Itálie končí s drcením jednodenních kuřátek. Co přesně se mění?

Itálie se stala další velkou evropskou zemí, která ukončí dosud běžnou praxi masového usmrcování jednodenních kohoutků z nosných linií slepic. Od 1.ledna 2027 budou tamní líhně povinny přejít na zcela nový model práce – vylíhlá samčí kuřata už nebudou moci být zabíjena kvůli tomu, že se „nevyplatí“. Tento krok přichází po intenzivní politické i společenské debatě a je výsledkem legislativního dekretu schváleného italskou vládou na základě pověření parlamentu. Mění se tím nejen pravidla, ale i samotná filozofie nakládání se zvířaty v prvních hodinách života.

Dnes se v Evropě každoročně usmrtí stovky milionů kohoutků. Specializovaná nosná plemena slepic jsou vyšlechtěna pro vysokou snášku, nikoli pro růst masa. Samičím kuřatům připadne místo v halách s chovem nosnic, zatímco samci jsou považováni za ekonomicky bezcenné. Následkem toho končí v prvních hodinách života ve strojích na drcení nebo v plynových komorách. Itálie tuto praxi v současnosti zcela nezakázala – stane se tak až k uvedenému termínu – ale už dnes platí, že metoda mechanické eliminace v drtiči za živa je nežádoucí a vláda doporučuje humánnější postupy. Zlomová změna však nastane za dva roky, kdy bude drcení i další formy selektivního zabíjení jednodenních samců definitivně postaveno mimo zákon.

Nový systém počítá s technologickou revolucí. Líhně budou muset investovat do zařízení pro tzv. in-ovo sexing, tedy určování pohlaví ještě v embryonální fázi, nejpozději do 14. dne inkubace. Jde o rychle se rozvíjející obor – od optických metod přes analýzu tekutin až po spektroskopii řízenou umělou inteligencí. Pokud se zjistí, že se ve vejci vyvíjí kohoutek, vejce se vůbec nedostane do líhně. Italští zákonodárci očekávají, že tím každoročně předejdou utracení přibližně 34 milionů kuřat. Současně stát připravuje zvláštní směrnice a podpůrné programy, aby technologický přechod finančně zvládly i menší podniky.

Zákon přitom připouští jen úzký okruh výjimek – například při nákazách drůbeže, při vážných haváriích techniky nebo pro vědecké účely. Dozor budou mít v rukou veterinární autority a za porušení hrozí vysoké pokuty. Díky tomu má mít norma skutečné dopady, nikoli jen symbolickou hodnotu. Právě to bylo v Itálii předmětem politických sporů: některé země už zákaz přijaly, a tak italská vláda čelila tlaku, aby neotáleli.

Evropská debata o zabíjení jednodenních kuřátek se přitom vede řadu let. Německo zavedlo zákaz už v roce 2022 a postupně přechází na přísnější pravidla včetně omezení určování pohlaví po sedmém dni vývoje. Francie rovněž zakázala vybíjení jednodenních kohoutků v roce 2022 a stát aktivně spolufinancuje nákup nových technologií. Rakousko, Lucembursko a Švýcarsko přijaly podobné kroky a některé tamní obchodní řetězce uvádějí na trh vejce z tzv. „bratrských kohoutků“, tedy systémů, které kuřata vykrmují namísto jejich likvidace.

Zajímavostí je, že technologie in-ovo sexingu se vyvíjejí tak rychle, že některé start-upy už testují metody natolik citlivé, že určí pohlaví během prvních sedmi dnů vývoje, kdy embryo podle části evropské veřejnosti ještě není morálně srovnatelné s později vylíhnutým živočichem. Také se objevují první komerční projekty plemen „dual-purpose“, která kombinují vyšší snášku s možností výkrmu kohoutků – návrat k dřívějšímu zemědělskému modelu, jen v moderním šlechtitelském provedení.

Italský krok proto není izolovaným rozhodnutím. Jde o součást širšího trendu, který může zásadně změnit produkci vajec v celé Evropské unii. Evropská komise již několik let připravuje reformu legislativy o ochraně zvířat, kde se zákaz zabíjení jednodenních kohoutků opakovaně objevuje jako potenciální celoevropské opatření. Pokud jej EU nakonec schválí, země včetně Česka budou muset investovat do podobných technologií a změnit logistiku líhní i označování vajec.

Kam směřuje Evropa a co čeká Česko

Evropa se posouvá směrem k modelu, v němž není zabíjení jednodenních kuřátek považováno za přijatelné ani ekonomicky nezbytné. Německo a Francie již změnu provedly, Itálie je zavede do praxe v roce 2027 a další státy připravují legislativu. Očekává se, že EU celý proces sjednotí, aby trh nebyl roztříštěný. Česko bude muset dříve či později řešit stejné dilema: investovat do technologií, nebo riskovat, že domácí produkce ztratí konkurenceschopnost na trhu, kde budou spotřebitelé stále více požadovat vajíčka „bez utrpení“. Budoucnost tak směřuje k tomu, že drcení kuřátek zůstane už jen temnou kapitolou historie průmyslového chovu, nikoli jeho současnou realitou.

Konkrétní články / dokumenty

https://www.eurogroupforanimals.org/news/italy-end-killing-male-chicks-egg-industry-end-2026

https://animalequality.org/news/2025/03/28/italys-male-chick-killing-ban-stalls-colosseum-lights-up-in-protest

https://adavsociety.org/italy-to-ban-male-chick-culling-in-the-egg-industry

https://animallaweurope.org/wp-content/uploads/Chick-and-Duckling-Killing-UPDATE-December-2024.pdf