Článek
Z pohledu účetní bych každému doporučila, aby se o své důchodové pojištění zajímal ještě v době, kdy má do důchodu daleko. V běžném životě totiž snadno zapomeneme na několik měsíců nebo i let, kdy jsme nebyli zaměstnaní, podnikali jsme, pečovali o děti nebo byli registrovaní na úřadu práce. Člověk často předpokládá, že se všechny tyto doby automaticky započítají. Jenže právě tady může vzniknout problém, který se projeví až při žádosti o důchod.
Pro nárok na řádný starobní důchod je zpravidla potřeba získat alespoň 35 let důchodového pojištění, přičemž do této doby se mohou za určitých podmínek započítat také náhradní doby pojištění. Existuje i možnost splnit podmínky jinou zákonem stanovenou cestou. Nestačí tedy pouze dosáhnout důchodového věku. Je potřeba splnit také požadovanou dobu pojištění, a pokud některá léta chybějí, může se odchod do důchodu zkomplikovat.
Ne každá mezera v pracovním životě však znamená, že jste o danou dobu přišli. Například péče o dítě do čtyř let věku se za stanovených podmínek započítává jako náhradní doba pojištění. Určitá část evidence na úřadu práce se může započítat také, ale platí zde zákonné podmínky a omezení. U podnikání zase záleží na tom, zda vám vznikla účast na důchodovém pojištění a zda byly splněny potřebné povinnosti. Proto je důležité nehodnotit jednotlivá období jen podle toho, zda jste v té době chodili do zaměstnání.
Jak předejít nepříjemnému překvapení? Začněte kontrolou svého důchodového konta. Na ePortálu České správy sociálního zabezpečení najdete službu Moje konto, která vám umožní prohlédnout si evidované doby pojištění. Pokud zjistíte, že chybí některé zaměstnání nebo jiné období, můžete navrhnout jeho prověření či doplnění a přiložit potřebné doklady. Jednou za kalendářní rok můžete také požádat o kontrolu celého přehledu pracovníkem ČSSZ.
Při kontrole se zaměřte především na zaměstnání, samostatnou výdělečnou činnost a období, kdy jste byli bez práce nebo pečovali o blízké. Pokud vám nějaký záznam chybí, zkuste dohledat evidenční list důchodového pojištění, pracovní smlouvu, potvrzení od zaměstnavatele nebo jiné dokumenty, které danou dobu prokazují. U evidence na úřadu práce může pomoci potvrzení úřadu práce, u podnikání zase doklady o době činnosti a účasti na pojištění. Péče o dítě nebo o osobu závislou na pomoci jiné osoby se dokládá podle konkrétní situace.
Co když potřebné dokumenty nemáte? Neznamená to automaticky, že se dané období nedá uznat. Obraťte se na příslušnou správu sociálního zabezpečení, kde vám poradí, jaké podklady lze využít a jak postupovat dál. Čím starší období je, tím složitější může být dohledávání dokumentů. Právě proto je lepší řešit nesrovnalosti průběžně než až těsně před podáním žádosti o důchod.
Pokud se ukáže, že jste v některém období skutečně nebyli důchodově pojištěni, zeptejte se na možnost dobrovolného důchodového pojištění. To ale není možné využít automaticky pro libovolnou dobu v minulosti a vždy záleží na konkrétních podmínkách. Než se rozhodnete něco doplácet, nechte si od ČSSZ vysvětlit, zda je to ve vašem případě možné a jaký by to mělo význam.
Moje rada na závěr je jednoduchá: nečekejte, až vám bude do důchodu zbývat jen několik měsíců. Jednou za rok si zkontrolujte evidované doby a důležité dokumenty si ukládejte na bezpečné místo. Zabere vám to mnohem méně času než pozdější hledání starých potvrzení a může vám to pomoci předejít nepříjemným komplikacím v době, kdy už budete chtít mít klid a užívat si zaslouženého odpočinku.
