Článek
Dnes je Mezinárodní den koček, den, kdy si připomínáme, jak moc jsou tyhle chlupaté bytosti součástí našich životů. Nejsou to „jen mazlíčci“. Jsou to osobnosti. Společníci. Rozmazlené královny a králové našich domácností, kteří si dělají, co chtějí a my jim to většinou odpustíme s úsměvem.
Každá kočka je originál. Některá vrní při každém doteku, jiná má vlastní „pracovní dobu“ mazlení, a další vás zkoumá jako mimozemšťana, než vás po letech přijme mezi své. A právě to je na nich kouzelné.
Kočky nás učí trpělivosti, klidu, vnímání prostoru a času. Připomínají nám, že ticho a pozorování mají svou hodnotu. A zároveň dokážou být tím nejlepším terapeutem, jedním zapředením uklidní víc než celý playlist meditační hudby.
Proč miluju kočky já?
Protože mě vždycky překvapí. Protože přítomnost kočky doma je jako mít malý kousek divočiny, v té nejhebčí a nejladnější podobě. Protože když se mi kočka uvelebí na klíně, svět na chvíli zpomalí.
Takže všem kočkám, těm domácím i těm venkovním, těm upovídaným i těm záhadným, přeju dnes spoustu pohlazení, klidných pelíšků a mističek až po okraj. A sobě přeju, aby tu s námi byly co nejdéle.
