Hlavní obsah

Sedum novodobých divů světa.

Foto: Otto Horský

Otto Horský před Kukulkánovou pyramidou v Chichen Itzá. Foto Otto Horský, 2013.

Cílem sestavit novodobý seznam bylo vyhlášení památek, které mohou lidé reálně obdivovat. Z  původních divů světa se tam žádná nedostala.

Článek

Úvodní informace.

Velká čínská zeď, římské Koloseum, skalní město Petra v Jordánsku nebo třeba indický pomník Tádž Mahal patří mezi nových sedm divů světa. Na americkém kontinentu je doplňují Chichén Itzá, zřícenina mayského města v Mexiku, legendární sídlo Inků Machu Picchu a brazilská socha Krista Spasitele. Nové divy světa byly vyhlášeny přesně před 10 lety, měly navázat na seznam původních sedmi divů světa, který sestavili staří Řekové. Podle kritiků šlo ale v první řadě o komerční akci.

Anketu iniciovala nadace švýcarsko-kanadského filmaře Bernarda Webera a o nových divech světa hlasovali sami lidé přes internet nebo SMS zprávy. Celkem bylo doručeno více než milion hlasů. Některé státy tak byly zvýhodněné. Třeba Tádž Mahal se dostal do závěrečné sedmičky i díky masivní podpoře Indů.

Podobně si vedla Brazílie, kde prezident své obyvatele oficiálně vyzval, aby v anketě podpořili sochu Ježíše Krista, a telekomunikační společnosti snížily cenu textových zpráv.

Reakce na seznam nových divů světa se lišily. Zatímco lidé ho vzali jako tipy na zajímavé cesty, oficiální organizace se postavily spíš proti němu a třeba UNESCO se od něj přímo distancovalo. Kritici upozorňovali třeba na to, že za neziskovou nadací stojí soukromá firma nebo že taková anketa nestačí k lepší ochraně kulturního dědictví.

Podle architekta Zdeňka Fránka je možné, že za vyhlášením novodobých sedmi divů světa stojí komerční tlak, ale i tak zmiňované stavby mezi divy světa skutečně patří. „Ale dá se říci, že jich může být daleko více,“ dodal. Jako příklad uvedl Angkor Vat v Kambodži. Volba nových sedmi divů světa navíc podle Fránka nepřinesla stavbám jen zájem turistů, ale i odborníků.

Informace o jednotlivých divech světa:

Každá památka je unikátní nejen svou architekturou, ale i kulturním významem pro danou civilizaci.AI.

Chichén Itzá (Mexiko)

· Historie: Město bylo založeno kolem 5. století n. l. etnikem Itzá, jehož jméno znamená „kouzelná voda“. Vrchol dosáhlo mezi 9.–12. stoletím jako politické, náboženské a obchodní centrum Mayů

· Kulturní význam: Dominantní stavbou je Kukulkánova pyramida (El Castillo), která sloužila jako chrám boha hada. Její konstrukce odráží mayské astronomické znalosti – při rovnodennosti se na schodišti objeví stín hada.

Foto: Otto Horský

Dominantní stavba v Chichen Itzá, Kukulkánova pyramida. Pixabay.

Velká čínská zeď (Čína)

Období výstavby:221 př. n. l. – 1644 n. l.

Popis: Opevnění dlouhé přes 8 800 km, stavěné na obranu proti mongolským nájezdům. Symbol čínské vytrvalosti a historie.

Foto: Otto Horský

Dle zpráv kosmonautů je Čínské opevnění viditelné i z vesmíru. Pixabay..

Petra (Jordánsko)

· Historie: Skalní město bylo založeno Nabatejci mezi 3. stol. př. n. l. a 1. stol. n. l. jako hlavní město jejich království. Petra prosperovala díky obchodu na karavanních cestách spojujících Arábii, Egypt a Středomoří.

· Kulturní význam: Město je známé svými monumentálními fasádami vytesanými do růžového pískovce. Nejznámější je Pokladnice (Al-Khazneh). Petra byla znovuobjevena až v roce 1812 švýcarským cestovatelem Johannem Burckhardtem.

Foto: Otto Horský

Monumentální fasády vytesané do růžového pískovce. Pixabay.

Koloseum (Itálie)

Historie: Stavba začala za císaře Vespasiána v roce 70 n. l. a byla dokončena za jeho syna Tita v roce 80 n. l. Pojme až 50 000 diváků.

Kulturní význam: Sloužilo jako dějiště gladiátorských zápasů, divadelních her a veřejných slavností. Je symbolem římské moci, architektury a zábavy. Citát „Dokud bude stát Koloseum, bude stát i Řím“ vystihuje jeho význam.

Foto: Otto Horský

Symbol římské moci. Dokud bude stát Koloseum, bude stát i Řím. Pixabay.

Machu Picchu (Peru)

· Historie: Incké město postavené kolem roku 1450 za vlády Pachacutiho. Nachází se v nadmořské výšce 2430 m. Bylo opuštěno po španělské kolonizaci a znovuobjeveno v roce 1911 Hiramen Binghamem.

· Kulturní význam: Sloužilo pravděpodobně jako královské sídlo nebo náboženské centrum. Je příkladem incké architektury, urbanismu a duchovního spojení s přírodou.

Foto: Otto Horský

Monumentální královské nebo náboženské centrum Inků, Machu Picchu. Pixabay..

Tádž Mahal (Indie)

· Historie: Postaven mezi lety 1631–1653 císařem Šáhdžahánem jako mauzoleum pro jeho milovanou ženu Mumtáz Mahal. Stavba trvala 22 let a podílelo se na ní přes 20 000 řemeslníků.

· Kulturní význam: Je symbolem lásky, krásy a islámské architektury. Mramorová stavba mění barvy podle denního světla. Je zapsána na seznamu UNESCO a patří mezi nejnavštěvovanější památky Indie

Foto: Otto Horský

Symbol lásky, krásy a islámské architektury. Pixabay.

Socha Krista Spasitele (Brazílie)

Lokalita:Rio de Janeiro

· Historie: Myšlenka vznikla už v roce 1859, realizace začala v roce 1920. Socha byla odhalena 12. října 1931. Autorem byl francouzský sochař Paul Landowski

Kulturní význam: Socha měří 30 metrů a stojí na hoře Corcovado. Je symbolem křesťanství, brazilské pohostinnosti a víry. Nabízí panoramatický výhled na Rio de Janeiro a je ikonou města.

Foto: Otto Horský

Výška sochy 30 metrů na hoře Corcovado. Pixabay.

Dodatek.

Mě se podařilo v souvislosti se zahraničními pracovními cestami navštívit tři novodobé divy světa, a to:

Machu Picchu (viz můj blog „Camino Inca – po incké stezce k legendárnímu Machu Picchu“, 2024-10-30)

Chichen Itzá (viz můj blog „Chichén Itzá – konec světa podle mayského kalendáře“, 2024-12-03).

Socha Krista Spasitele, 2013.

Jako čestný člen Money Clubu jsem se s těmi čtyřmi zbývajícími divy světa seznámil z filmových a fotografických záznamů a z vyprávění členů klubu, kteří absolvovali v rámci svých superexpedic návštěvu všech sedmi novodobých divů světa. Velice mě zaujala zejména pasáž z knihy Jana Žižky „Za sedmi novodobými divy světa“ o návštěvě Petry, uvedená ve zdrojích:

Vstup do skalního komplexu Petra je prostě vstupem do pohádky. Je to něco úžasného. Člověku se ani nechce věřit, že to je zcela opravdová skutečnost a ne pouze krásný sen. Do Petry se vchází naprosto unikátní soutěskou, kaňonem Sík. Člověk soutěskou projde a potom zcela oněmí. Před ním se totiž objeví zjevení. Chrám, který nikdo nestavěl. Abatejští umělci ho prostě vtesali do skály. Materiál – růžový pískovec. Nabatejští umělci velmi správně vycítili, že jejich materiál je stvořen pro monumentální sochařskou a stavební skicu. Drobný detail v pískovcích Petry by relativně velice brzy nenávratně zmizel.

Běžná návštěva Petry představuje několik málo hodin. My jsme však na tuto prohlídku měli dva dny. A stálo to za to! Absolvovali jsme pěknou řádku kilometrů a zjistili, že komplex je daleko větší, respektive výrazně rozsáhlejší, než si běžný návštěvník představuje. Tisíce obydlí, sýpek a strážnic, chrámy a divadla, paláce a rozlehlé podzemní cisterny, celé to úžasné město vtesané do skal.

Poprvé jsem o Petře četl v krásné knize “Tisíc a dvě noci “ našich legendárních cestovatelů a vynikajících spisovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky, která vyšla v roce 1967. Legendární cestovatelé zde píší: „Celá tato pohádková říše se vyšňořila lahodou barev. Tam kde prosvitne shůry světlo, zjistíš, že skála je medově žlutá, tamhle nachová a hned zas oranžová, že je protkána soustředným žilkováním, jež připomíná vrstevnice na mapě, že ty vrstevnice místy vystupují na povrch, takže můžeš nahmatat jejich reliéf, jinde že ta žebra jsou tak neuvěřitelně vodorovná, že bys byl od hodiny ochoten považovat je za nivelizační značky starověkých zeměměřičů“.

Ing. Mgr.Jan Žižka, tajemník občanského sdružení Money Club České spořitelny:

Hlavním krédem Klubu je boj za skutečnou kultivaci české společnosti, její podnikatelské i nepodnikatelské sféry. Ke kultivaci společnosti se znovu a znovu vracíme, a to při všech našich klíčových akcích, při každoročních superexpedicích do zahraničí a při všech zásadních aktivitách. Všechny naše akce jsou výrazně vzdělávacího charakteru. I to je konec konců velice důležitá součást procesu kultivace. Kultivovaná společnost potřebuje nesporně opravdové vzdělance, nikoliv absolventy různých rychlokurzů, kterým jde v podstatě pouze o získání dokladu o vzdělání.

Zdroje:

Jan Žižka, 2011: „Za sedmi novodobými divy světa“ aneb Poučné a veselé příhody z cest Money Club České spořielny kolem světa. Vydal Repronis, 2011, 2011, ISBN 978-80-7359-268-3.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pred-deseti-lety-byly-vyhlaseny-nove-divy-sveta-vzbudily-zajem-turistu-i-kritiku-od-unesco-94649

https://www.cksen.cz/blog/chichen-itza-mexico/

https://levnocestovani.cz/zajimavosti/severni-amerika/mexiko/chichen-itza

https:// medium.seznam.cz/clanek/cestujpolopate-petra-div-sveta-ktery-na-dlouhou-dobu-upadl-v-zapomneni-107409

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz