Článek
Co je za hrubostí, které se vědomě dopouští?
Na to se ptá v jednom článku na téma Dušek autorka. A já odpovídám:
Je to nezpracovaná bolest.
Uvědomte si, že panu Duškovi zemřeli jeho nejbližší. Víte, jakou obrovskou bolest musel zažívat? A jedna z cest, jak takové trauma přežít a nezbláznit se z toho, je oddělit od sebe tu část, která trpí a dál jít životem, jako bych byl nezraněný. Jenomže důsledkem je takové hrubé až kruté chování. A protože pan Dušek ví hodně o ezoterice, tak nevědomě tuto zbraň použil proti sobě a teď i proti Vám.
Jak to vím?
Už roky dělám rodinné konstelace a díky tomu poznám, jak vypadá podvědomá bolest.
Ale i kdybych se spletl. Je to možné. Já si nehraju na osvíceného. I tak může tato hypotéza může pomoci vám. Nestálo by to za to? Což tuhle hypotézu použít ke zlepšení životů všech – jak těch, kteří vzteky nemohli spát celou noc, tak těch, kteří se teď obviňují za to, že v jejich okolí někdo umřel, tak těch, kteří mají právě rakovinu a bojují s ní nebo se právě teď obávají, že nebojují dostatečně nebo lékaře, který se rozhodl bojovat proti ezoterice, protože nechce znovu zažít bolest z odchodu své sestry.
Ale něco za to zaplatíte.
Jako v tom vtipu, kdy sedlák umírá hlady, jeho žena a děti jsou na pokraji smrti. A on plný zoufalství prosí Boha o pomoc. A on se mu najednou objeví a řekne: Vidím tvé zoufalství. Přej si cokoliv a splním ti to. Ale mám jednu podmínku: Tvůj soused, kterého nemáš rád, dostane dvojnásobek toho co ty. A milý sedlák si vzpomene na to, jak nenávidí svého souseda a řekne: Dobře, Bože. Prosím vypíchni mi oko.
Svět funguje podle tohoto vtipu.
Když přejeme druhým dobro, přejeme ho i sobě. Když přejeme druhým zlo, přejeme ho sobě taky. Vím, že tohle pochopení je proti všemu, čemu věříte. Vím, že není žádné vědecké ověření téhle teorie. A hlavně - nechci abyste panu Duškovi přáli dobro, když toho nejste schopni.
Máte na to právo.dívat na sebe.
Není ta smršť článků o panu Duškovi taky jen o vaší bolestí? A co kdybyste se zkusili zachovat podle mé hypotézy a řekli mu v duchu: Chápu, že to musí strašně bolet. A jen se dívejte, co se stane. Možná se i vám uleví. Možná prožijete svou vlastní bolest a pak se vám uleví. Ale nejspíše se nestane nic, nejvíc asi proto, že mi nevěříte.
Máte na to právo.
Ale i kdyby to udělalo jen 10 % teď naštvaných lidí a jen 1 % to pomohlo, nebylo by to hezké? Nechci se zastávat pana Duška. Dokonce se obávám, že jestli mám pravdu a vy mu pošlete místo vzteku pochopení, tak se možná dokonce i panu Duškovi dočasně přitíží. Ale on na rozdíl od vás by měl vědět, co s tím udělat.
MUDr. Martin Daniel
