Článek
Rozhodnutí o klimatickém cíli pro rok 2040 není jen ekologická rovnice; je to i test evropské geopolitické a průmyslové strategie.
V podtextu stojí otázka, zda ambice EU urychlí technologickou modernizaci a sníží závislosti – nebo zda naopak zvýší náklady a vytlačí výrobu mimo Evropu. EU si od vysoké klimatické ambice slibuje menší závislost na dovozu fosilních paliv a vyšší bezpečnost.
To je následek tvrdého poučení po roce 2022: méně plynu a ropy z autoritářských režimů znamená menší zranitelnost. Zároveň ale platí, že krátkodobě je Evropa drahé místo pro energii i kapitál. Pokud klimatický cíl nepůjde ruku v ruce s levnější elektřinou, rychlejší výstavbou sítí, zkrácením povolování a chytrými pobídkami, může se z bezpečnostní strategie stát cenová past pro průmysl.
Čína dominuje ve fotovoltaice, bateriích i kritických materiálech právě proto, že spojila průmyslovou politiku s masivní škálou odvětví.
Evropský cíl 2040 EU neoslabí, pokud bude doprovázen průlomem ve výrobě a zpracováním v EU: bateriové články a komponenty, výkonová elektronika, větrné turbíny, recyklace kritických surovin. Bez toho hrozí, že vyšší evropská poptávka po „zelených“ technologiích ještě prohloubí závislost na čínských dodávkách. Nástroje jako uhlíkové clo (CBAM) dávají čas, ale samy o sobě nevytvoří průmysl, jen korigují neférové podmínky.
USA síla jednoduchosti a kapitálu Americký přístup (typicky daňové kredity a jednoduché granty) umí rychle přitáhnout investice.
Evropa má srovnatelné objemy podpory, ale trpí fragmentací pravidel, pomalým povolováním a vyšší cenou peněz. Pokud EU přijme ambiciózní cíl, ale nevyřeší „real-economy“ překážky – povolení na roky, nejisté aukce, proměnlivou regulaci – bude kapitál utíkat za jednoduchostí. Vítězem se pak nestává zelenější planeta, nýbrž jiná jurisdikce.
Evropský kompas musí ukazovat stejným směrem ve všech klíčových otázkách: rychlé sítě, stabilní kontrakty na obnovitelné zdroje, přiměřené ceny elektřiny pro průmysl, standardy pro zelený vodík, CO₂ infrastrukturu (CCS/CCU) a chytré využití veřejných zakázek, aby trh táhl domácí inovace. Pak se cíl 2040 stává konkurenční výhodou – urychlí učení, zlevní technologie a posílí export.
Kdy ambice oslabuje konkurenceschopnost
Riziko vzniká při nesouladu tempa a nástrojů: přísný cíl, ale pomalé sítě; náročné normy, ale žádná nízkouhlíková elektřina pro slévárny; tlak na dopravu, ale chybějící nabíječky pro těžká vozidla. V takovém nastavení roste dovoz – ocel, baterie či moduly přicházejí „zvenku“, zatímco domácí výroba ztrácí okno příležitosti.
Výsledek: vyšší emise na papíře klesají, ale práce a hodnotové řetězce odcházejí jinam.
Verdikt: Samotná míra cíle (90 % vs. mírnější varianta) není rozhodující pro mocenské postavení EU.
Rozhodující je, jak rychle a levně dokáže Evropa stavět zdroje, sítě a továrny, jak sjednotí pravidla a jak ochrání férovou soutěž vůči subvencovaným dovozům – aniž by se uzavřela před světem. Pokud to zvládne, ambice bude pákou síly vůči Číně i USA. Pokud ne, stane se pákou odlivu průmyslu.
Autorka textu: https://www.vyzva2025.cz/inpage/petra-fejtova/
VÝZVA 2025, politická strana pro děti, rodiče a prarodiče
Anketa
Zdroje:
1. https://www.reuters.com/sustainability/cop/eu-countries-delay-deal-new-climate-goal-diplomats-say-2025-09-12
2. https://elpais.com/sociedad/2025-09-15/los-grandes-paises-de-la-ue-se-oponen-al-objetivo-de-reduccion-de-emisiones-para-2040.html
3. https://subscriber.politicopro.com/article/eenews/2025/09/15/vote-on-eu-2040-climate-goal-delayed-as-germany-backs-french-stance-00560658
4. https://subscriber.politicopro.com/article/eenews/2025/09/15/vote-on-eu-2040-climate-goal-delayed-as-germany-backs-french-stance-00560658
