Článek
Příběh ukrajinsko-japonské spolupráce ukazuje, že moderní spojenci nemusí sdílet hranice ani společnou historii.
Zatímco Rusko vede válku pomocí tanků, raket a dronů, Ukrajina už dnes přemýšlí o tom, jak bude vypadat země po skončení konfliktu. A právě zde našla partnera, který nabízí něco, co nelze koupit ani vyrobit během několika měsíců – zkušenost s obnovou krajiny po katastrofě.
Japonsko možná neposílá na Ukrajinu tolik zbraní jako některé západní země. Přináší však něco, co bude mít hodnotu i dlouho po skončení bojů: schopnost vrátit život půdě, která po staletí živila miliony lidí.
A právě v tom může být jeho pomoc jednou z nejtrvalejších investic do budoucnosti Ukrajiny.
Když se mluví o zahraniční pomoci Ukrajině, většina lidí si vybaví Spojené státy, evropské země nebo vojenskou podporu spojenců v NATO. Málokdo by však hledal jednoho z nejzajímavějších partnerů Kyjeva na druhém konci Eurasie – v Japonsku.
Právě země vycházejícího slunce se v posledních letech stává významným partnerem Ukrajiny nejen při obnově infrastruktury, ale také v oblasti, která je pro budoucnost země možná ještě důležitější: při obnově její půdy.
Válka, která zasáhla i ukrajinskou černozem
Ukrajina patří mezi země s nejúrodnější půdou na světě. Její černozem je po desetiletí považována za jedno z nejcennějších přírodních bohatství země a základ jejího zemědělského exportu.
Tři roky války však zanechaly stopy nejen na městech a infrastruktuře. Boje, výbuchy munice, požáry, vojenská technika a zbytky zbraní způsobily rozsáhlé poškození zemědělské krajiny. Na mnoha místech odborníci evidují kontaminaci půdy těžkými kovy, ropnými látkami a dalšími nebezpečnými látkami.
Obnova takových území není otázkou měsíců, ale často celých let.
Japonská technologie
Právě zde vstupuje do hry Japonsko.
Na začátku roku 2025 odstartoval pilotní projekt japonské rozvojové agentury JICA ve spolupráci se společností Kakuichi. Cílem je využít pokročilou technologii nanobublin k obnově válkou poškozené půdy.
Princip je na první pohled jednoduchý. Do vody se vpravují mikroskopické bublinky kyslíku, které zlepšují biologické procesy v půdě, podporují regeneraci mikroorganismů a pomáhají rostlinám efektivněji využívat živiny. Výsledkem může být rychlejší obnova zemědělské půdy bez kontaminované produkce.
Pilotní zařízení byla nasazena v několika ukrajinských regionech, kde odborníci sledují jejich účinnost při obnově zasažených území.
Zkušenost z katastrof, které změnily Japonsko
Japonská angažovanost není náhodná.
Země má rozsáhlé zkušenosti s řešením následků přírodních i průmyslových katastrof. Po ničivém zemětřesení a tsunami v roce 2011 muselo Japonsko řešit rozsáhlou dekontaminaci území v okolí elektrárny Fukušima a obnovu oblastí postižených nebezpečným odpadem.
Právě zkušenosti získané během těchto krizí dnes Japonci využívají při pomoci Ukrajině.
Zatímco západní partneři často dodávají finanční prostředky nebo stavební technologie, Japonsko přináší specifické know-how zaměřené na dlouhodobou obnovu životního prostředí.
Obnova půdy jako otázka národní bezpečnosti
Pro Ukrajinu nejde pouze o ekologické téma.
Zemědělství představuje jeden z pilířů ukrajinské ekonomiky a významný zdroj příjmů státu. Každý hektar půdy vrácený do produkce znamená vyšší potravinovou bezpečnost, pracovní místa i budoucí ekonomický růst.
V tomto směru se ukazuje, že poválečná obnova nebude jen otázkou stavby silnic, mostů nebo bytových domů. Stejně důležité bude vrátit život krajině, která byla válkou poškozena.
Historický precedent v mezinárodním právu
Vedle samotné obnovy půdy se Ukrajina snaží prosadit ještě jeden významný krok.
Kyjev systematicky dokumentuje ekologické škody způsobené ruskou agresí a usiluje o jejich zahrnutí do mezinárodního systému náhrad škod. Nejde pouze o zničené budovy nebo průmyslové podniky, ale také o poškozené lesy, znečištěné vodní zdroje, emise vzniklé válečnými operacemi a degradaci zemědělské půdy.
Pokud by byly tyto nároky v budoucnu uznány, mohlo by jít o jeden z prvních případů v moderní historii, kdy by environmentální škody získaly stejné postavení jako tradiční válečné škody na majetku.
A jak můžeme pomoci s obnovou Ukrajiny MY?
Abychom pomohli s obnovou válkou poničené krajiny, spustili jsme na portálu DONIO sbírku pro válečné veterány a veteránky, kteří se právě nacházejí v nemocnicích, kde podstupují rehabilitační program s posttraumatickou stresovou poruchou, nebo jsou po amputaci rukou či nohou. Podpořit projekt můžete i Vy.
Někdy máme pocit, že abychom ve světě něco změnili, musíme udělat obří, hrdinské gesto. Přitom stačí úplný detail. Zítra ráno si možná cestou do práce koupíte kávu. Bude skvělá, ale za deset minut po ní zbyde jen prázdný kelímek.
Když přesně tuhle jednu kávu, kterou si nedáte, pošlete na Donio, stane se z ní něco trvalého. Stačí jedno kliknutí a ta zítřejší káva bude mít mnohem lepší chuť. Klik
Autorka článku: MUDr. Ing. Petra Fejtová, MBA
Zdroje:
https://medium.seznam.cz/clanek/p-e-t-r-a-obilnice-sveta-pod-palbou-jak-valka-kontaminuje-ukrajinskou-pudu-a-co-bude-stat-jeji-obnova-197747
https://www.jica.go.jp/english/information/topics/2025/p20260209_01.htm
https://www.kaku-ichi.co.jp/aqua/en/news/2025/12/16/29029/






