Článek
Posledních třicet let jsme žili v přesvědčení, že svět je „plochý“. Zlatý věk globalizace byl postaven na jednoduché logice: vyrábět tam, kde je to nejlevnější, a prodávat tam, kde je největší poptávka. Symbolem tohoto věku se stal křemíkový čip – součástka navržená v Kalifornii, vyrobená v Tchaj-wanu stroji z Nizozemska a sestavená v Číně. Tato extrémní propojenost měla být zárukou míru; věřilo se, že státy, jejichž ekonomiky jsou takto propletené, spolu nebudou válčit. Iniciativa Pax Silica však oznamuje, že tato iluze definitivně skončila.
1. Od „Just-in-Time“ k „Just-in-Case“
Hlavním motorem globalizace byla efektivita. Firmy minimalizovaly zásoby a spoléhaly na bleskovou logistiku (Just-in-Time). Pandemie COVID-19 a následné geopolitické napětí však odhalily, jak je tento systém křehký.
Pax Silica, nová aliance vedená USA, Japonskem a Jižní Koreou, staví na hlavu základní dogma volného trhu. Už nejde o to, jak vyrobit čip za nejnižší cenu, ale o to, jak zajistit, aby byl k dispozici, i když vypukne konflikt. Strategie se mění na „Just-in-Case“ (pro každý případ). Národní bezpečnost se stala novým ekonomickým měřítkem, které vytlačuje čistý zisk.
2. Křemíková opona a technologické bloky
Zatímco 20. století definovala „železná opona“, 21. století definuje opona „křemíková“. Pax Silica není jen o obchodu, je to architektura digitální suverenity. Státy se už nesnaží být naprosto izolované (to v případě čipů ani nejde), ale snaží se vytvořit uzavřené ekosystémy „prověřených partnerů“.
Tento proces, nazývaný friend-shoring, vytváří dva oddělené světy:
- Západní blok: Opírající se o technologie z USA, výrobu v Japonsku/Koreji a suroviny z Austrálie či Kanady.
- Čínský blok: Který je nucen investovat biliony do vlastní soběstačnosti, protože mu Pax Silica blokuje přístup k nejmodernějším strojům a AI čipům.
3. Jsou státní zájmy víc než globální obchod?
Vaše otázka, zda by se státy měly raději věnovat svým zájmům než být závislé, je jádrem současného dilematu. Odpověď, kterou dává Pax Silica, je: „Ano, ale nemůžete to dělat sami.“
Žádný stát na světě dnes není schopen vyrobit moderní procesor zcela izolovaně. Poselstvím nové éry tedy není návrat k izolacionismu, ale k selektivní závislosti. Státy si uvědomily, že být závislý na globálním trhu ovládaném rivalem je slabost. Být ale součástí „klubu“ spojenců, kteří sdílejí hodnoty a bezpečnostní protokoly, je nová forma síly.
Cena za bezpečnost
Tento posun má však svou odvrácenou tvář. Globalizace přinesla levné zboží a miliony lidí vytáhla z chudoby. Konec „zlatého věku“ a nástup Pax Silica znamená, že technologie budou dražší. Duplikace továren (stavba fabrik v USA nebo Evropě místo levné Asie) a kontrola dodavatelských řetězců zvýší náklady. Budeme sice bezpečnější, ale budeme si muset připlatit za odolnost.
Závěr: Nový světový řád
Pax Silica není jen technický termín pro dodávky čipů. Je to název pro nový světový řád, kde obchod už není neutrální půdou, ale zbraní. Zlatý věk globalizace skončil, protože jsme zjistili, že ekonomická závislost nevede k automatickému míru, ale k vzájemnému vydírání.
Státy se nyní skutečně věnují svým „státním zájmům“, ale v digitálním věku tyto zájmy znamenají nutnost vybrat si stranu. Globalizace nezaniká, ale mění se z „otevřeného oceánu“ na „systém chráněných přístavů“.
Termín Pax Silica je oficiální název nové strategické iniciativy vedené Spojenými státy, která byla představena v prosinci 2025. Název záměrně odkazuje na historické pojmy jako Pax Romana (římský mír) nebo Pax Americana, čímž naznačuje, že stabilita moderního světa bude nyní záviset na kontrole křemíku (čipů) a výpočetního výkonu, nikoliv jen na vojenské síle.
1. Co je Pax Silica?
Jde o technologicko-hospodářské spojenectví, jehož cílem je zajistit bezpečný dodavatelský řetězec pro éru umělé inteligence (AI). Iniciativa sdružuje USA a jejich klíčové partnery, mezi které patří:
- Zakládající členové: USA, Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Austrálie, Izrael, Spojené království a Nizozemsko. (ČR ne)
- Zajímavost: Indie byla z první vlny (k prosinci 2025) překvapivě vynechána, což v odborných kruzích vyvolalo velké diskuse o její technologické připravenosti.
2. Hlavní pilíře iniciativy
Pax Silica není jen „obchodní dohoda“, je to komplexní strategie, která pokrývá celý řetězec:
- Kritické minerály: Zajištění přístupu k lithiu, kobaltu a vzácným kovům (kde má nyní dominantní postavení Čína).
- Energie: Stabilní zdroje pro energeticky náročná datová centra a fabriky na čipy.
- Polovodiče: Vývoj a výroba nejpokročilejších čipů v rámci „bezpečné zóny“ spojenců.
- AI Infrastruktura: Ochrana modelů umělé inteligence a výpočetního výkonu před zneužitím rivaly.
3. Proč je to vnímáno jako „Konec zlatého věku globalizace“?
Online zdroje uvádějí, že Pax Silica de facto končí éru, kdy se technologie volně šířily po celém světě.
- Systém „zdymadel a přehrad“: Zatímco dříve byl obchod jako otevřený oceán, Pax Silica zavádí pravidla, která umožňují volný tok technologií mezi spojenci, ale staví bariéry vůči „zemím vyvolávajícím obavy“ (především Číně).
- Bezpečnost nad zisk: Dříve firmy hledaly nejlevnější výrobu. Nyní budou státy dotovat dražší výrobu doma nebo u spojenců, aby neriskovaly, že je rival odřízne od dodávek.
Anketa
Zdroje:
- Chris Miller – Chip War (Kniha): Naprostý základ pro pochopení toho, proč jsou čipy nejdůležitější surovinou dneška.
- The Economist – „Slowbalization“: Termín popisující zpomalení růstu globálního obchodu a návrat k regionální politice.
- Zprávy CSIS (Center for Strategic and International Studies): Nabízejí hluboké analýzy o tom, jak exportní kontroly USA na technologie mění vztahy s Čínou.
- https://www.state.gov/releases/office-of-the-spokesperson/2025/12/pax-silica-initiative
- https://asean.usmission.gov/pax-silica-initiative/
