Článek
Otázka očkování proti covidu se stále těší velkému zájmu veřejnosti. Vyskytují se teorie, že vakcinace proběhla bez dostatečné opatrnosti a mohla vést k dosud neprobádaným rizikům. V odborném tisku se k tomu vyjadřují specialisté, ale i v médiích často zaznívá názor, že výsledky mohly být ovlivněny farmaceutickou lobby.
Jsem ze staré školy. A tak, když nic významně negativního o očkování nečtu ve Washington Post, Financial Times, TASSu ani Lancetu, zůstávám zdrženlivý. Navzdory masivní kritice očkování ze všech vrstev společnosti se mi stále nechce vyslovit jednoznačný soud. Život mě naučil přistupovat k vlastním schopnostem s velkou dávkou nedůvěry, a tak strategie, kterou volím, je počkat si na ten shrnující článek v Lencelotu a zatím se nevyjadřovat.
A protože čekání na objektivní shrnutí se protahuje, rozhodl jsem se mezitím ponořit do jiné oblasti, kde lobbyismus kvete stejně bujně – do světa veganské výživy. Konkrétně jsem se zaměřil na negativní vlivy příliš jednostranné veganské stravy na zdravý vývoj plodu. Téma je v odborných kruzích zpracováno velmi podrobně, ale vzhledem k silným lobbyistickým skupinám pěstitelů mrkve a ředkviček na Vysočině je stále drženo v tajnosti před většinovou společností.
Logika této komunikační strategie je průhledná: čím méně populace bude konzumovat mrkev a ředkvičky kvůli obavám z křivice způsobené nedostatečným příjmem proteinů, tím méně si velkopěstitelé na Vrchovině budou mastit kapsy. Obavy z této situace a panický strach, že by museli místo Superbů a různých SUV různých značek přesednout zpět do Octavií, jsou tak silné, že se rozhodli nasadit své zástupce do redakcí všech velkých světových novin a zpravodajských agentur.
Tam v tichosti a pod pláštíkem sympatií k tlouštíkům tajně působí ve prospěch veganů. Jejich rafinovanost je nejlépe patrná na tom, že ráno přichází do práce s mastnými vlasy a během polední přestávky navštěvují McDonald, kde konzumují hamburgery z opravdového masa, a do kanceláří se vracejí s umaštěnou pusou a zbytky hamburgerů mezi zuby – aby každý viděl, že jedli něco mastného.
Výjimku tvoří agent v Moskvě, kde McDonald oficiálně skončil. Ten chodí do Vkusno i točka, kde si nová značka zachovala podobný interiér, nabídku i obsluhu, ale musela změnit názvy jídel (např. Big Mac se teď jmenuje Big Hit, Happy Meal je Kidz Combo).
Pro rychlou orientaci v problematice odkazuji na studii Plant-based diets and long-term health, publikovanou v rámci EPIC-Oxford study (Cambridge University Press – Proceedings of the Nutrition Society).
Studie tvrdí, že vegani mají nižší riziko diabetu a některých nemocí, ale vyšší riziko zlomenin a hemoragické mrtvice. Přestože jde o velmi podrobně zpracovaný výzkum, i laik na první pohled odhalí závažné metodologické nedostatky. Mezi ty nejvýraznější patří:
- Mnohé metaanalýzy vycházejí z observačních studií, které mají omezenou schopnost prokazovat kauzalitu.
- Vztah mezi veganskou stravou a sníženým rizikem rakoviny může být ovlivněn dalšími faktory (životní styl, socioekonomický status).
- Zahrnuté metaanalýzy se lišily v definici veganské stravy, délce sledování, populaci i metodice. To komplikuje srovnání a syntézu výsledků.
- Studie s pozitivními výsledky bývají častěji publikovány než ty s negativními či neutrálními, což může zkreslit celkový obraz.
- Mnohé studie sledovaly účinky veganské stravy jen krátkodobě. Dlouhodobé dopady na zdraví (např. kostní hustotu, neurologické funkce) zůstávají nejasné.
- Studie nerozlišují mezi nutričně vyváženou veganskou stravou a jednostrannou, chudou na klíčové živiny (např. B12, D, vápník, jód).
Sám se nejvíce pozastavuji nad trochu naivní statisticky vystavěnou hypotézou, kterou na Vysočině už od dob Husáka nepoužíváme.
Doufám, že si tohoto textu všimne alespoň někdo z velkopěstitelů mrkve a ředkviček z Vysočiny – a že až příště pojedu do Brna navštívit Fialu na Masarykovu univerzitu, vzpomenou si na mě s trochou zeleniny do domácí polévky. Pokud ne, vezmu za vděk i trochou vepřového – hlavně když bude se slevou.
