Jak častá jsou zemětřesení v Peru? Osobní zkušenost se zemětřesením v Limě

Sedíme v kině Roma v Limě a pozorujeme klidně rozvíjející se děj. Náhle sly­šíme dunění a pružná vlna poprvé rozechvívá sál. Milenci na filmovém plátně nevěnuji drnčení oken a řinkotu skla mimořádnou pozornost. Zato celým sálem kina proběhla první vlna vzrušeni a mnozí, kteří tak důvěrně znají účinky ze­mětřesení, sklouzávají jako na povel ze židlí a v bezmezném zmatku se plazí po zemi nebo prchají ze sálu. Ale to již pokračuje děj, většina lidí se vrací na svá místa a jen s námahou se snaží akceptovat zvukovou rafinovanost a dokonalost filmového představení.

Vzápětí potom se na plátně otevírá „San Andreaský“ zlom a v něm mizí dva geologové, provádějící měření seizmické aktivity. Odborníci si uvědomují, že za několik hodin hrozí městu San Francisco zkáza. Brzy potom následuje řada velmi silných otřesů, které svým účinkem díky moderní technice ozvučení překonávají naše očekávání. Celý sál kina a lidé v něm se rozechvívají pružnými silnými vlnami, chvějí se stěny, již již se bortí, diváci poskakují na svých židlích, strnulí bezmeznou hrůzou. Dojem je naprosto dokonalý, neboť jsme v zemi, kde lidé neblahé účinky této metly lidstva důvěrně znají. Díky těmto zkušeným a impulsivním divákům jsem prožil filmové představení doplněné o autentické ukázky krizového chování během zemětřesení. A to bez zvláštního příplatku.

Pokaždé, když se v Peru zatřese ze­mě, aktualizuje se vždy znovu a znovu otázka:

„Proč právě nás postihlo ze­mětřesení? Je to snad krutý osud la­tinsko-amerického kontinentu? Což­pak ve století vědy a techniky, které již umožnilo spojení kosmických lodí v prostoru a vyslání člověka na Mě­síc, není možno zemětřesení předvídat a vytvořit spolehlivý bezpečnostní sy­stém?“

Můžeme si však také položit otázku jinak. Proč se lidé znovu vracejí do míst, která byla totálně zničena pří­rodní katastrofou a s bezmezným úsi­lím znovu budují své domovy? Proč tyto domovy stavějí stejným systé­mem, který neodolává zemětřesení? Není možno najít bezpečnější místa, bez hrozícího nebezpečí, že budou v případě přírodní katastrofy zavaleni troskami domů, sesuvy či bahnitými proudy?

I když věda v oblasti výzkumu pří­čin zemětřesení doznala značného pokroku, musíme se přiznat hned na počátku, že se stále ještě nacházíme v oblasti hypotéz a dohadů. Zdrojem zemětřese­ní jsou pohyby v zemské kůře, vyvola­né ne dost dobře prozkoumanými vnitřními silami. Víme, že zde působí různé tlaky a napětí, které již po mi­lióny let utvářejí obraz naší planety Země. Ty­to tlaky také vyvrásnily obrovská po­hoří Kordiller a zejména tato oblast, co se týče zemětřesení patří mezi nejméně klidné na světě.

Abychom si hned na začátku objas­nili, kde hledat jednu z příčin změn tlaků a napětí v zemské kůře, musíme si uvědomit, že kontinenty jsou v ne­ustálém pohybu, který dosahuje podle některých údajů až 16 cm vodorovného pohybu ročně. Dále je třeba si uvědomit, že i dno oceánů má svůj vývoj a svůj pohyb. Tak na­příklad na obou stranách Latinské Ameriky vznikají podmořské Kordille­ry. Dno Atlantického oceánu a s ním i podmořská „Kordillera“ a Latinská Amerika se pohybují západním smě­rem, zatímco dno Tichého oceánu i s podmořskou „Kordillerou“ se pohy­bují na východ. V oblasti jejich střetu probíhá podél celého západního po­břeží Jižní Ameriky hluboká otevřená tekto­nická linie, jejíž hloubka je místy vět­ší než výška Kordiller. A právě v této oblasti dochází k pozvolnému nasou­vání Latinské Ameriky na dno Tiché­ho oceánu a ke vzniku velkých napětí a tlaků, které, když přesáhnou určitou kritickou hodnotu, se uvolní a vyvolají zemětřesení. Můžeme si to představit asi tak, jakoby se Jižní Amerika nasouvala na mohutnou podmořskou raketovou základnu. Horninové masy se těmto změnám přizpůsobují, dochá­zí k plastickým deformacím, ale také k praskání zemské kůry a jak se tyto změny projevují na povrchu, již zná­me. (podrobně viz můj článek, zdroje 6).

I když v některých zemích již byla učiněna řada pokusů, jak předpovídat zemětřesení, není dosud v žádné zemi vytvořen spolehlivý bezpečnostní sy­stém, který by zemětřesení dopředu signalizoval. Tato otázka je poslední dobou velmi intenzívně studována i v Peru. Bylo například vybudováno v Ňaňe, Ice a Arequipě devět seizmických stanic, kde pomocí japonských a ame­rických tenzometrů měří napětí v zem­ské kůře. Velké perspektivy mají před sebou tzv. „seismo akustické metody“, s jejichž pomocí lze studovat změny napětí v hornině studiem geoakustických impulsů ve vrtech, neboť ty se bezprostředně před katastrofou ve své intenzitě zesilují. U nás například již běžně využívá­me těchto metod v dolech k předvídá­ní závalů či v inženýrské geologii k předvídání sesuvů půdy. Tyto metody jsme úspěšně vyzkoušeli a ověřili jejich účinnost i v Peru při výzkumu svahových pohybů na hydrocentrále Mantaro v Andách (6).

Předpovědět zemětřesení je pro vědce stále velkou výzvou, protože zemětřesení obvykle přicházejí náhle a bez jasných varovných signálů. Přesto existují některé fenomény, které jsou spojovány s blížícím se zemětřesením, i když je jejich spolehlivost nejistá:

Někteří lidé hlásí slyšení „hukotu“ nebo nízkofrekvenčních zvuků těsně před zemětřesením, což by mohlo být způsobeno pohybem skal pod zemí. Námi ověřená geoakustická metoda aplikovaná ve vrtech potvrzuje existenci nízkofrekvenčního praskotu, který se zesiluje a je častější těsně před zemětřesením.

V některých oblastech byly zaznamenány změny v hladině podzemní vody, nečekané výrony nebo zakalení vody.

Zajímavé je i zmatené chování některých zvířat či živočichů, například rybiček v akváriu, domácích mazlíčků psů a koček a jiných zvířat.

Závěrem snad tolik, že již dnes by nebylo problémem vybudovat signali­zační systém, který by alespoň varoval dopředu místa vzdálenější od epicentra několik stovek kilometrů. Uvážíme­-li, že seismická vlna běží horni­nami rychlostí přibližně 6 km/s, kdež­to elektrický signál 300 000 km/s, by­lo by možno například při zemětřese­ní v Chimbote, které je vzdáleno od Limy 300 km, varovat Limu 50 sekund dopředu. Řeknete si, co to je 50 sekund. Praxe však prokazuje, že během 50 sekund je možno evakuovat děti ze škol, diváky z kina či divadla. A zá­chrana desítek či stovek, někdy i tisí­ců lidí by za to stála. Vždyť oběti na lidský ch životech, pomineme-li nedo­zírné materiální škody, byly právě v Peru i v nedávné minulosti strašné.

Osobní zkušenost:

Dne 31. května roku 1970 postihlo Peru mohutné zemětřesení. Otřesy způsobily uvolnění laviny ledu a kamení ze severní stěny Huascaranu, která se sesunula o 2500 m níže a svým pravým okrajem pohřbila základní tábor československé horolezecké expedice. Všech 14 členů výpravy společně s chilským průvodcem zahynulo.

Když jsem byl začátkem roku 1974  Ministrem zahraničního obchodu schválen do funkce obchodního přidělence (attaché) a jmenován ředitelem experimentální technické kanceláře v Limě, byl jsem velmi dobře informován o výše uvedené katastrofě i o tom, že Peru skoro pravidelně v rytmu čtyř let postihuje zemětřesení, dokonce i samotnou Limu, jež se na několik roků stane mým novým domovem.

Moje nastoupení na československém obchodním oddělení bylo naplánováno na konec října, po absolvování několika závěrečných zkoušek z obchodní branže a ze španělského jazyka. Můj odjezd se opozdil, neboť dne 3. října ve čtvrtek postihlo Limu silné až velmi silné zemětřesení, které zanechalo za sebou 78 mrtvých a 2414 raněných. Nejvíce utrpěla infrastruktura, byly zničeny domy chudinských čtvrtí a jejich připojení na pitnou vodu, poničeny cihelné domy a významné budovy středověké zástavby, ale i domy z betonu a železobetonu. Zemětřesení trvalo neobvykle dlouhou dobu 90-ti vteřin a dosahovalo intenzity 7 až 8 stupňů na stupnici Mercalli, v písečných oblastech a v oblasti příbřežních útesů pod San Isidro a Miraflores, místem mého budoucího pobytu až 9. stupně, což se dá označit podle Richterova magnitudo jako až velmi velké, ale nedošlo k jejich vážnému poškození či sesuvu. Očití svědkové uvádějí ústup moře v zátoce 200 metrů daleko od pobřeží Limy ( tzv. „Green Coast). Velmi obávané tsunami se naštěstí nedostavilo. Populace zůstala několik dnů šokována kvůli následným otřesům, které vyvrcholily replikou dne 9. listopadu téhož roku. Naštěstí bylo krátké a mělo sílu jen 7,2 Ms a nezpůsobilo vážné škody.

Do Limy jsem přiletěl s manželkou a dcerou začátkem prosince. Zemětřesení znamenalo pro mnoho lidí strašnou tragedii, pro mě jako geologa to byla „nabídka“ k získání poznatků po velkém zemětřesení. Ještě tři měsíce se projevovaly občas malé seizmické otřesy, vlnění půdy zprava do leva, které jsem registroval a  do jisté míry ztěžovalo chůzi. Naučil jsem se poznávat zemětřesné projevy, i když znamenaly někdy jen malé ťuknutí do chodidel, nebo drobné zachvění, které proběhlo mým tělem. Podle údajů Geofyzikálního ústavu v Limě možno zaznamenávat denně až 8 malých otřesů, někdy doprovázených i  neviděným mírným vlněním terénu. Ale domorodí Indiáni je poznají a možná právě proto se mi někdy zdají celí vystrašení. A poznám je i já. Jako dobrý lékař vidí do lidského těla, tak já vidím do nitra země. Možná právě proto mě nazývali domorodci doktorem horninového masívu. Také jsem konzultoval svědectví několika přátel z našeho i z jiných velvyslanectví. Jeden diplomat, ubytovaný ve věžovém domě v osmém poschodí, mi vyprávěl, že pro něj a pro celou jeho rodinu bylo strašné vidět pohyby celého jejich mrakodrapu o tři metry doleva a doprava. Měl však v konstrukci zabudována proti seizmická opatření a  mrakodrap to vydržel. Tímto zemětřesením došlo k uvolnění značné kumulované energie v důsledku vzájemného střetu obou litosférických desek, jejichž vzájemná konvergence patří k nejvyšším na světě (8 až 10 cm/rok). Doufal jsem proto, že mě a mé rodině v příštích letech nehrozí žádné nebezpečí z  možného zemětřesení ničivých rozměrů a zejména lidských obětí. Jak se později ukázalo, moje úvaha byla správná. Teprve v roce 2007 došlo k zemětřesení o síle 8,0 stupňů, které zasáhlo oblast Pisco, což je blízko Limy. Toto zemětřesení sice způsobilo značné škody a vedlo k mnoha obětem, ne však přímo v Limě. Další významné zemětřesení se odehrálo až v roce 2019, kdy zemětřesení o síle 8,0 stupňů zasáhlo severní Peru, ale bylo cítit i v Limě.

Odborníky a vědce znepokojuje, že v Limě docházelo k velkým zemětřesením vždy v říjnu, například :

- Zemětřesení z 19. října 1609.

- Dvě zemětřesení z 20. října 1687.

- Zemětřesení z 28. října 1746.

- Zemětřesení ze dne 17. října 1966.

- A nakonec 3. října 1974

A také je velmi znepokojuje, že se poslední dobou prodlužuje doba mezi silnými zemětřeseními, kdy byla perioda čtyřletá, 1966, 1970, 1974, potom následovalo až v roce 2007 a nakonec v roce 2019. Obávají se, že tím dochází k přílišné akumulaci energie na střetu litosférických desek a to může v blízké budoucnosti vyvolat v Limě nebo někde jinde v Peru katastrofální zemětřesení.

Zdroje:

1 - https://es.wikipedia.org/wiki/Terremoto_de_Lima_de_1974

2 - https://es.wikipedia.org/wiki/Terremoto_de_Lima_y_Callao_de_1609

3 -https://es.wikipedia.org/wiki/Placa_tect%C3%B3nica

4 - Horský O., Bláha P.: (2011): The Application of Engineering Geology to Dam Construction. Publisher © Repronis Ostrava, 2011, ISBN 978-80-7329-278-2, Celobarevná, 296 str.

5 - Novosad, S., Blaha, P. & Kneijzlik, J. Geoacoustic methods in the slope stability investigation. Bulletin of the International Association of Engineering Geology 16, 229–231 (1977). https://doi.org/10.1007/BF02591492

6 - https://medium.seznam.cz/clanek/otto-horsky-utesy-na-nabrezi-limy-v-peru-nemi-svedkove-katastrofickych-udalosti-126738

Doprovodné fotografie: