Článek
Hernando Tavera, šéf Geofyzikálního institutu Peru (IGP), varoval, že Limou se táhne již 278 let seizmického ticha bez otřesů velmi silného rozsahu. Připomněl, že k největšímu zemětřesení na centrálním peruánském pobřeží došlo v roce 1746 s magnitudou mezi 8,8 až 9 a od té doby nedošlo k žádnému jinému zemětřesení tak vysokého rozsahu. Proto existuje již 278 let akumulované seizmické energie, která bude uvolněna pouze zemětřesením vyšší magnitudy než 8.
Varoval, že jen pohled na to, jak jsou domy v Limě většinou postaveny, dává představu o tom, co by se mohlo stát tváří v tvář velmi silnému třesu v hlavním městě.
„Když dojde k zemětřesení, půda se otřásá na různých stranách nebo v jiných úrovních intenzity, a pokud domy nejsou schopny odporovat, mohou se zhroutit.“
Geofyzikální institut Peru (IGP) vyvinul mapu Seizmického spojení, která ukazuje oblasti země, kde se hromadí „deformace“ a kde se v budoucnu uvolní energie se zemětřesením velkého rozsahu. Na centrálním pobřeží Peru, které zahrnuje Limu a přístavní město Callao, se deformace hromadí již 278 let. Podle Tavery by ale toto velké zemětřesení těžce postihlo nejen pobřeží Limy a Callao, ale i provincie Ancash, Ica, Arequipa, Moquegua a Tacna.
„Jsme vysoce seizmická země a musíme pochopit, že k zemětřesení prostě dochází a musíme být vždy připraveni.“
Talavera dále vysvětlil, že k seizmickému spojení dochází, když se tektonické litosférické desky (podmořská Nazca a Kontinentální) nemohou normálně pohybovat, začínají se na jejich vzájemném kontaktu tvořit hrbolky, které se v průběhu času nějakým způsobem snaží osvobodit. Musí být vyvinuto velké úsilí k jejich překonání, což způsobuje výmluvné zemětřesné pohyby různých rozměrů.
Mapa seizmických spojení v centrální části peruánského pobřeží. Uprostřed je nejaktivnější seizmická oblast Limy a Callaa. Zpracoval Geofyzikální institut Peru (IGP), 2024 (3).
Dodal, že zemětřesení jsou cyklická v čase a očekává se, že oblasti postižené zemětřesením v minulosti, budou opět poškozeny událostmi stejného nebo většího rozsahu v závislosti na akumulaci energie, která má být uvolněna.
Šéf IGP sdělil, že v Peru probíhá od roku 2020 projekt Seismic Alert System, který pomůže včas upozornit obyvatelstvo v případě zemětřesení.
„Až zemětřesení udeří, budeme schopni okamžitě upozornit městské oblasti. Komunikační vlny cestují rychlostí větší než 300 kilometrů za sekundu a vlny zemětřesení 6 kilometrů za sekundu. Tento rychlostní rozdíl je to, co používáme k varování populace, to znamená, že nám dává výhodu, aby se lidé chránili.“
Zemětřesení jsou součástí evolučního procesu planety, populace jim musí naslouchat a rozumět. Proto jsou organizována stimulovaná cvičení civilní obrany (3).
Popis zemětřesení v roce 1746
K zemětřesení došlo 28. října 1746 s následným tsunami v centrální pobřežní části Limy, v přístavu a v příměstské oblasti Callao. Je považováno za dosud největší v novodobé historii města. Podle výpovědí přeživších svědků, již mnoho dnů předem cítili, že se něco v zemské kůře děje. Námořníci zaznamenali 23 dnů před zemětřesením nebezpečné ohnivé exhalace, které jakoby obalovaly přístav a příbřeží městské části Callao. Manuel Romero, starosta města, slyšel velký hluk, jakoby v hloubi země bučelo stádo býků, jindy zase to vypadalo jako dělostřelecké výstřely.
Ve 22:30 hodin, obyvatele Limy překvapily prudké otřesy země, které si vynutily okamžité opuštění domovů a hledání nějakého bezpečného místa. Ale ani ti, kteří to stihli, neměli vyhráno, neboť byli zavaleni ruinami bortících se domů. Zmatek a děs se rozšířily po celém městě. Možná o to více, že svítil velmi jasně měsíc a lidé mohli vidět všude kolem sebe tu strašnou a ničivou apokalyptickou zkázu a slyšet zoufalý pláč umírajících.
Dlouhé trvání zemětřesení, podle odhadů tři až čtyři minuty, způsobilo totální zničení města. Lima tehdy měla 60 000 obyvatel a 3 000 domů rozložených na 150 různých místech. Zřítily se vrcholky všech chrámů, kapličky, kláštery, nemocnice a jiné významné stavby. Byl také zničen i palác španělského vicekrále. Mraky prachu skrývaly pohled na tu totální zkázu města.
V uvedených letech ještě neexistovaly moderní měřící přístroje. Nebylo možno určit epicentrum zemětřesení, ani jeho sílu. Jen dle odhadu, podle rozsahu škod a jiných signálů, se uvádí hodnotou mezi 8,8 a 9,0 Mw. Menší repliky zemětřesení (celkem jich bylo 220) se ještě projevovaly až do 10 listopadu 1746 a slabé otřesy trvaly až do 28. října 1747 (celkem 568).
Uprostřed tak velkého zmatku a mnoha následných otřesů, nebylo možno pomoci zraněným. Některé ostatky byly extrahovány mezi troskami až po dvou třech dnech. V těch chvílích se dal těžko odhadnout počet zemřelých. Uvádí se, že jich bylo minimálně 10 000, kromě toho také 3 000 mul a koní, kteří pošli uvězněni ve stájích. Co se týče domů, z uvedených 3 000 jich zůstalo zachováno jen 25 (4).
Mezitím druhého dne k ránu přicházely hrůzostrašné zprávy apokalyptického charakteru z příměstské oblasti a z přístavu v Callao. Po krátkém ústupu moře po podmořském zemětřesení se zvedla enormně vysoká vlna, která se dvakrát převalila přes přístav a přes městskou část Callao. Ta smetla všechno, co se jí postavilo do cesty. Zůstaly jen zbytky zdí domů a městských hradeb. Čtyři námořní lodi z přístavu byly vrženy na zničené náměstí, dvě z nich byly zaklesnuty do sebe, třetí loď plná obilí, ta čtvrtá byla vržena daleko od pobřeží. Počet zemřelých se odhaduje na pět tisíc, prakticky celá místní populace, kromě 200 přeživších, kteří se uchytili dřevěných prken a druhý den se zachránili někde na pobřeží. Moře se již nevrátilo do původních míst, část přímořské oblasti dříve suchá, zůstala zaplavená. Zřejmě došlo podél příčných a podélných tektonických linií k poklesu nebo posunu kontinentální litosférické desky (5).
Pro mě jako inženýrského geologa bylo velkým otazníkem, co mohlo vyprovokovat a způsobit tuto kataklyzmatickou pohromu. Jeden z mých možných kvalifikovaných hypotetických scénářů události byl následující:
Západně od Limy se nacházejí v Pacifiku podmořské Kordillery, v nichž občas dochází k oživení sopečné činnosti s doprovodným silným zemětřesením. Po výbuchu podmořského vulkánu dojde k dočasnému snížení hladiny a ke krátkému ústupu moře od peruánského pobřeží, které tím pádem ztratí podporu poskytovanou dosud mohutnou masou mořské vody. Uvedené faktory způsobí narušení stability a sesuv okrajových částí litosférické desky, na níž stojí Lima, Callao a další města, do moře. Stačí si představit, že poměrně blízko pobřeží je v oceánu v oblasti podsouvání mořské desky pod desku kontinentální (subdukce) až 8 km hluboký oceánský příkop, jehož stěny upadají strmě do moře. Litosférická deska je zde navíc protkána systémem příčných a s pobřežím podélných tektonických linií. Po poklesu vodní hladiny nastane náhodná kombinace uvedených aktivních faktorů, umožňujících vznik sesuvů katastrofálních rozměrů a následná sto metrů vysoká vlna tsunami dokončí dílo zkázy.
To jsem napsal dne 05. 03. 2025 ve svém prognózním článku pro Médium (1), když jsem ještě neměl k disposici historické údaje svědků, kteří přežili zemětřesení v Limě v roce 1746. Také jsem se vyjádřil v dalším článku ze dne 12. 03. 2025 (2) k mým obavám, že od roku 1746 již uplynulo 278 roků od posledního katastrofického zemětřesení a za tu dobu, že se muselo naakumulovat velké množství seizmické energie, hrozící narůstající katastrofou. Co se opravdu přihodilo při zemětřesení v roce 1746 dle zaznamenaných historických údajů je plně v souladu s mým předchozím uvedeným kvalifikovaným odhadem blížící se katastrofy, ba skutečnost dokonce předčila moje očekávání.
Závěrem:
Zemětřesení v Limě v roce 1746 možno považovat za apokalyptické. Svým nebývalým rozměrem a silou by bylo schopno v případě opakování zničit celou pobřežní část Limy a nově vybudovaného přístavu a limského příměstí Callao. V menším rozsahu se stalo něco podobného již v roce 1687, ale to uběhlo seizmické ticho mezi těmito dvěma uvedenými (1746 - 1687) „jen“ 59 roků. Nyní se táhne již 278 let seizmického ticha a Lima není zbavena velmi vysokého stupně seizmického napětí. Dovedete si představit, s jakou silou asi udeří příští zemětřesení? Limané jsou si toho vědomi. Proto mimo jiné již potřetí zopakovali nácvik krizového chování. Že by se zde mohla opakovat svým rozsahem katastrofy nová potopená Atlantida, jak ji popsal ve svých memoárech řecký filosof Platon? Vlastně ne, „Pacifida!“, protože se nacházíme v oblasti Tichém oceánu, v Pacifiku, ne v oblasti Atlantiku.
Zdroje:
1. Útesy na nábřeží Limy v Peru, němí svědkové katastrofických událostí. Otto Horský, Médium 2025-03-05.
2. Jak častá jsou zemětřesení v Peru? Osobní zkušenost se zemětřesením. Otto Horský, Médium 2025-03-12
3. https://andina.pe/agencia/noticia-igp-sabes-cuantos-anos-silencio-sismico-tiene-lima-857936.aspx
5. https://www.researchgate.net/figure/Callao-and-its-fortress-prior-to-the-earthquake-and-tsunami-of-1746-Source_fig2_301948940
