Článek
Již odmala jsme zvyklí číst si nebo se dovídat základní data o rozměrech a výkonech leckterého savce či ptačího druhu. U těch již vymřelých druhů je to o trochu těžší, a tak se spíše spoléháme na data ověřená vědci, než že bychom spoléhali na svůj instinkt.
Sama jsem se domnívala, že tzv. summum problema – „nejvyšší problém“ je velikost předních nohou T-Rexe, že to nám nejvíce napoví o životě samotného druhu. Dotaz mého syna mě přiměl zaměřit se na triviální věc, která je pro pochopení vztahu dravce a kořisti daleko zásadnější.
Tyrannosaurus rex pořád patří k nejvíce fascinujícím živočichům, takže kolem něj koluje spousta otázek.
Po většinu 20. století si paleontologové mysleli, že masožraví dinosauři byli špatní plavci. Dokonce se věřilo, že býložravci utíkali do vody, aby se před nimi zachránili. Jenže novější nálezy naznačují, že to mohlo být právě naopak.
Na několika místech světa se našly fosilní „plavecké stopy“ – škrábance a rýhy, které po sobě zanechali teropodi, skupina dravých dinosaurů zahrnující i samotného tyranosaura. Tyto stopy dokazují, že dinosauři uměli pohybovat nohama podobně jako psi při plavání.
V Utahu paleontologové objevili přes 2 500 takových stop malých masožravců, kteří kdysi překonávali jezero. Další záznamy pocházejí ze Španělska, kde dokonce vědci rozlišili různé typy plaveckých pohybů.
Jak by plaval T. rex?
Přímé důkazy o plavání tyranosaurů zatím chybí, ale paleontolog Cassius Morrison z University College London říká jasně: „Většina zvířat umí plavat, i když k tomu není zvlášť uzpůsobena.“ A u T. rexe to pravděpodobně nebylo jinak.
Dospělý tyranosaurus měřil přes 12 metrů a vážil kolem devíti tun. Přesto byl na svou velikost poměrně lehký. Mohl za to systém vzdušných vaků v jeho kostře – stejný, jaký mají dnešní ptáci. Tyto dutiny zlepšovaly dýchání, odlehčovaly tělo a pomáhaly mu pravděpodobně držet se na hladině.
Naopak jeho vzdálený příbuzný Spinosaurus měl kosti mimořádně husté, aby se ve vodě nepotápěl příliš pomalu a dokázal se lépe ponořit. T. rex takové úpravy neměl – znamená to, že by byl spíš „plovoucí obr“, který by se držel u hladiny a pomalu se odrážel mohutnýma nohama.
Lovec mělčin a břehů?
Mohlo mít plavání pro tyranosaura praktický význam?
Uruguayský paleontolog R. Ernesto Blanco vytvořil model pohybu T. rexe ve vodě a dospěl k překvapivému závěru: na souši byl tyranosaurus pomalejší než většina své kořisti, ale v mělké vodě by mohl být rychlejší.
Proč ta nejistota?
Před 66 miliony let pokrývaly velkou část dnešní Severní Ameriky nížiny, řeky a bažiny – prostředí podobné deltě Mississippi. V takové krajině se schopnost plavat mohla hodit.
Podle slavné studie Charlese Marshalla a jeho týmu z University of California, Berkeley publikované v Science (2021) žilo během celé existence druhu Tyrannosaurus rex přibližně: 2,5 miliardy jedinců. Z těchto miliard se dochovalo jen naprosté minimum fosilií.
Známe přibližně okolo 100–150 jednotlivých exemplářů,
z toho asi 50 poměrně dobře zachovaných kosterních souborů
a jen několik téměř kompletních koster (např. Sue, Scotty, Stan).
Tedy:
Když vědci říkají, že T. rex uměl pravděpodobně plavat, slyšíme to jako samozřejmost.
Ale co když to byla výjimka?
Anketa
Co když i mezi nimi byli ti, kdo se do vody neodvážili, a ti, kdo se utopili po prvních tempech?
V každém druhu se najdou odvážní i váhaví, ti, kdo se dívají na hladinu, a ti, kdo do ní skočí.
Možná právě tam, mezi vlnami se zrodila první lekce o odvaze — dávno předtím, než se na břehu objevil člověk a zkusil to samé.
Na závěr si dovolím poznamenat, že pokud mu přední drobné nožky těžko pomáhaly při lovu kořisti, těžko by mu pomohly i při plavání. Tak proč je tedy…měl?
Zdroje:
- Milner, A. R. C., Lockley, M. G. & Kirkland, J. I. “A large collection of well-preserved theropod dinosaur swim tracks from the Lower Jurassic Moenave Formation, St. George, Utah.” The Triassic-Jurassic Terrestrial Transition (New Mexico Museum of Natural History & Science Bulletin 37), 2006, s. 315-338 [online]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/40661875_A_large_collection_of_well-preserved_theropod_dinosaur_swim_tracks_from_the_Lower_Jurassic_Moenave_Formation_St_George_Utah ResearchGate
- Navarro-Lorbés, P., Díaz-Martínez, I., Valle-Melón, J. M., Moratalla, J. J., Ferrer-Ventura, M., San Juan-Palacios, R., Torices, A. et al. “Dinosaur swim tracks from the Lower Cretaceous of La Rioja, Spain: an ichnological approach to non-common behaviours.” Cretaceous Research, Vol. 147, 2023, Article 105516 [online]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0195667123000447 ScienceDirect+1
- Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P. & Evans, D. C. “Air-filled postcranial bones in theropod dinosaurs: implications for pneumaticity and respiratory evolution.” Biological Reviews, Vol. 87, 2012, s. 168-193 [online]. Dostupné z: https://sites.ohio.edu/oconnorp/PDFs/Benson%20etal%202012_Tpod%20pneumaticity.pdf sites.ohio.edu
- Alexander, R. M. N. “Dinosaur biomechanics.” Proceedings of the Royal Society B, 2006 [online]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1634776/ PubMed Central
- Henderson, D. M. “A buoyancy, balance and stability challenge to the hypothesis of a semi-aquatic Spinosaurus (Dinosauria: Tyrannosauroidea).” PeerJ, Vol. 6, 2018 [online]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6098948/
- Originální článek: Absolute abundance and preservation rate of Tyrannosaurus rex – C. R. Marshall et al., Science, Vol. 372(6539): 284-287, 16 Apr 2021. DOI: 10.1126/science.abc8300