Článek
Od 30. srpna do 5. září 2026 se v Praze uskuteční 17. ročník Letní školy migračních studií (Summer School on Migration Studies) – týdenní mezinárodní vzdělávací program, který každoročně svádí dohromady studenty, výzkumníky i praktiky z oblasti migrace. Akce přichází v momentě, kdy je téma migrace v Evropě opět mimořádně žhavé – jen před necelými dvěma týdny čelilo španělské město Ceuta na severu Afriky náporu desítek tisíc migrantů, který rozpoutal ostrou politickou debatu napříč celou Unií.
Co je Letní škola a kdo za ní stojí
Program pořádá Geografické migrační centrum (GEOMIGRACE) při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, a to ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) v Česku. Mezi partnery programu patří Informační centrum OSN v Praze (UNIC Prague), české zastoupení Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Nadace Jana Masaryka.
Škola vznikla v roce 2009 a od té doby jí prošlo přes tisíc účastníků z více než sta zemí – vznikla tak mezinárodní platforma pro výměnu poznatků, sdílení zkušeností a budování profesních sítí mezi lidmi, kteří se migrací zabývají profesně.
Akce se koná v historických prostorách Přírodovědecké fakulty na Albertově a typicky se jí účastní kolem osmdesáti až devadesáti lidí z celého světa.
Program je záměrně mezioborový: migrace se v něm probírá z pohledu geografie, sociologie, demografie, ekonomie, politologie, práva i humanitární a rozvojové praxe. Účastníci se během týdne setkávají s předními akademiky i zkušenými praktiky formou přednášek, seminářů, workshopů a panelových diskuzí, program navíc doplňuje kulturní část a společenský program v Praze.
Kdo letos přijede
Letošní ročník má nabídnout řadu výrazných jmen. Mezi očekávanými řečníky je profesor Russell King ze Sussexské univerzity, bývalá zástupkyně generálního ředitele IOM Irena Vojáčková-Sollorano, Elizabeth Warn, šéfka divize pracovní mobility v IOM, Jean-Nicolas Beuze, zástupce UNHCR při EU, dále Eric Opoku Ware ze sdružení Sahara Hustlers Association, zakladatel Apatride Network Aleksejs Ivashuk či Pablo Rojas Coppari, vedoucí výzkumné jednotky centrály IOM v Ženevě – a řada dalších expertů z akademické sféry, mezinárodních organizací a neziskového sektoru.
Odbornost proti heslům
Debata o migraci se v Česku i jinde v Evropě většinou vede v heslech – „otevřít“, „zavřít“, „hranice musí držet“. Odborná konference tohle neumí nahradit, ale může nabídnout něco, co v hesle nezůstane: že migrace je zároveň otázka demografie a trhu práce, mezinárodního práva, geopolitiky i toho, jak se dítě migrantů zapíše do školy v Kolíně nebo v Berlíně. Proto má smysl posadit k jednomu stolu akademiky, lidi z terénu i samotné migranty a jejich organizace – tedy přesně to, o co se pražská Letní škola snaží už sedmnáct let.
Že je téma živé, ukázala i poslední srpnová krize v Ceutě. Do španělské enklávy na severu Afriky se během jediného víkendu na konci července dostalo podle odhadů španělského ministerstva vnitra na šedesát tisíc lidí z Maroka, přičemž desítky z nich při pokusu o překonání hranice zahynuly nebo se utopily. Masivní přesun lidí odstartovala virální fáma na sociálních sítích o rozsudku španělského soudu, podle kterého nelze migranty připlouvající po moři zrychleně deportovat bez řízení – dezinformace ale tento rozsudek překroutily v tvrzení, že Španělsko zcela otevřelo hranice. Marocké úřady navíc dohled nad hranicí v danou chvíli výrazně omezily, čímž dojem otevřených hranic ještě posílily.
Krize se rychle přelila i do bruselské a národních politik. Ministři vnitra zemí EU o situaci jednali na mimořádném zasedání, zatímco centra pro migranty v Ceutě zůstávala přeplněná. Část členských států – včetně Česka – přitom vyzvala k dočasnému vyloučení Španělska ze schengenského prostoru, což způsobilo napětí i uvnitř samotné Unie, protože španělská strana kritizovala kolegy za to, že krizi využili k politickému útoku na Madrid, místo aby zemi pomohli.
Evropská komise ovšem takový krok odmítá jako zbytečný. Ceuta a Melilla se totiž z hlediska schengenských pravidel prakticky považují za vnější hranici EU, nikoli za španělské pevninské území, takže se na cestující do zbytku Evropy vztahují stejná pravidla, jako by přijížděli odjinud z Afriky. Ministerstvo vnitra Španělska navíc zdůraznilo, že nikdo, kdo do Ceuty vstoupil neoprávněně, se odtud na pevninu nedostal ani dostat nemohl.
Komentátoři zároveň upozorňují, že krize v Ceutě se stala vítaným tématem pro krajní pravici napříč Evropou, která ji využívá k mobilizaci voličů strachem z migrace – zatímco levicová a liberální strana politického spektra situaci vnímá spíše jako důsledek geopolitického tlaku ze strany Maroka na Madrid kvůli nedávnému sblížení Španělska s Alžírskem.
Ceuta jako lekce
Ceuta je dobrou ukázkou toho, jak rychle se lokální krize může proměnit v celoevropské politické téma – a jak snadno se v takové situaci šíří polopravdy a dezinformace, na které následně reagují politici napříč spektrem. Právě zde má odborná diskuze svůj smysl: pomáhá odlišit, co je ověřený fakt a co je politická interpretace nebo účelová zkratka, a ukazuje, že za slovem „migrace“ se skrývá celá řada odlišných situací – od žadatelů o azyl přes pracovní migranty až po lidi prchající před konfliktem či klimatickými změnami, z nichž každá vyžaduje jiný přístup i jiná řešení.
Akce jako pražská Letní škola migračních studií tak nejsou jen akademickým cvičením. V roce, kdy se evropská politika kvůli jedné hraniční enklávě znovu rozdělila na tábory volající po uzavření hranic a tábory upozorňující na to, že podobná gesta jsou spíše symbolická než funkční, je prostor pro věcnou, mezioborovou debatu o migraci potřebnější než kdy jindy.
Praha tak na týden nabídne místo, kde se odborníci, praktici i mladí lidé z celého světa mohou bavit o migraci bez nutnosti volit stranu v polarizované debatě – a to je samo o sobě přínos, který přesahuje hranice jedné konference.
Zdroj:
https://www.reuters.com/world/europe/spain-threatens-retaliation-italy-if-border-controls-not-lifted-2026-08-07/
https://czechia.iom.int/news/summer-school-migration-studies-comming-end-summer-2026
Citát je běžně přisuzovaný Johnu Stuartu Millovi (1806–1873), britskému filozofovi a politickému ekonomovi:
„Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.“
