Příběh, který začal neobyčejnou srstí: králík kastorex

Kastorex patří mezi plemena, která si získají pozornost na první dotek. Jeho srst je jemná jako samet, hustá a hebká tak, že připomíná luxusní kožešiny divokých zvířat. Nejde ale jen o krásu – za tímto plemenem stojí stoletá historie, dávná chovatelská práce i malá genetická zvláštnost, která dokázala změnit svět králíkářství.

Kořeny Kastorexe sahají do první poloviny 20. století, kdy se v Evropě začaly objevovat první králíci se zvláštní, velmi krátkou srstí. Chovatelé si brzy všimli, že tato srst je úplně jiná než u běžných králíků – byla rovnoměrná, téměř bez pesíků a na omak mimořádně hebká. Šlo o důsledek samovolné genetické mutace, která změnila strukturu chlupů. Tehdy se plemeno začalo označovat jako „rex“, tedy král, protože tak jedinečnou srst neměl žádný jiný králík.

Jeho název vychází z latinského slova castor – bobr. Barva jeho srsti totiž připomínala drahé bobří kožešiny, které byly historicky vysoce ceněné. Podle pamětníků prý někteří starší chovatelé dokázali kůžky z Kastorexů pracovně zaměnit s pravými bobřími, protože na první pohled byly skutečně podobné. Právě tato atraktivita způsobila, že se plemeno během několika let rozšířilo z Francie a Německa do střední Evropy, kde se rychle zabydlelo i v českých králíkárnách.

Co dělá kastorexe skutečně výjimečným, je jeho srst. Všechny chlupy jsou téměř stejně dlouhé a rostou kolmo vzhůru. Tím se vytváří charakteristický „plyšový“ povrch, jaký u jiného plemene nenajdete. Pesíky, které u běžných králíků trčí nad krycí srstí, jsou zde zakrnělé. Díky tomu srst působí neobvykle hladce, rovnoměrně a má jedinečný lesk.

Zajímavostí je, že kastorex nevyžaduje žádnou speciální úpravu srsti. Nepotřebuje kartáčování ani koupání – jeho srst je nejkrásnější, když ji necháte naprosto přirozenou. Chovatelé dokonce říkají, že přílišná manipulace srst ničí, a tak nejlepší péčí je čisté prostředí a minimální zásahy.

Kastorex je střední plemeno s váhou okolo čtyř kilogramů. Má kompaktní, pevné tělo, dobře vyvinuté svaly a hrdě nesenou hlavu. Jeho celkový dojem působí harmonicky a vyváženě, což z něj dělá atraktivní plemeno nejen pro vystavovatele, ale i pro drobnochovatele, kteří hledají králíka „tak akorát“.

Přátelská a klidná povaha je příjemným bonusem. Chovatelé často zmiňují, že s Kastorexy je radost pracovat – nejsou lekaví, dobře si zvykají na přítomnost člověka a samice bývají spolehlivé matky. I mláďata dobře prospívají a rychle rostou.

Přestože má Kastorex luxusní srst, není chov nijak zvlášť náročný. Důležité je především suché a čisté prostředí, protože rexová srst je citlivější na vlhkost a nečistoty. Kotec by měl být dobře větraný, chráněný před průvanem a vybavený měkkou podestýlkou – ideálně slámou.

Samice potřebují prostornější kotec, zejména během odchovu mláďat. Pro střední plemeno je vhodné volit konstrukci přibližně 80 × 70 cm, ale větší prostor se vždy vyplatí. Mláďata Kastorexe bývají čilá a zvědavá, takže možnost pohybu prospívá jejich kondici i srsti.

Kastorex nemá žádné zvláštní nutriční nároky – prospívá na stejné stravě jako drtivá většina domácích králíků. Základem je kvalitní seno, které doplňuje směs obilnin nebo granule. Samozřejmostí je čerstvá voda a možnost přidat zelené krmivo podle sezóny. Jen u výstavních jedinců chovatelé dbají na „čistší“ skladbu jídelníčku, aby srst nebyla příliš mastná nebo hrubá.

Zatímco některá plemena zažívají prudké výkyvy popularity, Kastorex si drží stabilní pozici už mnoho desetiletí. V Česku a na Slovensku je velmi rozšířený a patří k nejčastějším rexovým plemenům. Své příznivce má i v Německu, Polsku a Francii.

Důvod je jednoduchý: je to králík, který v sobě spojuje krásu, užitkovost, příjemnou povahu a nenáročnost. A právě takové plemeno má vždy své místo – ať už ve výstavních kruzích, nebo v malých domácích chovech.

Zdroje: