na tribunách na vzrůšo z taxisu s kurzovní sázenkou za stovku v ruce! A pro lidi „já to normálně nesleduju, ale na velkou se vždycky rád podívám“ u televizí. „Heleďte děti, nedělní cirkus začíná.“ A pro majitele těch koní toužící po dvoumilionové odměně za cílovou pásku. Pro pokrytectví a patos.

Na přenos jsem se samozřejmě z přesvědčení nedíval, jen kolega v práci mi po skončení oznámil: „Tak vidíš, žádnej kůň tam neumřel.“

Podívejte se na fotku. Tohle je poslední okamžik života koně jménem Stuke. Na téhle fotce ještě žil.

O vteřinu později už ležel se zlomeným vazem na zemi a umíral. Když jsem si pouštěl záznam, abych pochopil proč, bylo mi neskutečně smutno. Ta beznaděj, vidět koně, jemuž do konce života zbývala necelá minuta, jak se řítí vstříc smrti. Po tom tragickém skoku se kamera, zatímco se Stuke škubal v křečích, rychle otočila z místa tragédie. Že by instrukce organizátorů "Ukazujte jen to hezký!"?

Během přenosu vám o jeho smrti radši nic neřekli, i když to muselo být jasné. Byznys je byznys, zábava je zábava, show must go on! Dostih pak pokračoval ještě dalších osm minut, ale nikoho po celou tu dobu nezajímal umírající živý tvor. Kamery se soustředily na žokeje pachtící se na zádech zvířat za vytouženou slávou a odměnou.

Zabíraly rozzářené tváře radujících se diváků. Stuke pravděpodobně, podle informací postupně vyplouvajících na světlo, nezemřel okamžitě ve chvíli pádu, ale byl popraven smrtící injekcí (ale bůhví, jak to pak doopravdy bylo.) Jak dlouho tam ležel se zlomeným krkem a trpěl, zatímco se v cíli jásalo?

Radost žokeje z vítězství… A že na trati zůstali mrtví? Nezájem! Vždyť koně jsou přece jenom spotřební zboží, dopravní prostředky na cestě k milionům korun.

A nejde jen o Pardubice. Pamatujete si - v roce 2020 ve Slušovicích - na přikrytá mrtvá těla, která ležela na dostihové dráze ještě druhý den po závodech a nikoho nezajímala? Pro ně to bylo už jen mrtvé maso bez užitku. Ve skutečnosti čtyři zbytečně vyhaslé životy.

Zapamatujte si jeho jméno… protože tahle vzpomínka bude to jediné, co po něm zbyde. Naprosto nesmyslná a zbytečná činnost, ke které jsou koně neustále nuceni, aniž by si mohli vybrat. A téměř každý rok to na tomhle zbytečném závodě nějaký odnese životem.

Vám to možná přijde jako malichernost a zábava, pobavení u televize.

Ale ti koně tam pokaždé běží o život.

Stuke v čele závodu možná nechtěl tuhle nesmyslnou cestu absolvovat, možná se opravdu bál tuhle překážku skočit, možná proto chtěl v poslední chvíli uhnout, ale byl svým žokejem vehnán přímo na smrt.

V popiscích fotek na zpravodajských serverech se dočtete: Pohled na to, co způsobil Stuke.

Česká legenda (legenda čeho? zneužívání zvířat?) Váňa to okomentoval, že prostě „nezkušený kůň“. Všichni za to, co se stalo na taxisu, hodili vinu na oběť.

A mě se chce křičet: Ne, to nezpůsobil Stuke; to jste způsobili Stukeovi vy!

Je to masakr, ale říká se tomu zábava.

Všem se ulevilo, že žokej, který skončil po absolvování taxisu v bezvědomí, je v pořádku - oživovali ho, odvezli do nemocnice, dají ho do kupy. To vše za peníze, které všichni platíme na veřejné zdravotnictví. Ale o to nejde.

Jde o to, že koně popraví třeba i jen proto, že má zlomenou nohu. Stal se neperspektivním, nebude už běhat závody a vydělávat penízky. Tak nač ho dál živit a platit mu zdravotní péči?

Zatímco v Pardubicích teď probíhá jistě velkorysá bohatě sponzorovaná párty a všichni slaví, ožírají se, cpou si na rautu břicha a zvracejí, někde - odklizený stranou - leží mrtvý Stuke.

Věděli jste o tom, že je Velká Pardubická tak zvrhlý podnik, že ti koně ani nesmí předem taxisův skok trénovat? Že je prostě na tuhle smrtící překážku ženou nepřipravené? Sedmadvacet z nich už za to zaplatilo životem! A to jen na taxisu! Jaká je asi statistika celého závodu? Hledal jsem nějaké informace na netu, ale ke konkrétnímu číslu jsem se neprolouskal. Našel jsem jen údaj, že bylo zraněno více než 60 koní. A jak víme, zraněný kůň na dostihu většinou znamená utracený kůň.

Chápu lidi, kteří mají rádi zvířata, a proto je chovají. Udělají jim, co jim na očích vidí. Pak je v pořádku, že někde vydělávají peníze a ty obětují pro šťastný život těch zvířat. Ale pak jsou tu lidi, kteří mají zvířata proto, aby z nich naopak finanční prospěch těžili, nebo aby je zneužívali pro svoje zvrhlé kratochvíle.

Teď se asi chvíli bude řešit, jestli taxis nezrušit, vedení dostihů slíbilo věc prošetřit. Pak vše utichne. A za rok znovu.

Řešením není zrušit někde nějakou překážku, ale přestat pro tyhle novodobé arény využívat zvířata. To znamená řešením je zrušit Velkou Pardubickou. A další dostihy, parkury a podobně.

A nebo je ponechat, ale bez koní. Nemám nic proti tomu, aby se ti nahrbení skrčci, kteří dosud pro honění se za světskou slávou-polní trávou využívali záda jiných, běhali po dostihových drahách třeba s dřevěnými košťaty mezi nohama a skákali si ty překážky sami, nebo s manželkami na zádech…a říkali tomu sport. Ať si za to rozdělí třeba těch pět milionů korun jako letos na Pardubické. Ať si tam třeba lámou nohy a vazy… ať si to pro mě za mě udělají ještě nebezpečnější a drastičtější… klidně ať jim je pak i poskytována zdravotní péče z veřejných peněz…

Ale proč do toho proboha musí tahat zvířata, která nemají žádnou možnost volby?