Článek
Viděli jsme vystoupení muže, který suverénně tvrdí, že je nejlepší, že má kontakty na všechny, a že je jediným spasitelem. Tímto se vidí podobně jako Donald Trump — ledaže by od něj americký prezident chtěl navýšit výdaje na obranu. Pak je to podle něj Donald FUJ.
Realita je ale odlišná. Viděli jsme starého unaveného muže, který mentálně stále žije v sedmdesátých letech. Za své největší spojence považuje Maďarsko a Slovensko — přitom obě země jsou na tom výrazně hůř než Česká republika. Dále má rád Polsko, ale ne natolik, aby mu pomohlo v případě napadení.
Na sítích Babiš šíří nenávist — vůči Ukrajincům, vládě i vůči iniciativám na pomoc Ukrajině. Skoro by se dalo říci, že Sládek, kterého my známe z devadesátek, byl vedle Babiše vlastně slušnej člověk. To je nadsázka. Nebyl.
V televizi je pak Babiš odlišný — zastánce prozápadního směřování a kritik referenda o EU či NATO. To je fér dodat.
Problém ale je, že pořád nevíme, jaký Babiš je doopravdy. Vnímám ho jako technokratickou bytost toužící po moci, která bude vždy hájit sebe sama. Kdyby vládnul s SPD a Komunisty, lze očekávat, že přijme i jejich ideje.
Naopak Petr Fiala působí konzistentně. Dokáže obhajovat i nepopulární kroky, a v posledních čtyřech letech vyrostl v respektovaného lídra. Ano, udělal chyby, ale s ním je budoucnost jasněji daná.
Co ukáže dnešní debata? Těžko říct. Jde o poslední velký duel před otevřením volebních místností. A byť se to říká o všech volbách, tak tyhle jsou fakt zásadní.
