Článek
Zimní procházka kolem rybníka, děti s rukavicemi plnými rohlíků a pocit, že děláme něco dobrého. Krmení labutí a kachen patří k českým Vánocům skoro stejně jako kapr. Jenže to, co vypadá jako laskavé gesto, může mít pro vodní ptáky dlouhodobě nepříjemné následky.
Pečivo je pro člověka levné a dostupné. Pro ptáky ale znamená hlavně „plný žaludek bez výživy“. Chléb a rohlíky obsahují minimum látek, které labutě a kachny skutečně potřebují. Pták se nasytí, přestane hledat přirozenou potravu, ale jeho tělo přitom nedostane dostatek živin. Výsledkem může být horší kondice, oslabená imunita a větší náchylnost k nemocem.
Krmení má ještě jeden efekt, který si často neuvědomujeme. Když lidé nosí potravu stále na stejné místo, ptáci se tam hromadí. Na malém prostoru pak snadněji dochází k šíření chorob, agresivnímu chování i znečištění vody zbytky potravy. To už není problém jednoho rohlíku, ale celého ekosystému rybníka nebo městského parku.
Doporučení: vyhněte se „pravidelným krmným místům“ a nenechávejte potravu ležet ve vodě.
Andělská křídla
U mláďat labutí a hus se v posledních letech stále častěji mluví o jevu zvaném „angel wing“ – deformaci křídel, při které peří trčí do stran a pták už nikdy správně nelétá. Veterinární studie ukazují, že příčina bývá kombinovaná, ale jedním z rizikových faktorů je právě nevyvážená strava a intenzivní přikrmování lidskou potravou.
Pro mládě to znamená celoživotní handicap. V přírodě pak závisí na lidech nebo končí v záchranných stanicích.
Doporučení: nikdy nekrmte mláďata pečivem a zvažte, zda je vůbec nutné je krmit – rodiče si ve většině případů poradí sami.
Když už krmit, tak chytře
Neznamená to, že by lidé museli u rybníků chodit se sklopenou hlavou a prázdnýma rukama. Pokud už krmit chcete, existují mnohem vhodnější alternativy. Kachny i labutě dobře přijímají rozmražený hrášek, ovesné vločky, kukuřici, semena nebo listovou zeleninu. Tyto potraviny se více blíží jejich přirozené stravě a nezatěžují vodu ani trávení.
Krmení by ale mělo zůstat symbolem, ne hlavním zdrojem potravy. Malá hrst je víc než dost.
Doporučení: berte krmení jako zpestření pro pozorování ptáků, ne jako jejich „oběd“.
Vánoce u vody: co rozhodně nepatří z talíře do rybníka
Po štědrovečerní večeři může být lákavé vzít zbytky na procházku. Bramborový salát, omastky, slané a kořeněné potraviny ale vodním ptákům skutečně škodí. Sůl, tuky, koření i majonéza zatěžují jejich organismus a zbytky navíc rychle kazí vodu.
To, že pták něco sní, neznamená, že je to pro něj vhodné.
Doporučení: zbytky patří do koše nebo kompostu, ne do rybníka – i o Vánocích.
Největší pomoc? Někdy žádná
Možná to zní paradoxně, ale vodním ptákům často nejvíc pomůžeme tím, že je necháme na pokoji. Příroda si většinou poradí lépe než naše dobré úmysly zabalené v igelitce s rohlíky.
A pokud už chceme dětem ukázat blízkost ke zvířatům, můžeme je naučit něco cennějšího než házení chleba do vody: respekt, pozorování a odpovědnost.
Doporučení: místo krmení si zkuste vzít dalekohled – zážitek vydrží déle než rohlík.
