Hlavní obsah

Adam Vojtěch: Návrat politika improvizace a chaosu

Foto: Pan Továrník

Na pandemii covidu vzpomíná málokdo rád. Dva roky života v nejistotě, nekonečných lockdownech a vládním chaosu.

Článek

A člověk, který je za tento marasmus odpovědný, protože zastával jeden z klíčových postů, se vrací a místo omluvy přichází s drzým výrazem spasitele.

Ano, Adam Vojtěch je zpět. Ten samý, který během pandemie opakovaně selhával a nakonec rezignoval. Proč se tedy vrací? Protože Babišovi v průzkumech vyšlo, že je to ten „ten nejméně konfliktní“. V překladu: nehádal se, servilně ustupoval jeho přáním a veřejnost na to zapomněla.

Když byl čas něco změnit, nedělo se nic

Vojtěch se ministrem stal ještě před pandemií, takže měl dost času věnovat se systémovým problémům zdravotnictví. Co se povedlo? No… nic moc.

Digitalizace zdravotnictví? Zapomeňte.

Stárnutí lékařů? Ignorováno.

Platy zdravotníků? Nezájem.

Místo reforem přišlo přešlapování na místě a budování image „mladého slušňáka“. A pak udeřila pandemie.

Roušky šité doma, respirátory za 777 Kč

Stát byl na krizovou situaci absolutně nepřipravený. Vzpomínáte si, jak jsme si doma šili roušky, protože nebyly? Jak se za miliony kupovalo zboží pochybné kvality z Číny? A jak se respirátory nakupovaly za „magických“ 777 korun za kus? Tak to jde za Vojtěchěm.

Tahle improvizace by se ještě dala chápat, kdyby byla doprovázená jasným vedením a komunikací. Jenže místo toho nám televize denně v živém přenosu servírovaly vládní zmatek, neustálé změny v pravidlech, tiskovky, které nic nevysvětlily, a ministra, který se Babišovi nedokázal postavit.

Důsledky? Nejsou jen čísla

Výsledkem byla naprostá ztráta důvěry ve stát a jeho opatření. A to má své důsledky – nejen v počtu obětí, který u nás patřil, co do počtu obyvatel, k nejvyšším na světě. Mluvíme také o psychických problémech dětí, které dva roky seděly doma, o zdravotnících na pokraji sil, o podnikatelích, kteří přišli o všechno.

A právě ten člověk, který to měl řídit a nezvládl to, se dnes vrací. Bez reflexe, bez omluvy, s čistým štítem – protože už se prý zapomnělo.

Kruh se uzavírá

Možná je to největší tragédie celé české politiky: že paměť voličů trvá jen pár měsíců. A že obraz „slušného ministra“ přebije fakta.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám